Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 232/2024-101
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 26 078 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu s zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, spolu s zákonným úrokem z prodlení částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, žaloba se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, spolu s zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pokud se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , spolu s zákonným úrokem z prodlení částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, žaloba se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne datum uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Žalovaný se zavázal řádně a včas splácet poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a spolu s dalšími poplatky. Dne datum uhradil žalovaný částku částka. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr poskytnutý řádně a včas, tak žalobkyně z toho důvodu úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků za bezpečnou splátku ve výši částka, poplatků za SMS servis ve výši částka, úroků ve výši částka, účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka a smluvních pokut v celkové výši částka. Příslušenství pohledávky představoval zákonný kapitalizovaný úrok od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % od datum do zaplacení z částky částka. Žalovaný byl vyzýván k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, přesto však žalobkyni dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poslala na základě úvěrové smlouvy ID žádosti 1219043 ze dne datum (důkaz: úvěrová smlouva ID žádosti 1219043, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informační memorandum o zpracování osobních údajů, sazebník, potvrzení o provedení ověření bonity klienta, posouzení úvěruschopnosti klienta, metodika, úvěrová zpráva, osobní data žalovaného) na bankovní účet č. č. účtu dne datum částku ve výši částka (důkaz: opis výpisu proplacení smlouvy). Dle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka spolu s úhradami za doplňkové služby ve 24 pravidelných měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne datum a konečná splatnost úvěru byla stanovena na den datum. V případě prodlení s úhradou splátek bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši částka, úroků a doplňkových služeb, a zákonný úrok z prodlení (důkaz: úvěrová smlouva ID žádosti 1219043). Žalovaný na svém dluhu v celkové výši částka zahrnujícím dlužnou jistinu i související poplatky vedlejších služeb, zaplatil toliko částka, na čemž žalobkyně evidovala dluh ve výši částka (důkaz: výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes výzvy žalobkyně ze dne datum a datum (důkaz: výzva před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne datum a výzva ke splacení celé půjčky ze dne datum/. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala dne datum žalovanému předžalobní výzvu, v níž ho vyzvala k zaplacení celkové částky ve výši částka (důkaz: předžalobní výzva k plnění ze dne datum, podací lístek ze dne datum).
4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v tehdy rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), ve znění účinném ke dni čerpání finančních prostředků, tj. ke dni datum.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně bezhotovostním převodem zaslala na účet žalovaného částku ve výši částka. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru. Podle zjištěného skutkového stavu věci právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jako bylo její povinností dle citovaného zákona. Třebaže byla žalobkyně soudem řádně vyzvána dne datum na doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného včetně doplnění tvrzení týkající se posuzování poměru příjmů a výdajů žalovaného, zkoumání v různých registrech atd., z předložených listin takovéto skutečnosti neplynou. Z žalovaným vyplněného formuláře je jasně patrný nepoměr mezi příjmy a výdaji, kdy zde nejsou uvedeny žádné výdaje žalovaného, což je naprosto nevěrohodné. Žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s ohledem na tuto nevěrohodnost. Nepředložila potvrzení o dani z příjmu žalovaného, neposkytla výpisy z účtu žalovaného prokazující jeho výdaje, výpisy z příslušných registrů apod. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud by se žalobkyně zúčastnila soudního jednání dne datum, soud by ji za těchto okolností poučil podle § 118a odst. 3 o.s.ř. na označení důkazů k prokázání skutečnosti, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, tak jak již jednou soud žalobkyni vyzval a zároveň by ji poučil o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18). S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částka (§ 2991 o. z.), přičemž žalobkyni zaplatil celkem částka, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodné obohacení částku částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
12. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.
13. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 69,17 % (viz I. výrok) a neúspěšná v rozsahu 30,83 % (viz II. výrok), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 38,34 %. Její náklady sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif “), a paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka; 38,34 % z této částky pak činí částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.