Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 148/2024-17

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci

žalobce: Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A, r. č. Anonymizováno

bytem Adresa žalobce A

právně zastoupený anonymizováno, advokátem

se sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, r. č. Anonymizováno

bytem Adresa žalovaného

o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

takto:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. Anonymizováno, který leží v katastrálním území adresa, a jehož součástí je stavba v obci adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku (jehož součástí je shora uvedená stavba) označeného ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky (dle jejich spoluvlastnických – u každého id. ½, tj.) rovným dílem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , Anonymizováno, , který leží v katastrálním území , adresa, , a jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, se zrušuje.II. Nařizuje se prodej pozemku (jehož součástí je shora uvedená stavba) označeného ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky (dle jejich spoluvlastnických – u každého id. ½, tj.) rovným dílem.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou u podepsaného soudu (dále již „soud“) dne 13. 6. 2024, domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedenému pozemku s tím, že bude nařízen jeho prodej a výtěžek z toho prodej bude rovným dílem rozdělen mezi účastníky.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že nechce již nadále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovaným, a to především proto, že již od roku 2015 žalovaný, respektive jeho dcera s rodinou, užívá předmětný pozemek se stavbou výlučně a v plném rozsahu. Za užívání tohoto nemovitého majetku žalovaný ani jeho dcera žalobci dosud ničeho nehradili. Žalobce se přitom marně pokoušel dohodnout se s žalovaným na zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví.

3. Podle žalobce reálné rozdělení nemovitých věcí možné bez výrazných a nákladných stavebních úprav možné není. Dům ani není rozdělen na více samostatných jednotek.

4. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dosud neprojevil zájem o odkup spoluvlastnického podílu žalobce, kdy tento zřejmě není dlouhodobě solventní, aby mohla být nemovitost přikázána za přiměřenou náhradu do jeho vlastnictví, nezbývá žalobci, který sám o tento nemovitý majetek zájem nemá, navrhnout jako jediné a vhodné řešení prodej pozemku (jehož součástí je předmětný rodinný dům) ve veřejné dražbě, a to s následným rozdělením výtěžku z dražby rovným dílem mezi účastníky.

5. Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla řádně doručena, nevyjádřil a po celé prvoinstanční řízení byl procesně nečinný.

6. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

7. Účastníci jsou (do právní moci tohoto rozsudku) podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. Anonymizováno (jehož součástí je stavba v obci adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům), který leží v katastrálním území adresa (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 5).

8. Žalobce (prostřednictvím svého advokáta) dopisem ze dne 23. 2. 2024 vyzval žalovaného ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k uvedenému pozemku, nabídl žalovanému odkup svého spoluvlastnického podílu za tržní cenu s tím, že jinak bude podána žaloba k soudu a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku bude řešeno soudní cestou s návrhem na prodej pozemku ve veřejné dražbě. V dopise žalobce současně upozornil žalovaného na nadužívání pozemku (rodinného domu) a na vznik bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobce. Žalobce vyslovil ochotu v zájmu smírného vyřešení věci v případě mimosoudního vypořádání spoluvlastnictví nepožadovat po žalovaném vydání předmětného bezdůvodného obohacení za nadužívání uvedeného nemovitého majetku (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 6). Tento dopis byl (prostřednictvím pošty) adresován (formou doporučené zásilky) na adresu trvalého pobytu žalovaného, který si však tuto zásilku v úložní době nevyzvedl, ačkoliv je nepochybné, že tato zásilka se dostala, respektive dostat mohla do jeho dispoziční (zjištěno z cit. dodejky na č. l. 7).

9. Právní zástupce žalobce při jednání před soudem konaném dne 23. 10. 2024 k dotazu soudu uvedl, že rodinný dům na uvedeném pozemku je tzv. klasický dům, situovaný v řadové zástavbě, za sebou má zahradu, je do něj pouze jeden vchod, dům nelze rozdělit. Uvedl dále, že ani aktuálně žalobce nemá zájem o přikázání pozemku do svého výlučného vlastnictví a má za to, že jediným způsobem vypořádání je prodej tohoto pozemku ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku z dražby mezi účastníky rovným dílem.

10. Vzhledem ke koncentraci řízení, s přihlédnutím k důkaznímu stavu panujícímu do skončení jednání konaného dne 23. 10. 2024, soud vychází mj. ze zjištění, že žalovaný neprojevil zájem o přikázání pozemku do jeho vlastnictví ani soudu neprokázal, že je solventní a je schopen žalobci vypořádat jeho spoluvlastnický podíl v souvislosti s případným rozhodnutím soudu o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku a jeho přikázání žalovanému.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci jsou spoluvlastníky shora již cit. pozemku s RD, oba s velikostí spoluvlastnických podílů id. ½. Pozemek s RD není reálně dělitelný. Žalovaný o pozemek nemá zájem a v řízení ani nebylo prokázáno, že by byl solventní vyplatit žalobci stran vypořádání jeho spoluvlastnického podílu, pakliže by v řízení výslovně projevil vůli stát se výlučným vlastníkem pozemku, příslušnou finanční částku. Žalobce o přikázání pozemku do svého výlučného vlastnictví rovněž nemá zájem.

12. Žaloba je důvodná.

13. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že , , ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) stanoví způsoby vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu a jejich závazné pořadí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. ). Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci ( o. z.). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu ( věta první o. z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků, nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků, který by měl o společnou věc zájem, finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ), nařídí soud prodej společné věci, a to ve veřejné dražbě ( věta druhá o. z.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. ).

15. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. , vyložil, že jestliže věc nelze rozdělit bez nákladných (v poměru k hodnotě dělené věci) stavebních úprav, avšak jeden ze spoluvlastníků vyjádří ochotu, že sám tyto náklady ponese, věc je třeba (zpravidla, v zásadě) rozdělit s tím, že o výlučné povinnosti tohoto spoluvlastníka provést v určité lhůtě na vlastní náklady rozdělení soud rozhodne ve výroku rozsudku (jde o součást výroku o způsobu dělení věci); v takovém případě druhá strana nemá povinnost podílet se na nákladech na dělení věci.

16. V posuzované věci se účastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, žalovaný byl v tomto řízení zcela procesně nečinný, a proto soudu nezbylo než na základě podané žalobě rozhodnout v tomto soudním řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku.

17. V daném případě je nesporné, že reálné rozdělení pozemku s RD nepřichází v úvahu, a proto bylo nutné zabývat se dalšími způsoby vypořádání.

18. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Z aktuálních procesních postojů účastníků (soud poznamenává, že dosavadní nečinnost žalovaného v řízení je rovněž svého druhu jeho procesním postojem) v tomto řízení ke dni vydání tohoto rozsudku vyplynulo, že žádný z nich nemá zájem, aby nemovitosti byly přikázány do jejich výlučného vlastnictví.

20. Za dané situace je proto objektivně splněna podmínka pro vypořádání spoluvlastnictví prodejem předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě podle § 1147 věty druhé o. z.

21. Soud proto neměl za daného skutkového stavu jinou možnost než přistoupit k prodeji pozemku s RD ve veřejné dražbě, přičemž v tomto případě neshledal podmínky k tomu, aby současně rozhodl, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. V rámci materiální vykonatelnosti tohoto rozhodnutí bylo rovněž do rozsudečného výroku ad II. pojato, v jakém rozsahu bude výtěžek z veřejné dražby rozdělen mezi účastníky, a to podle jejich stávajících podílů. Prodej ve veřejné dražbě pak může být realizován jak prostřednictvím dražby dle , o veřejných dražbách, tak i postupem předvídaným v až , který stanoví, že ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitých věcí (odst. 1), dále že spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci (odst. 2), a že nepodaří-li se společnou movitou věc nebo nemovitou věc prodat, zastaví soud výkon rozhodnutí (odst. 3).

23. K otázce ad 22 soud pro úplnost uvádí, že otázkou výkladu pojmu veřejná dražba uvedeného v o. z. se zabýval Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 7. 10. 2020, sp. zn. ; v tomto rozhodnutí dovolací soud mj. vyložil, že vzhledem k tomu, že v ustanovení § a 1113 rozlišuje veřejnou dražbu podle zákona přímo ve svém textu od dražeb prováděných podle jiných právních předpisů, při doslovném výkladu ustanovení o. z. by bylo možné vyložit, že při prodeji ve veřejné dražbě při prodeji nemovité věci po zrušení spoluvlastnictví měl na mysli jen dražbu podle zákona. Protože však zákonodárce ponechal v účinnosti ustanovení , je zřejmé, že i podle tohoto ustanovení ve spojení s ustanoveními ex. ř. lze dospět k závěru, že i po účinnosti lze provést uvedenou dražbu i soudem či soudním exekutorem.

24. Z vyloženého dále plyne, že rozsudkem o zrušení spoluvlastnictví ke společné věci a o nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. ). Při využití této varianty zrušení spoluvlastnictví tak spoluvlastnictví zaniká až prodejem věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. , jehož závěry jsou v daném případě přiměřeně uplatnitelné i v poměrech dosavadní právní úpravy).

25. Právní stav, který nastane po právní moci rozsudku o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě, ovšem nebrání spoluvlastníkům, pakliže bude mezi nimi dosaženo smluvní shody, na revidování tohoto způsobu vypořádání např. v tom smyslu, že se dohodnou např. tím způsobem, že jeden z nich se stane výlučným vlastníkem předmětného nemovitého majetku (původně se nacházejícího v režimu spoluvlastnictví) oproti své povinnosti vyplatit druhému spoluvlastníkovi jeho vypořádací podíl. Anebo ve společné shodě mimo dražbu zrealizují prodej předmětné nemovité věci a z prodeje si rozdělí předmětný výtěžek, ovšem v případě zatížení nemovitosti zástavním právem vždy jen v součinnosti (se souhlasem) zástavního věřitele. Pokud k takové dohodě mezi účastníky nedojde, pak bude platit právní stav dle ad 21 a násl. a z toho plynoucími možnými důsledky.

26. K výroku o náhradě nákladů řízení soud uvádí, že standardním výrokem v řízení o zrušení a (užší) vypořádání podílového spoluvlastnictví bývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy soudní praxe v tomto směru respektuje nálezovou judikaturu Ústavního soudu, který ve svých rozhodnutích opakovaně vyložil, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval; proto je třeba postupovat zásadně podle , podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. ). Soud proto respektoval ustálenou judikaturu a výrokem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a (užší) vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku I.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.