Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 199/2024-92

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 19.602,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.955,65 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 3.646,73 Kč, úroku ve výši 13,9 % ročně z částky 17.457,07 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 17.457,07 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úroku ve výši 2.057,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 274,46 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 4.141 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.955,65 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky 3.646,73 Kč, úroku ve výši 13,9 % ročně z částky 17.457,07 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 17.457,07 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úroku ve výši 2.057,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 274,46 Kč, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 4.141 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 24. 4. 2024 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne datum do úvěrového limitu 20.000 Kč na účtu č. č. účtu, kterou uzavřel prs žalovaným právní předchůdce žalobce právnická osoba Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil smluvní podmínky, zejména splatit poskytnutý úvěr ve splátkách po 3 % měsíčně, bylo přistoupeno k zesplatnění pohledávky dopisem ze dne 18.12.2023. Žalobce požadoval úhradu částky 19.602,38 Kč, úroku a úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením (dále jen ) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Žalobce se zavázal smlouvou o osobní kreditní kartě poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20.000 Kč k účtu č. č. účtu. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpaný úvěr včetně úroků v měsíčních splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny a za tímto účelem zajistit dostatek finančních prostředku na běžném účtu č. č. účtu.

5. Podle historie úvěrového účtu č. č. účtu za období od datum do datum a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal úvěr ve výši celkem 20.000 Kč a uhradil celkem částku 4.044,35 Kč.

6. Při uzavírání smlouvy o kontokorentním úvěru dne datum žalobce disponoval informacemi o žalovaném z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne datum, podle kterých byl žalovaný zaměstnán s příjmem 22.000 Kč měsíčně a měl další nespecifikovaný příjem ve výši 13.000 Kč. Výdaje žalovaného na bydlení činily měsíčně částku 8.500 Kč, na pojištění 300 Kč, na spoření 400 Kč a na ostatní výdaje 1.000 Kč.

7. Žalobce podley – Návrh na rozhodnutí o poskytnutí osobní kreditní karty zjistil, že žalovaný žije v nájmu, nemá úvěry u jiných poskytovatelů půjček, u žalobce čerpal další úvěr ve výši 150.000 Kč, který nebyl splacen v částce 125.523,83 Kč a měl u žalobce veden běžný účet č. č. účtu s limitem 2.000 Kč. Žalobce vycházel ze svých interních informací a ze zjištění, že žalovaný není veden v Bankovním registru klientských informaci, Nebankovním rejstříku klientských informací, v rejstříku SOLUS, insolvencí a exekucí.

8. Z výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že v jednotlivých měsících výdaje žalovaného přesahovaly příjmy (s výjimku 10. měsíce) a žalovaný neměl pravidelný příjem, ze kterého by bylo možné dovodit výši jeho v žádosti deklarované mzdy 22.000 Kč a dalšího příjmu ve výši 13.000 Kč měsíčně. Žalovaný dne datum čerpal úvěr 35.000 Kč z úvěrového účtu žalobce č. účtu.

9. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s , větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle (dále jen „“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C 679/2018 ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Podle článku 8 této směrnice „členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice „členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

16. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy podle o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. . V tomto rozhodnutí uvedl „že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

17. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané pouze od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti nedostatečné. Povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.

18. V daném případě bylo z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce neučinil dostatečně pečlivé šetření o aktuální majetkové situaci dlužníka. Žalobce při uzavírání smlouvy ani jejího dodatku nedisponoval spolehlivými informacemi o aktuální výši příjmů žalovaného z pracovního poměru a dalšího příjmu, který žalovaný uvedl v žádosti a který žalobce nepožadoval doložit a ani nevyplýval z pohybů na běžném účtu žalovaného. Žalobce rovněž nezohlednil další dluh žalovaného (úvěr čerpaný v 9/2023 ve výši 35.000 Kč) a neměl zjištěnou a doloženou skutečnou výši výdajů žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že úkony, které učinil věřitel za účelem odborného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, byly nedostatečné a smlouva o úvěru je ve smyslu ustanovení pro rozpor se zákonem neplatná.

19. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle a 2 , které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal čerpáním finančních prostředků částku 20.000 Kč a uhradil 4.044,35 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 15.955,65 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění (poplatků, úroků, úroků z prodlení) nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. je citovaný zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka po uplynutí lhůty k plnění podle dohody účastníků nebo určené soudem. V daném případě nebylo soudem zjištěno, že není v možnostech žalovaného dluh uhradit v zákonné lhůtě tří dnů podle – dále jen „“ a lhůta k plnění byla proto určena právě podle tohoto ustanovení.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 82 % (15.955,65 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 18 % (3.646,73 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 64 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu , jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 2.800 Kč /3 x 300 Kč, 1x 1.900 Kč podle , 11 odst. 1, , bod 1 /, náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč /3 x 100 Kč, 1 x 300 Kč podle , /, náhradou cestovného ve výši 886,20 Kč za cestu z adresa a zpět osobním automobilem (122 km, prům. spotřeba 4,3 l/100 km, PHM 38,70 Kč/l, 5,60 Kč/km podle vyhl. č. ), náhradou za ztrátu času na cestě k jednání a zpět podle vyhl. č. ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 984,10 Kč ( ). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 6.470,30 Kč, z toho 64 % odpovídá částce 4.141 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.