Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 103/2024-45

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně a, Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení 25 235,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 235,96 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, poslední splátka ve výši 5 235,96 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem prosincem 2024 s tím, že v případě nezaplacení jediné splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala i zaplacení úroků z prodlení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 714 Kč, a to do 30. 11. 2024.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 235,96 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, poslední splátka ve výši 5 235,96 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem prosincem 2024 s tím, že v případě nezaplacení jediné splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala i zaplacení úroků z prodlení, zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 714 Kč, a to do 30. 11. 2024.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 25 235,96 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 10. 2023 distančním způsobem na adrese internetové stránky na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše 30 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Uvedla, že při ověření úvěruschopnosti nejprve u žalované zjistila informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o poskytnutí úvěru, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně uvedla, že ověřila, zda se žalovaná nenachází v centrální evidenci exekucí, zda není v insolvenčním řízení, vyžádala si výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru policie hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Dle názoru žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalované provedla podle interní metodiky schválené Českou národní bankou a dle jejího názoru zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedený společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider – poskytovatel služby informování o platebním účtu a vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Při šetření žalobkyně zjistila čistý měsíční příjem žalované ve výši 52 305 Kč, který dle žalobkyně žalované umožnil bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Úvěr byl žalované vyplacen na účet číslo č. účtu prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 15. 10. 2023 ve výši 14 600 Kč, dne 2 10. 2023 ve výši 2 200 Kč a 13 200 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelné služby – informační SMS servis za poplatek 58 Kč. Žalovaná požádala 5krát o odklad splatnosti úvěru celkově o 56 dní a splatnost úvěru nastala dne 27. 12. 2023 Dle žaloby žalovaná na úvěr splatila na jistinu 4 764,40 Kč. Žalobkyni v důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s článkem 6.4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná má ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 25 235,96 Kč představující jistinu pohledávky. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že pokud nárok žalobkyně na zaplacení částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru nebude mít soud za prokázaný, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 235,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 235,96 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 %.

2. Soud usnesením ze dne 30. 8. 2024 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. -35 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení

3. Žalobkyně žalobu na základě citované výzvy nedoplnila, dne 29. 10. 2024 zaslala omluvu z jednání a navrhla, aby soud podané žalobě vyhověl.

4. Žalobkyně se k jednání nařízenému na den 5. 11. 2024 nedostavila, byla omluvena. Žalovaná se k jednání nedostavila, svoji neúčast omluvila v e-mailovém podání doručeném zdejšímu soudu dne 5. 11. 2024. Požádala, zda by bylo možné dluh rozložit na splátky nebo počkat s uhrazením do výplaty, neboť je samoživitelka a hradí dluhy jejího bývalého partnera, které si na ni vzal.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 10. 2023 soud zjistil, že věřitel se zavázal žalované poskytnout částku 30 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, v rámci volitelných služeb si žalovaná zvolila službu informační SMS servis za 29 Kč měsíčně a zavázala se za ně zaplatit. Dále se žalovaná zavázala zaplatit i poplatek za sjednání úvěru, který byl konkrétně specifikován v článku 1 Sazebníku. Celková výše spotřebitelského bezúčelového úvěru – postupné čerpání – činila 30 000 Kč, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 1 410,33 %, první tranše úvěru 13 200 Kč, úvěr měl být uhrazen jednorázově ve výši 37 529 Kč do 1. 11. 2023. Celková výše poplatku činila 7 500 Kč. Úvěr byl poskytnut na účet číslo číslo účtu. Totožnost spotřebitele byla autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet AISP – protiúčet patřil žalovanému. Ověření proběhlo dne 2. 10. 2023. K žalobě žalobkyně doložila výpis o posouzení úvěruschopnosti pod identifikačním číslem případu 24410624. Žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z toho, že žalovaná žije ve společně hospodařící domácnosti s celkovým počtem členů 4, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem 2, výše pravidelných měsíčních výdajů nebyla uvedena, výše ověřeného čistého příjmu 52 305 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 30 000 Kč, rezerva pro výdaje byla uvedena ve výši 700 Kč, vypočítané minimální výdaje 6 855 Kč, disponibilní příjem činil 23 100 Kč, počet doporučených prodloužení 1, posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnocena jako úspěšné. Ke smlouvě byl přiložen Sazebník platný od 1. 12. 2021 a Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 1. 8. 2020.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 24 983,24 Kč a k úhradě nákladů ve výši 10 890 Kč, a to do tří dnů od doručení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 7. 6. 2024.

7. Podle zákona číslo , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ,2 zákona číslo , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

10. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Je věcí žalobkyně, jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení ale i důkazy o řádném splnění této své povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyní mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Soud nepovažuje za dostatečné vycházet z tvrzení žalobkyně, že před uzavřením úvěru byly zjištěny nějaké konkrétní údaje o příjmových a výdajových poměrech spotřebitele, aniž by soudu byly předloženyy, ze kterých k takovým závěrům došli. Proto se soud dožadoval shora citovaným usnesením doplnění tvrzení a důkazů po žalobkyni. Soudem požadované doklady mohly dát jednoznačnou odpověď na poměry žalované. Zejména z výpisů z bankovního účtu žalované by bylo možné zjistit jaké příjmy žalovaná v rozhodném období měla, jaké byly její skutečné výdaje, zda měla nějaké další půjčky či úvěry, kolik na ně splácela apod. Jelikož takové důkazy soudu (přes poučení o důsledcích v citovaném usnesení) předloženy nebyly, uzavřel soud, že žalobkyně pochybila v procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované a považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za neplatnou ( věta prvá ZSÚ).

12. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalované úvěr splácet. Z předložených podkladů není zřejmé, o jaký příjem se u žalované jedná, nelze tedy dovodit, jaké má žalovaná příjmy a výdaje, jaké má další úvěry apod. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila výpisy z účtu žalované, nebylo tedy možné dovodit, zda bude poskytnutý úvěr schopna splácet či nikoliv. Soud neměl k dispozici žádné listinné podklady, ze kterých by mohl úvěruschopnost žalované dovodit.

13. Žalobkyně poskytla žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, na který žalovaná uhradila 4 764,04 Kč. Žalovaná nesporovala, že by na uvedenou pohledávku uhradila více jak 4 764,04 Kč, poskytnutí úvěru nijak nesporovala, pouze požádala o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách.

14. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle . V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč byly žalované poskytnuty a že žalovaná na tuto částku uhradila 4 764,04 Kč. Žalovaná je tak dle povinna vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržela. Žalobkyně nemá právo na požadované úroky z prodlení podle , protože ve smyslu , věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, žalovaná dosud v prodlení není, neboť splatnost dlužné částky se stanovuje až nyní soudním rozhodnutím (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. ). Soud výrokem I. s ohledem na shora uvedené uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 235,96 Kč. S ohledem na žádost žalobkyně soud umožnil žalované uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč s tím, že poslední splátka činí 5 235,96 Kč. Splátky jsou splatné vždy do každého 20 dne v měsíci, počínaje měsícem prosincem 2024 s tím, že v případě nezaplacení jediné splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh.

15. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení i úroků z prodlení, zamítl, a to s odůvodněním uvedeným v odstavci 13. tohoto rozsudku.

16. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila (neúspěch žalobkyně v úrocích z prodlení soud považuje za nepatrný neúspěch). Soud přiznal žalobkyni náklady řízení dle vyhlášky číslo ve znění platném od 1. 7. 2014 dle ) za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně ve výši 300 Kč za úkon, tj. 3 x 300 Kč (za převzetí věci, předžalobní výzvu a podání žaloby), dále paušální náhradu hotových výdajů ke shora uvedeným úkonům ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč dle ust. ), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek, tj. ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 1 262 Kč, celkem 2 714 Kč. Úkon žalobkyně za omluvu z jednání nepovažoval soud za úkon, za který by žalobkyni přiznával náhradu nákladů řízení. Žalovaná je povinna tyto náklady řízení uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně do 30. 11. 2024 ( ).

17. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo , položky 2 bodu 1. písm. b) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 262 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 1 010 Kč. Soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.

Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0711010324.

V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.