Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 127/2024-52

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem v Adresa žalovaného: Kosmonautů 166, 530 09 Pardubice

o zaplacení 251 252,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a dále částku ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s úrokem ve výši 15,9 % p.a. z částky částka od datum do datum, úrokem ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále částku ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem ve výši 15,9 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum a dále se domáhala zaplacení částky částka. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum Rámcovou smlouvu č. hodnota na základě, které byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši částka. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru žalobkyně, byl mu úvěr č. IBAN schválen a dne datum vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Žalovaný byl zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši částka, skládající se ze splátky jistiny a úroku 15,9 % p.a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem datum s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na datum. Splátky od datum do datum byly splaceny. Na splátku dne datum bylo ze strany žalovaného dne datum zaplaceno pouze částka, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla na úhradu jistiny splátky. Počínaje splátkou ke dni datum nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Následně žalobkyně neevidujeme žádnou další platbu na úhradu splátek ze strany žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o úvěru č. IBAN dne datum k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši částka (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši částka, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne datum do dne datum. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění a dále požaduje od datum smluvní úrok 15 % ročně, a to v souladu s , o spotřebitelském úvěru. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. IBAN ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši částka, spolu se smluvním úrokem 15,9 % ročně z částky částka od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od datum, neboť dle interních pravidel poskytuje žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka za období od datum do datum. Dále žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne datum Rámcovou smlouvu č. hodnota na základě, které byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a zároveň se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Žalovaný se na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši minus částka, který požaduje žalobkyně po žalovaném uhradit. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani na základě předžalobní výzvy neuhradil.

právnická osoba výzvě soudu žalobkyně uvedla, že žalovaný před uzavřením Smlouvy žalobkyni sdělil, že je ženatý, vyživuje jedno dítě, je zaměstnán ve společnosti právnická osoba a jeho čistý měsíční příjem činí částka, příjmy ostatních členů domácnosti činí částka. Tyto skutečnosti si žalobkyně ověřila telefonátem do zaměstnání žalovaného a prostřednictvím výpisu z účtu žalovaného. Z výpisů žalobkyně zjistila příjmy žalovaného ze zaměstnání ve výši částka. Dále žalovaný sdělil měsíční výdaje domácnosti, které měly činit částka, s tím že částka částka byla určena na bydlení v nájmu a zbylá částka částka na ostatní výdaje). Pokud jde o výdaje žalovaného, vycházela žalobkyně z informací, které v žádosti poskytl žalovaný a také z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá žalobkyně úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, která zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který nám klient udělil v Rámcové smlouvě, dále žalobce také nahlíží do insolvenčního rejstříku). Žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti vypočítává rozdíl mezi příjmy a výdaji domácnosti a rozdíl mezi příjmy a výdaji klienta, kdy z opatrnosti vychází z nižší z těchto částek. Na základě těchto zjištění žalobkyně došla k závěru, že je jak ve schopnostech klienta, tak ve schopnostech jeho domácnosti poskytovaný úvěr řádně splácet. Pokud by některý z uvedených rozdílů vedl k opačnému závěru, žalobkyně by žalovanému úvěr neposkytla. Žalobkyně vstoupila do smluvního vztahu pouze s žalovaným, nikoliv s dalšími členy jeho domácnosti a neměla tedy možnost ověřit příjmy a výdaje těchto dalších osob. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházel pouze z informací, které uvedl žalovaný, ale informace také ověřovala na základě pohybů na jeho běžném účtu č. účtu. Žalovaný v žádosti o úvěr č. IBAN uvedl, že hradí splátky jiných úvěrů, tyto informace si žalobkyně ověřovala z úvěrové zprávy ze dne datum, ze které zjistila, že žalovaný má i jiné aktivní splátkové produkty. Žalobkyně jednající v rámci posuzování úvěruschopnosti dle požadavku zákona s odbornou péčí, obdobně jako u příjmové stránky, připočetla k výdajům žalovaného měsíční splátku dle úvěrové zprávy. Dále žalobkyně zjistila, že na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

3. Žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen řádně úvěr hradit. t měsíční splátku ve výši částka.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla žaloba doručena dne datum v souladu s ust. a ust. ), a to na adresu evidovanou jako bydliště žalovaného v informačním systému evidence obyvatel – cizinců. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Rámcovou smlouvou číslo hodnota ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o běžném účtu č. č. účtu.

6. Dodatkem číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne datum, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Přihlášením k pojištění ze dne datum, bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo IBAN na základě, které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, a to převodem na běžný účet číslo č. účtu. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátka ve výši částka k 20. dni v každém měsíci, zároveň bylo sjednáno měsíční pojistné ve výši částka. Doba trvání úvěru činila 121 měsíců, Způsob splácení byl sjednán formou pravidelného automatického inkasa z běžného účtu č. č. účtu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,90 % (RPSN 17,12 %).

7. Splátkovým kalendářem a přehledem splátek úvěru bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši částka a uhradil pouze dne datum splátku ve výši částka, dne datum splátku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka.

8. Dopisem ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzván k uhrazení závazku, a to dluhu na úvěru ve výši částka a na běžném účtu ve výši částka, a to do datum s tím, že v případě neuhrazení uvedené částky bude věc řešena soudní cestou.

9. Z úvěrové zprávy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný má trvalé bydliště v Mongolsku, splácí jednu splátku měsíčně ve výši částka (zbývající částka k úhradě částka – osobní úvěr ze dne datum, datum ukončení datum).

10. Výpisem z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že dne datum byla žalovanému na účet žalobkyní připsána částka částka, měsíční příjem žalovaného činil částku v rozmezí 19 500 – částka, na účtu se objevují další příchozí úhrady, které jsou bezprostředně poté z účtu odesílány bez bližší specifikace, o jakou platbu se jedná.

11. Výpisem z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu činil minus částka.

12. Podle ust. , , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o úvěru byla žalobkyní uzavřena jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalovaného jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalovaného. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou , , , a a 2 o. z., a , o spotřebitelském úvěru, ve znění právnická osoba žalobkyni proto v souladu s o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně ( a ) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka, rozsudek sp. zn. spisová značka) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), nedávno jej pak výslovně zdůraznil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. ze dne datum, kdy uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková‘‘. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 d. Je sice skutečností, že všechna výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti dle režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do datum (viz citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z datum ve věci C-679/18, z něhož plyne, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘. Vycházeje ze shora citovaných hledisek je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, v případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.

19. Žalobkyně soudu předložila pouze výpis z účtu žalovaného, ze kterého lze dovodit příjem žalovaného v tvrzené výši cca částka měsíčně. Přičemž absence objasnění skutečných poměrů, potřeb a s tím spojených životních výdajů žalovaného neumožňuje zjistit poměr mezi příjmy a výdaji žalovaného, tedy posoudit to, zda mu zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Nutno tak konstatovat, že žalobkyně se úvěruschopností žalovaného nezabývala. To samo o sobě diskvalifikuje posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud nepřehlíží, že ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá vznesení námitky dlužníka, že posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno řádně, nicméně v intencích shora podaného výkladu nutno vidět, že důsledky nedostatečně provedeného posouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele jsou zásadní, a to nejenom pro dlužníky, nýbrž pro společnost jako celek, a tudíž neprovedení úvěruschopnosti věřitelem v řádné podobě má důsledky v neplatnosti takového právního jednání (úvěrové smlouvy), nikoliv v podobě relativní, nýbrž absolutní.

20. S odkazem na výše uvedené se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žádné výdaje žalovaného, pokud vůbec byly zjišťovány, zejména pak ověřovány, žalobkyně soudu nepředložila. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté z úvěru. Navíc nutno dále zdůraznit, že žalovaný je státním občanem Mongolska a z předložených listin není zřejmé, zda jejich obsahu žalovaný rozuměl či zda byl při uzavírání smlouvy např. přítomen tlumočník.

21. Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, žalovaný dle sdělení žalobkyně do současné doby uhradil částka (viz. přehled plateb), proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobkyní v rámci předžalobní výzvy poskytnuta lhůta k plnění, tento se dostal do prodlení nejdříve dnem datum, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. od datum do zaplacení. Zároveň soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, neboť tím, že přečerpal běžný účet (záporný zůstatek na účtu), se na úkor žalobkyně obohatil a bezdůvodné obohacení žalobkyni nevrátil.

22. Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. a ust. , kdy neúspěch žalobkyně byl pouze v nepatrné výši. Soud tedy přiznal žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši částka a paušální náhradu za dva úkony po částka dle a vyhl. č. (předžalobní upomínka a podání žaloby).

24. Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle věta před středníkem , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.