Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 328/2024-22

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 35 587,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 4. 6. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5 587,82 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení z částky 32 530 Kč ve výši 15 % ročně od 8. 12. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 943 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 4. 6. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5 587,82 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení z částky 32 530 Kč ve výši 15 % ročně od 8. 12. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 943 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi účastníky došlo dne datum k uzavření úvěrové smlouvy č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit do datum spolu s poplatkem ve výši 2 530 Kč, nicméně tuto povinnost žalovaný nesplnil. Žalobkyně se tak žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny úvěru s úvěrovým poplatkem, obojí včetně zákonného úroku z prodlení, a dále zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou peněžitých závazků kapitalizované za období od 8. 12. 2023 do 7. 3. 2024 ve výši 3 057,82 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.

3. Z předložených listinných důkazů lze mít za prokázané skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením u nároku 1, tedy že dne datum byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěru až do výše 30 tis. Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 7 500 Kč do jednoho měsíce (RPSN činila přes 1 410 % ročně). Vyplacení úvěru žalovanému v termínech 7. 11. 2023 a 6. 12. 2023 pak bylo prokázáno sdělením právnická osoba. Za prokázané lze mít též posouzení úvěruschopnosti žalovaného i výzvu před podáním žaloby, jak plyne z těchto listin. Naopak nelze mít za prokázané ujednání o smluvní pokutě, neboť žalobkyně k tomuto tvrzení nenavrhla žádný důkazní prostředek.

4. Po provedeném dokazování soud shledal žalobu důvodnou pouze do částky 30 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, neboť z důvodů dále podrobně vyložených soud neshledal shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi účastníky za platně uzavřenou, tedy nárok žalobkyně soud posoudil pouze jako nárok z bezdůvodného obohacení, kdy dle ustanovení , , má žalobkyně právo na vrácení toho, co plnila žalovanému, aniž by tu byl platný závazek. Soud tedy žalobkyni přiznal právo na zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši dle ustanovení ve spojení s ustanovením Za výzvu k vrácení bezdůvodného obohacení pak lze považovat výzvu k plnění odeslanou žalovanému dne 31. 5. 2024, přičemž žalovaný měl povinnost plnit bez zbytečného odkladu ( ) od doručení výzvy při standardní době poštovní přepravy ( ).

5. Pokud jde o výše konstatovanou neplatnost úvěrové smlouvy, pak k tomuto nutno doplnit, že současně s ujednáním o úvěru byla povinnost k úhradě poplatku ve výši 7 500 Kč, přičemž v případě poplatku „za sjednání úvěru“ nejde mimo jakoukoliv pochybnost o nic jiného než o sjednání odměny za dočasné přenechání peněžních prostředků, tj. o úrok. Ani tato odměna ovšem nemůže být v soukromém právu sjednána v libovolné výši a musí odpovídat poskytnutému protiplnění, tedy v případě úroků nesmí bezdůvodně podstatným způsobem přesahovat výši úroku v době jeho sjednání obvyklou, tj. takový úrok, za který poskytují půjčky či úvěry banky, jde-li o vztah spotřebitelský. Již z vlastní praxe soudu při rozhodování stovek sporů ze smluv o půjčce či o úvěru je zřejmé, že obvyklá výše úroků u krátkodobých úvěrů v r. 2023 se u všech poskytovatelů pohybovala v rozmezí okolo 10 % ročně. Exaktněji pak lze vyjít z databáze časových řad ARAD vedené Českou národní bankou, podle které průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů poskytovaných komerčními bankami v listopadu 2023 činila 8,2 % ročně. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent (tj. př. navýšení sazby 8 % o polovinu, tj. na 12 %, by již zásadně mělo být považováno za podstatný přesah). Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Především je však třeba zdůraznit, že zvláštní rizikovost transakce a specifické vlastnosti poskytovatele půjčky mohou hrát roli pouze při podstatném přesahu obvyklé úrokové míry (tedy max. do 100 % původní obvyklé úrokové sazby), nehrají ovšem žádnou roli, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. . Tato extrémní nepřiměřenost je pak dána v řešené věci, kde byla sjednána úroková sazba několikanásobně vyšší oproti uvedené úrokové míře obvyklé. Kromě toho ovšem nelze přehlédnout ani další zásadní sankce vyplývající pro žalovaného v případě jeho prodlení z bodu 3. doloženého sazebníku, které mu jinak ze zákona nevznikají, tedy smluvní úprava se zde odchyluje od úpravy zákonné jednostranně v neprospěch žalovaného, neboť sama žalobkyně obdobným sankcím vystavena nebyla. Smlouva je tak pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná jako celek, jak lze koneckonců dovodit i z konstantní judikatury Ústavního soudu ČR k otázkám výše úroku z prodlení, kdy v rámci obou institutů dochází k vyjádření ceny peněz.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého převážně úspěšné žalobkyni náleží náhrada vzniklých nákladů řízení proti převážně neúspěšnému žalovanému. Žalobkyně přitom byla v řízení neúspěšnou v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku, tedy v rámci předmětu řízení v rozsahu 84 % a náleží jí tak náhrada 68 % účelně vynaložených nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 424 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 1 500 Kč podle a (advokátní tarif) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH ( ) ve výši 504 Kč. Při podílu 68 % tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 2 943 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně. V daném případě se jedná o formulářovou žalobu, neboť žalobkyně v ustálené žalobní formě uplatňuje svého nároky z obdobných úvěrových vztahů u nadepsaného soudu opakovaně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li žalovaný povinnost, kterou mu toto rozhodnutí ukládá, může žalobkyně podat návrh na exekuci nebo výkon rozhodnutí.