Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
34 C 155/2024-71
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovaným: 1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
2. Anonymizováno bytem Adresa žalované
o zaplacení 21 546 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 21 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 546 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení.
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 2 530 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 21 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 546 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 2 530 Kč.
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaných zaplacení částky 21 546 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaným přenechala k užívání byt č. hodnota v 7. nadzemním podlaží domu na adrese adresa, na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 9. 2015 na dobu tří měsíců, která byla jejími dodatky č. hodnota až 7 prodloužena až do 30. 6. 2022. Nájemní vztah skončil dohodou ke dni 30. 4. 2022, byt byl žalobkyni předán dne 25. 4. 2022. Žalovaní spotřebovali za období od 1. 1. 2022 do 30. 4. 2022 služby za 41 908 Kč, z čehož uhradili pouze částku ve výši 20 362 Kč. Žalobkyně žalované vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.
Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Anonymizováno o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen „Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaní měli ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 4. 6. 2024) na území České republiky bydliště v adresa, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.
Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal všechny účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaní se k jednání soudu bez omluvy nedostavili, ani nepožádali o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalovaní v řízení nic netvrdili.
Z dálkového výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem parcely p. č. 5786/128, jejíž součástí je stavba č. p. 2215. Z nájemní smlouvy ze dne 15. 9. 2015 včetně dodatků č. 1 – 7 soud zjistil, že žalobkyně přenechala žalovaným k užívání byt č. hodnota v budově na adrese adresa, která je součástí pozemku p. č. 5786/128, a to na dobu tří měsíců. Žalovaní se touto smlouvou zavázali platit žalobkyni nájemné ve výši 2 520 Kč, splatné nejpozději posledního kalendářního dne kalendářního měsíce účinnosti nájemní smlouvy. Dále se žalovaní zavázali hradit žalobkyni spolu s nájemným zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to ve výši stanovené evidenčním listem. Nájem bytu byl dodatky č. 1 – 7 k nájemní smlouvě prodlužován, a to až do 30. 6. 2022. Z Dohody o skončení nájmu bytu ze dne 14. 3. 2022 bylo zjištěno, že nájemní vztah účastníků skončil ke dni 30. 4. 2022. Z Protokolu o převzetí bytu soud zjistil, že k předání bytu došlo dne 25. 4. 2022. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu soud zjistil, že za období od 1. 1. 2022 do 30. 4. 2022 žalovaní spotřebovali v souvislosti s užíváním tohoto bytu služby za 41 908 Kč. Z Opisu karty úhrad nájemného z bytu soud zjistil, že žalovaní žalobkyni dluží za služby celkem částku 21 546 Kč. Z výzvy k úhradě dlužné částky včetně doručenek soud zjistil, že žalobkyně žalované vyzvala dne 22. 4. 2024 k úhradě dluhu.
Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky byla dne 15. 9. 2015 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu č. hodnota v domě na adrese adresa. Touto smlouvou se žalovaní zavázali hradit žalobkyni mimo nájemné i za služby spojené s užíváním bytu. Nájemní vztah byl sjednán na dobu tří měsíců. Dodatky č. 1 – 7 byl nájemní vztah postupně prodlužován až do 30. 6. 2022. Nájemní vztah skončil dohodou mezi účastníky ke dni 30. 4. 2022. Žalovaní na základě vyúčtování služeb za rok 2022 dluží žalobkyni částku ve výši 21 546 Kč, když spotřebovali služby v období od 1. 1. 2022 do 30. 4. 2022 za 41 908 Kč, ale uhradili pouze částku 20 362 Kč.
Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 věty před středníkem o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle § 2251 odst. 1 věty před středníkem o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušeného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Soud shledal žalobu důvodnou. Žalobkyně přenechala žalovaným k dočasnému užívání předmětný byt a žalovaní se zavázali za užívání předmětného bytu platit mimo jiné za služby spojené s jeho užíváním. Žalovaní porušili svoji povinnost uhradit za služby spojené s jeho užíváním, a dluží tak žalobkyni celkem částku 21 546 Kč, proto soud žalobě ve smyslu § 2201 a násl. o. z. vyhověl. Žalobkyni dále náleží ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování služeb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 530 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 078 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, odměna ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.