Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 186/2024-35

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci žalobce Jméno žalobce A., se sídlem v Adresa žalobce A, PSČ: Anonymizováno, IČ: Anonymizováno, zastoupeného Jméno žalobce B, advokátem se sídlem v Adresa žalobce A, PSČ: Anonymizováno, proti žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, bytem v Adresa žalovaného, PSČ: Anonymizováno, o zaplacení částky 43 863,- Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 900,- Kč, do deseti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 33 963 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 384,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 349,44 Kč, roční úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 24 174,59 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení a roční úrok ve výši 22,44 % z částky 24 174,59 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 438,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 900,- Kč, do deseti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 33 963 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 384,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 349,44 Kč, roční úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 24 174,59 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení a roční úrok ve výši 22,44 % z částky 24 174,59 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení.III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 438,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 28. 6. 2024 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 43 863,- Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na smlouvě o úvěru. Ta byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena 12. 8. 2021. Jistina činila původně 30 000,- Kč. Protože dluh nebyl hrazen, byl sesplatněn. Dluh je tvořen částkou 24 174,59 Kč v podobě jistiny, 19 688,41 Kč souvisejících poplatků, 5 349,44 Kč na kapitalizovaném úroku a 3 384,44 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud příslušný podle nařízení Rady č. 1215/2012 s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

3. Z listin bylo zjištěno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 12. 8. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 30 000,- Kč, s níž byla spojena povinnost uhradit související poplatky a úrok v celkové výši 33 963,- Kč. Úrok byl sjednán ve výši 88 %, když dluh měl být hrazen ve splátkách po 821,- Kč/měsíc (78 splátek). Ze zákaznické karty plynou příjmy žalovaného ve výši 23 663,- Kč a další příjmy domácnosti ve výši 23 914,- Kč, výdaje pak v částce 1 000,- Kč. Z karty plyne, že byly předkládány pracovní smlouva a výplatní pásky. Vzdělání bylo učňovské, žalovaný bydlel na ubytovně a pracoval jako operátor výroby. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že bylo hrazeno nepravidelně, za dobu plateb od září 2021 do února 2023 celkem byla uhrazena částka 20 100,- Kč. Pohledávka na žalobce byla postoupena smlouvou z 29. 1. 2024 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem z 29. 1. 2024. Dluh nebyl uhrazen přes výzvu z 22. 5. 2024.

4. Soud v projednávané věci aplikoval , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ”). Dle ustanovení OZ se úvěrující zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a oproti tomu stojí závazek úvěrovaného mu tyto prostředky vrátit s úrokem. S přihlédnutím k vymezení práv a povinností obou účastníků v předložených dokladech dospěl soud k závěru, že o takový vztah se jedná i v projednávané věci, když měla vzniknout smlouva o úvěru. Předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 30 000,- Kč. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem (z ničeho neplynul opak, resp. neplynulo u první ze smluv, že by úvěr jakkoli souvisel s podnikatelskou činností žalovaného, která byla jinak udávána jako zdroj příjmů), je třeba na jeho postavení aplikovat rovněž , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“), a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah (ani jedna ze smluv) účastníků nespadá pod výjimky stanovené v ustanovení zákona. Z ustanovení zákona plyne, že „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu či zdroje výdělku, délku jeho trvání a výši mzdy, případně jiného zdroje příjmů, stejně jako složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci.

5. V projednávané věci byla předkládána zákaznická karta, dle níž byl deklarován výdělek žalovaného cca 24 000,- Kč. Vedle toho byly tvrzeny výdaje ve výši 1 000,- Kč. K příjmové stránce byly doloženy pouze pracovní smlouva a výplatní pásky, k výdajové nic. Žalovaný měl bydlet na ubytovně.

6. Soud je toho názoru, že u půjčky sjednané v relativně menší výši není třeba klást s přihlédnutím ke sjednané výši splátky a její četnosti takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, pročež s ohledem na uvedené okolnosti považoval v projednávané věci posouzení ze strany předchůdce žalobkyně za nedostatečné k tomu, aby smlouva byla považována za platnou.

7. V prvé řadě žalobce neuvedl ničeho k tomu, s jakým výsledkem byl žalovaný prověřen v případných registrech klientských informací či evidenci exekucí. To samo o sobě by nutně nemuselo znamenat neplatnost smluv, svědčí to pouze o laxním přístupu předchůdce žalobce k prověřování klientů, u nichž se spolehne pouze na jimi sdělené informace. K neplatnosti smlouvy nicméně přispěl uvedený přístup zejména díky tomu, že není zmíněn žádný relevantní doklad prokazující další příjem nebo výdaj (soud v tomto směru zcela odhlíží k možné blízkosti vztahu žalovaného v této věci a žalovaného ve věci vedené pod sp. zn. , nebylo ale jeho úkolem dovozovat souvislost obou věcí a tvorbu domácnosti oběma osobami žalovaných s ohledem na jejich stejné příjmení a zaměstnavatele jakož i pozici u něj). Příjem deklarovaný žalovaným by v zásadě umožnil poskytnutí půjčky za situace, kdy by byly relevantním způsobem dokládány zejména právě výdaje, které jsou zcela evidentně podhodnocené. Výdaje ve výši 1 000,- Kč jsou zcela nereálné i při bydlení na ubytovně a při nezohlednění výdajů na volný čas, zdraví a potraviny případně dopravu. Prověření tak bylo v této věci zcela nulové, když se nabízel zejména výpis z účtu, kterým dle karty žalovaný disponoval. To, že schopnost žalovaného řádně hradit nebyla dostatečně prověřena, prokazuje i následná platební morálka žalovaného, který sice hradil, ve sjednané výši však pouze marginálně, a nepravidelně. Lze tak vyjádřit značné pochybnosti nad tím, zda si úvěr mohl dovolit sjednat.

8. S ohledem na laxně provedenou prověrku úvěryschopnosti soud považoval úvěrovou smlouvu za neplatnou, pročež nicméně je na místě posoudit poskytnuté plnění jako vztah z bezdůvodného obohacení podle a násl. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci pouze jistinu, která mu byla poskytnuta. U první ze smluv činila jistina částku 30 000,- Kč, když dle platební historie bylo uhrazeno 20 100,- Kč navíc. Zbýval by tedy dluh ve výši 9 900,- Kč. S touto částkou není spojeno právo na úhradu příslušenství, neboť důsledkem neplatnosti je povinnost vrátit pouze jistinu v době přiměřené možnostem dlužníka podle zákona. Jako takovou soud považoval lhůtu deseti měsíců, a to s ohledem na dřívější platební historii žalovaného, který v řadě případů právě tuto částku byl evidentně schopen uhradit. Uvedená lhůta je tak lhůtou podle . Ve zbytku tak je na místě žalobu zamítnout výrokem pod bodem II.

9. Výrok pod bodem III. je odůvodněn ustanovením položky 2 odst. 2 a položky 1 odst. 1 písm. a) přílohy k , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na nevydání platebního rozkazu bylo na místě pokračovat běžným postupem a soudní poplatek doměřit konečným rozhodnutím ve věci v souladu s a 6 zákona o soudních poplatcích per analogiam. Doplatek soudního poplatku činí 438,- Kč. Lhůta k plnění byla stanovena žalobci podle .

10. Výrok pod bodem IV. je odůvodněn tím, že tím, kdo fakticky v řízení převážně uspěl, byl žalovaný, jemuž by bylo na místě náklady řízení hradit, žádné však nevynaložil.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.