Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
10 C 121/2024-68
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 54 640 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, úrokem ve výši 20,74 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výš 20,88 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 20,74 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výš 20,88 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj návrh na zaplacení částky částka s příslušenstvím odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. RČ (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka, za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, poplatek za životní pojištění ve výši částka a poplatek za asistenční služby ve výši částka. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 80týdenních splátkách po částka, počínaje datum, přičemž poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku částka, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy částka, na poplatek za administrativní činnost částka, na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, na poplatek za životní pojištění částka a na poplatek za asistenční služby částka. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,74 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku částka, skládající se z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši částka, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši částka a dlužného poplatku za asistenční služby ve výši částka. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka (sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných úhrad za služby ve výši částka), kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Návrh na zaplacení částky částka s příslušenstvím odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. RČ (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka, za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, poplatek za životní pojištění ve výši částka a poplatek za asistenční služby ve výši částka. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po částka, počínaje datum, přičemž poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku částka, z toho na jistinu částka, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy částka, na poplatek za administrativní činnost částka, na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, na poplatek za životní pojištění částka a na poplatek za asistenční služby částka. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,88 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku částka, skládající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši částka a dlužného poplatku za asistenční služby ve výši částka. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka (sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných úhrad za služby ve výši částka), kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradil.
právnická osoba výzvě soud žalobkyně uvedla, že žalovaný informace o svých rodinných, majetkových, pracovních a příp. jiných poměrech uvedl v Kartě zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr ze dne datum, kdy právní předchůdce žalobkyně žádal od žalovaného uvést také informace o jeho měsíčních příjmech a o jeho měsíčních výdajích, přičemž jeho povinností bylo uvést úplné, pravdivé a přesné údaje. Žalovaný v Kartě zákazníka ze dne datum dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako operátor výroby u zaměstnavatele Lepší práce. Jeho čistý příjem – hlavní (mzda HPP/část. úvazek, příjmy z podnikání jako hlavní příjem) je ve výši částka. Tento byl ověřen na základě výplatních pásek a pracovní smlouvy viz zaškrtnuté dokumenty k ověření. Státní podpora-hlavní (důchod starobní/invalidní, mateřská/rodičovská, podpora v nezaměstnanosti) ve výši částka. Tyto byly ověřeny na základě dokladu o výměře důchodu. Příjem žalovaného tedy byl ve výši částka. Měsíční výdaje žalovaného byly výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši částka. Tento byl ověřen na základě čestného prohlášení. Osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši částka. Tento byl ověřen na základě sdělení žalovaného Splátky úvěrů/zápůjček (vč. hypoték) (dle žadatele) ve výši částka. Tento byl ověřen na základě sdělení žalovaného. Celkové běžné měsíční výdaje žalovaného byly ve výši částka, použitelný příjem žalovaného byl ve výši částka. Z Karty zákazníka ze dne datum se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek, pracovní smlouvy, výměře důchodu a čestného prohlášení žalovaného. Jejich poskytnutí obchodnímu zástupci právního předchůdce žalobkyně potvrdil žalovaný svým podpisem na Kartě zákazníka. Žalovaný dále uvedl, že nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Dále žalovaný informace o svých rodinných, majetkových, pracovních a příp. jiných poměrech uvedl v Kartě zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr ze dne datum, kdy právní předchůdce žalobkyně žádal od žalovaného uvést také informace o jeho měsíčních příjmech a o jeho měsíčních výdajích, přičemž jeho povinností bylo uvést úplné, pravdivé a přesné údaje. Žalovaný v Kartě zákazníka ze dne datum dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako operátor výroby u zaměstnavatele Lepší práce. Jeho čistý příjem – hlavní (mzda HPP/část. úvazek, příjmy z podnikání jako hlavní příjem) je ve výši částka. Tento byl ověřen na základě výplatních pásek a pracovní smlouvy viz zaškrtnuté dokumenty k ověření. Státní podpora-hlavní (důchod starobní/invalidní, mateřská/rodičovská, podpora v nezaměstnanosti) ve výši částka. Tyto byly ověřeny na základě dokladu o výměře důchodu. Příjem žalovaného tedy byl ve výši částka. Měsíční výdaje žalovaného byly výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši částka. Tento byl ověřen na základě čestného prohlášení. Osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši částka. Tento byl ověřen na základě sdělení žalovaného Splátky úvěrů/zápůjček (vč. hypoték) (dle žadatele) ve výši částka. Tento byl ověřen na základě sdělení žalovaného. Celkové běžné měsíční výdaje žalovaného byly ve výši částka, použitelný příjem žalovaného byl ve výši částka. Z Karty zákazníka ze dne datum se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek, pracovní smlouvy, výměře důchodu a čestného prohlášení žalovaného. Jejich poskytnutí obchodnímu zástupci právního předchůdce žalobkyně potvrdil žalovaný svým podpisem na Kartě zákazníka. Žalovaný dále uvedl, že nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Žalobkyně má za to, že ani aktuální absence dokladů či dokumentů, které jsou však zaškrtnuté v Kartě zákazníka ze dne datum a ze dne datum, ještě bez dalšího nemůže znamenat, že tyto nebyly ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřovány, žalobkyně zároveň poukázala na názor Krajského soudu v adresa vyslovený v jeho rozhodnutí čj. spisová značka ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdce žalobkyně dospěl tedy k závěru, že žalovaný má dostatečný příjem k úhradě týdenní splátky ve výši částka a částka. Na základě takto provedeného odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. A teprve poté byla s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum.
4. Usnesením č.j. spisová značka ze dne datum soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne datum, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 o. s. ř. o. s. ř. , neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
12. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. RČ ze dne datum, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši částka, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka, tedy celkem částku částka, která je tvořena úvěrem ve výši částka, úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši částka, poplatkem za pojištění ve výši částka a poplatkem za asistenční služby ve výši částka. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel (uhradil pouze částku částka), byl vyzván ke splacení celé pohledávky.
13. Z žádosti o úvěr (karta zákazníka) ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je rozvedený, nemá vyživovací povinnosti, bydlení – spolubydlící, má příjem z hlavního pracovního poměru ve výši částka měsíčně, měsíční příjem ze státní podpory částka a celkové výdaje částka měsíčně (výdaje na bydlení částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka). Žalovaný měl předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky, doklad o výměře důchodu a čestné prohlášení.
14. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. RČ ze dne datum, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši částka, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 80 pravidelných týdenních splátkách po částka (poslední splátka ve výši částka), tedy celkem částku částka, která je tvořena úvěrem ve výši částka, úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši částka, poplatkem za pojištění ve výši částka a poplatkem za asistenční služby ve výši částka. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel (uhradil pouze částku částka), byl vyzván ke splacení celé pohledávky.
15. Z žádosti o úvěr (karta zákazníka) ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je rozvedený, nemá vyživovací povinnosti, bydlení – spolubydlící, má příjem z hlavního pracovního poměru ve výši částka měsíčně, měsíční příjem ze státní podpory částka a celkové výdaje částka měsíčně (výdaje na bydlení částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka). Žalovaný měl předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky, doklad o výměře důchodu a čestné prohlášení.
16. Výplatními doklady a oznámení ČSSZ ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný pobíral v roce 2021 důchod ve výši částka pro invaliditu prvního stupně.
17. Ze mzdového výměru bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti Lepší práce s.r.o. se základní mzdou částka měsíčně. Pracovní smlouvou – zaměstnavatel právnická osoba. ze dne datum a mzdovým výměrem ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník potravinářské výroby od datum na dobu určitou do datum, základní mzda činila částka za hodinu při plném pracovním úvazku.
18. Z čestného prohlášení ze dne datum a ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že od datum bydlí v nájmu u zaměstnavatele, kterému připívá měsíčně částkou částka, nájemné je strháváno přímo ze mzdy.
19. Výplatní páskou za měsíc leden 2021 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částka, k výplatě byla částka částka (sražena exekuce ve výši částka, dále částka částka a záloha částka).
20. Výplatní páskou za měsíc únor 2021 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částka, k výplatě byla částka částka (sražena exekuce ve výši částka, dále částka částka a záloha částka).
21. Výplatní páskou za měsíc březen 2021 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částka, k výplatě byla částka částka (sražena exekuce ve výši částka, dále částka částka a záloha částka).
22. Výplatní páskou za měsíc květen 2021 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částka, k výplatě byla částka částka (sražena exekuce ve výši částka, dále částka částka a záloha částka).
23. Výplatní páskou za měsíc červen 2021 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částka, k výplatě byla částka částka (sražena exekuce ve výši částka, dále částka částka a záloha částka).
24. Výplatní páskou za měsíc červenec 2021 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částka, k výplatě byla částka částka (sražena exekuce ve výši částka, dále částka částka a záloha částka).
25. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy č. RČ a ze smlouvy č. RČ nejpozději do datum s upozorněním na možnost vymáhání soudní cestou.
26. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
27. V posuzované věci je zřejmé, že smlouvy o úvěru byly právním předchůdcem žalobkyně uzavřeny jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalovaného jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byly uzavřeny pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalovaného. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou § 419 , § 420 , § 1810 , § 2395 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 právnická osoba žalobkyni (jejího právního předchůdce) proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právního předchůdce žalobkyně (§ 86 a § 87 ) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka, rozsudek sp. zn. spisová značka) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), nedávno jej pak výslovně zdůraznil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum, kdy uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková‘‘. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Je sice skutečností, že všechna výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti dle režimu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do datum (viz § 9 odst. 1 citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle zákona č. 257/2016 Sb. O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z datum ve věci C-679/18, z něhož plyne, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘. Vycházeje ze shora citovaných hledisek je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, v případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.
28. V daném případě právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pracoval s čistým příjmem ve výši cca částka měsíčně a žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru. Právní předchůdce žalobkyně však neměl tvrzeny ani osvědčeny běžné životní výdaje žalovaného. Absence objasnění skutečných poměrů, potřeb a s tím spojených životních výdajů žalovaného neumožňuje zjistit poměr mezi příjmy a výdaji žalovaného, tedy posoudit to, zda jí zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Nutno tak konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalovaného zabýval jen zcela povrchně, očividně ve snaze učinit formálně zadost textu zákona. To samo o sobě diskvalifikuje posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud nepřehlíží, že ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá vznesení námitky dlužníka, že posouzení úvěruschopnostinebylo provedeno řádně, nicméně v intencích shora podaného výkladu nutno vidět, že důsledky nedostatečně provedeného posouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele jsou zásadní, a to nejenom pro dlužníky, nýbrž pro společnost jako celek, a tudíž neprovedení úvěruschopnosti věřitelem v řádné podobě má důsledky v neplatnosti takového právního jednání (úvěrové smlouvy), nikoliv v podobě relativní, nýbrž absolutní.
29. S odkazem na výše uvedené se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žádné výdaje žalovaného, pokud vůbec byly zjišťovány, zejména pak ověřovány, žalobce soudu nepředložil. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté z úvěru.
30. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytla žalovanému částku částka (úvěr ze dne datum), žalovaný do současné doby uhradil částka (což uvedla sama žalobkyně), rozdíl tak činí minus částka. Na úvěr ze dne datum poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši částka, dle sdělení žalobkyně žalovaný uhradil částka (což uvedla sama žalobkyně, k úhradě tak zbývá částka částka. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobkyní v rámci předžalobní výzvy poskytnuta lhůta k plnění do datum, tento se dostal do prodlení nejdříve dnem datum, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. od datum do zaplacení (výrok I.).
31. Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
32. Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
33. Žalobkyně sice soudu předložila rozsudek Krajského soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum, který zkoumání úvěruschopnosti dlužníka ze strany předchůdce žalobce pokládal za zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, nicméně soud odkazuje zejména na rozhodnutí Krajského soudu v adresa – pobočka v adresa č.j. spisová značka ze dne datum a č.j. spisová značka ze dne datum, která naopak zkoumání věřitele v obdobných skutkových věcech nepovažovala za dostačující.
34. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka částka s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky částka, tj. jen 33,13 %, proto soud za situace, kdy žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
35. Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.