Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 426/2024-29
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale pobytem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
o Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o hotovostním úvěru č. hodnota, na základě níž mohl žalovaný čerpat konsolidační úvěr až do výše částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 19,99 % ročně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením dokumentů v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovanou částku částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, pojistné ve výši částka, smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši částka (2 × částka), příslušenství se skládá ze smluvního úroku kapitalizovaného ke dni datum ve výši částka, a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
6. Žalovaný uzavřel s žalobkyní po posouzení jeho úvěruschopnosti dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 19,99 % ročně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. RPSN činila 23,11 %. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění neschopnosti splácet, přičemž pojistné bylo sjednáno ve výši 8,9 % z příslušné měsíční splátky. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši částka za prodlení s každou splátkou. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z předložených dokumentů v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného, sdělení banky o majiteli účtu/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni datum splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.
13. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru včetně pojištění, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše částka s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem a se smluveným kapitalizovaným úrokem (poplatkem za poskytnutí úvěru) a pojistným vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nehradil však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku částka odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši částka, dlužnému pojistnému ve výši částka včetně sjednaného úroku (dílem v kapitalizované a dílem v dále běžící výši). Soud vyhověl žalobkyni i ohledně požadovaných smluvních pokut (ve výši částka za prodlení s jednotlivými splátkami), neboť výše souhrnu těchto smluvních pokut byla sjednána v souladu s limity stanovenými v zákoně o spotřebitelském úvěru.
14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.
15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.