Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 474/2024-15

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 18 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 700 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 809,29 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 18 700 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 700 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 809,29 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 18 700 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 700 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, IČ: IČO, dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota, na částku 26 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 45 týdenních splátkách po 997 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas, žalobkyně požaduje zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení tedy zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 700 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 26 000 Kč a částkou ve výši 7 300 Kč zaplacenou žalovaným, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 809,29 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 700 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , (dále jen „ “) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným, a to v souladu s ustanovením a násl. , (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 29. 9. 2023.

5. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum je zřejmé, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o půjčce podle a násl. , , obsahující závazek poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 26 000 Kč, oproti povinnosti žalovaného vrátit částku ve výši 44 851 Kč, RPSN činila 70,94 %. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil částku ve výši 7 300 Kč. Žalobkyně tak žalobou požadovala přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 18 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2024, odeslanou dle podacího lístku dne 30. 7. 2024.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. je dáno, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o. z., ale především článku 36 y.

9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

10. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek, a je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o. z., je vyloučena.

11. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdkyně žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřené navýšení, tedy RPSN 70,94 % ročně. Ačkoli RPSN není totéž, co úrok, z jeho výše je zjevné, že tato se vymyká obvyklé částce, kterou by měl dlužník za poskytnutí prostředků věřiteli zaplatit. S ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, jsou nemravné celé smlouvy o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).

12. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 26 000 Kč, žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 7 300 Kč. S ohledem na žalobní návrh žalobkyně na přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení a na skutečnost, že smlouvu o půjčce soud shledal jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., podle něhož je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 18 700 Kč. Soud tak žalobě vyhověl včetně nároku žalobkyně na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 15 809,29 Kč, jež představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 18 700 Kč za období od 18. 8. 2012 do 27. 9. 2023 a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky jdoucí od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to podle o. z. ve spojení s a 2

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 700 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

14. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle a platební místo nákladů řízení podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.