Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 309/2024-31
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 8 597,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 597,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 597,41 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 5 165 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 597,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 597,41 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 5 165 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 8 597,41 Kč s příslušenstvím jako dalšího nároku plynoucího z nesplaceného spotřebitelského úvěru ve výši 40 000 Kč na základě smlouvy č. RČ ze dne datum. Původní nárok vyplývající z uvedené smlouvy na zaplacení 47 416,59 Kč a dalšího příslušenství, byl žalobkyni přiznán platebním rozkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Smluvní pokuta ve výši 10 404,59 Kč mj. přiznaná posledně citovaným rozhodnutím představovala pokutu 0,1 % denně z tzv. nové dlužné jistiny úvěru po jeho zesplatnění ve výši 37 952,63 Kč, a to za období od prodlení žalovaného s úhradou nové dlužné jistiny úvěru do datum (tj. do dne vyhotovení tehdejší žaloby – pozn. soudu). Protože prodlení žalovaného trvalo i po tomto datu, je nynější žalobou uplatněný nárok vyčíslen jako smluvní pokuta 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru za toto následující období (od datum do data sepsání předžalobní výzvy, tj. do datum). Protože žalovaný ani po předžalobní výzvě dluh nezaplatil, požadovala žalobkyně také přiznání zákonného úroku z prodlení z žalované částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku a nezvolil si doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10 ). O probíhajícím řízení byl soudem informován i e-mailem, který uvedl na smlouvě uzavřené s žalobkyní; nijak na něj nereagoval. Na telefonním čísle zjištěném tamtéž byl nedostupný.
3. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který se, ač řádně předvolán, k jednání dne datum bez omluvy nedostavil.
4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
5. Dne datum podepsali účastníci řízení smlouvu o úvěru č. RČ, v níž si smluvní strany sjednaly, že žalobkyně poskytne žalovanému 40 000 Kč, za což jí žalovaný vrátí celkem 73 920 Kč ve třiceti měsíčních splátkách po 2 808 Kč. Součástí smlouvy bylo mimo jiné v článku 6.5 ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru po zesplatnění za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného zaplacení (smlouva čl. 10-12). Žalovaný úvěr podle sjednaných podmínek nehradil, žalobkyně ho proto ke dni datum zesplatnila (oznámení z datum čl. 13). Platebním rozkazem ze dne datum, č. j. spisová značka, v právní moci dne datum, přiznal tento soud žalobkyni mj. nárok na smluvní pokutu podle citovaného článku 6.5 smlouvy ve výši 10 404,59 Kč a podle článku 6.1 téže smlouvy nárok na smluvní pokutu 998 Kč (platební rozkaz čl. 14). Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku k zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z aktuální dlužné nové jistiny úvěru, účtované v souladu s článkem 6.5 smlouvy za období od datum do dne sepsání předžalobní výzvy datum (předžalobní výzva s podacím archem, čl. 15-16).
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 odst. 1, věty první o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze smluvní pokutu. Dle odstavce 2, věty první citovaného ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle odstavce třetího tohoto ustanovení pak platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
11. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně:
12. Účastníci řízení uzavřeli v roce 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 40 000 Kč. Ve smlouvě si mj. ujednali i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru po jeho zesplatnění. Ohledně platnosti smlouvy soud pro zachování právní jistoty účastníků vyšel z pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu. Žalobkyni již byla pravomocně přiznána smluvní pokuta vyčíslená podle zmíněného ujednání do dne datum, jakož i smluvní pokuta dle jiného ustanovení smlouvy ve výši 998 Kč. Protože žalovaný byl s úhradou dluhu i nadále v prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty z nové jistiny od datum do data vyhotovení předžalobní výzvy ve výši žalované částky.
13. Výše nyní žalované smluvní pokuty spolu s již předtím soudem přiznanou částkou je v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta nepřesáhla 0,1 % denně z dlužné částky a souhrn uplatněných smluvních pokut nepřekročil zákonný limit 50 % z celkové výše čerpaného úvěru, tj. v daném případě 20 000 Kč. Součet v předchozím případě přiznaných smluvních pokut (10 404,59 Kč + 998 Kč) a nyní zažalované částky (8 597,41 Kč) je právě uvedených 20 000 Kč. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako důvodný, odpovídající omezením v zákoně o spotřebitelském úvěru a plně mu vyhověl. To platí i pro požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, který žalobkyně požadovala ode dne marného uplynutí lhůty k zaplacení dle předžalobní výzvy zaslané žalovanému (15 dní ode dne odeslání výzvy).
14. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. , má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , které tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do datum, paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a dále odměna 1 500 Kč za úkon právní služby spočívající v účasti na jednání dne datum spolu s paušální náhradou za tento úkon 450 Kč, a to na základě § 14b odst. 4 a odst. 6 písm. b) advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, ve spojení s § 7 bodem 4 téhož předpisu, tj. odměna celkem 2 850 Kč.
15. V souvislosti s cestou realizovanou dne datum k nařízenému jednání advokátka požadovala náhradu celkem 488 Kč za 64 ujetých km (cesta 32 km ze sídla zástupkyně žalobkyně ve adresa k soudu a zpět – jednání se na základě substituční plné moci zúčastnila advokátka se sídlem ve adresa, pozn. soudu; 35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle citované vyhlášky). Dále jí náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět ve výši 600 Kč (cesta celkem hodnota min, tj. 4 x 150 Kč za každou započatou půlhodinu) podle § 14 advokátního tarifu, ve znění účinném od datum. Protože zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátkyní DPH, je součástí odměny i sazba této daně ve výši 21 % z 3 938 Kč, tj. 827 Kč.
16. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 165 Kč je žalovaný povinen uhradit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.
17. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozsudkem, může se žalobkyně jejich splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.