Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 Co 298/2024-69
Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudkyň JUDr. Ivany Kosové a JUDr. Marcely Pechové ve věci
žalobce: Anonymizováno,
IČ Anonymizováno
sídlem Anonymizováno
zastoupený advokátem Anonymizováno
sídlemAnonymizovánoAnonymizováno
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0
Adresa zainteresované osoby 0/0
zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0
sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 76 000 Kč s příslušenstvím
o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 18. 6. 2024, č. j. 8 C 58/2024 -29
takto:
I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. ve výroku o platební povinnosti žalovaného a v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 10 130,78 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce tituly před jménem jméno FO.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. ve výroku o platební povinnosti žalovaného a v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrzuje.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 10 130,78 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .
1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 76 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 1. 2. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. I.), zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 76 000 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení (odst. II.) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce 20 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (odst. III.).
2. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu dohody o narovnání uzavřené se žalovaným dne 7. 10. 2023, jejíž podepsání žalovaný zpochybňoval s argumentem, že podepsal jen souhlas k výměně hadiček přívodu vody na toaletu. Soud I. stupně rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů. Po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že žalovaný dne 7. 10. 2023 uzavřel se žalobcem dle § 1903 odst. 1 o. z. dohodu o narovnání, jejímž předmětem bylo vypořádání sporných práv a povinností týkajících se nedoplatku vyúčtování za dodávky elektřiny do společných prostor, dodávky vody, pojištění domu, úklidu a příspěvku do fondu oprav z let 2013-2022. V této dohodě se žalovaný zavázal uhradit žalobci částku 80 000 Kč ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč na specifikovaný bankovní účet pod VS var. symbol, přičemž podpisy na dohodě jsou připojeny pod textem a v dohodě se nic nepíše o výměně hadičky u žalovaného. Na základě obsahu této listin y měl soud za vyvrácené tvrzení žalovaného, že dohodu neuzavřel, že podepsal jen souhlas k výměně hadiček k přívodu vody a že k jeho podpisu někdo něco připsal. Navíc tato listin listina nebyla jediným důkazem o uzavření dohody o narovnání a o vědomosti žalovaného, že ji uzavřel, neboť z předložených výpisů z účtu žalobce jasně plyne, že žalovaný ve dvou případech postupoval zcela v souladu s předmětnou dohodou, když dne 4. 10. 2023 a 13. 11. 2023 zaplatil 2 platby v dohodnuté měsíční výši 2 000 Kč pod sjednaným variabilním symbolem var. symbol a do poznámky k platbám explicitně uvedl, že se jedná o splátky dluhu za ten který měsíc. Za případný proto soud I. stupně považoval i odkaz žalobce na § 2054 odst. 2 o. z., podle kterého žalovaným uskutečněné platby lze považovat za uznání zbytku dluhu. O dluhu žalovaného, který byl vyřešen dohodou o narovnání, svědčí rovněž žalobcem předložené listin y o jeho dluzích na vyúčtování nedoplatku a o neplacení záloh. Protože tedy žalovaný dosud nesplnil, k čemu se v dohodě o narovnání výslovně zavázal, a v důsledku prodlení se splátkami se stal splatným celý zbytek dluhu, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit zbylou dlužnou částku ve výši 76 000 Kč, a to s úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 14,75 % (platné ke dni 1. 1. 2024), přičemž zamítl část požadovaných úroků z prodlení převyšujících zákonnou výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a žalobci, který byl neúspěšný v nepatrné části předmětu řízení, přiznal plnou náhradu nákladů řízení za právní zastoupení a zaplacený soudní poplatek v celkové výši 20 800 Kč.
3. Rozsudek napadl žalovaný odvoláním, ve kterém namítl, že žádný splátkový kalendář nepodepsal a žádné 2 splátky nezaplatil. Vše považuje za podvod a zneužití soudu za účelem obohacení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Žádá soud, aby nechal udělat kontrolu hospodaření společného účtu žalobce č. č. účtu, do kterého všichni majitelé bytů přispívají.
4. Žalobce považoval odvolání za zmatečné a vadné s tím, že není způsobilé k projednání. Tvrzení žalovaného o poškození bytu a sklepa nájemci Anonymizováno Anonymizováno jsou smyšlená a nemají žádnou souvislost s předmětem řízení. Žádá-li žalovaný o provedení auditu účtu, je to žalovaný, který dlouhodobě nepřispívá žalobci téměř ničeho a svojí bytovou jednotku obývá prakticky bezplatně. Proto žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku.
5. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř. o. s. ř. ). Byť odvolání žalovaného obsahuje řadu skutečností, které přímo nesouvisí s předmětem tohoto řízení, zároveň výslovně zpochybňuje podepsání dohody o narovnání (splátkového kalendáře) a zaplacení 2 splátek, tedy skutečnosti, které byly pro rozhodnutí soudu I. stupně zásadní. Proto odvolací soud neshledal důvody pro odstraňování vad odvolání postupem dle § 43 o. s. ř. o. s. ř. , nýbrž k podanému odvolání rozsudek soudu I. stupně podle § 212 o. s. ř. o. s. ř. přezkoumal v dotčeném výroku I. o platební povinnosti žalovaného a v závislém výroku III. o náhradě nákladů řízení; rozsudek ve výroku II. o částečném zamítnutí žaloby nebyl výslovně napaden (k podání odvolání proti tomuto výroku by žalovaný nebyl subjektivně legitimován, žalobce pak odvolání nepodal), a proto ve smyslu § 206 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nabyl samostatně právní moci. Po přezkoumání věci dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.
6. Soud I. stupně rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. Účastníky předložené listin y, které byly významné pro rozhodnutí ve věci, v odůvodnění napadeného rozsudku vyhodnotil dle zásad uvedených § 132 o. s. ř. o. s. ř. , tedy jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, přičemž se vypořádal i s tvrzeními žalovaného. Odvolací soud proto na přiléhavé (po skutkové i právní stránce) odůvodnění napadeného rozsudku plně odkazuje.
7. Zpochybňuje-li žalovaný i nadále uzavření dohody o narovnání ze dne 7. 10. 2023, soud I. stupně logicky a přesvědčivě zdůvodnil, proč ji považuje za řádně uzavřenou a podepsanou i žalovaným a z jakého důvodu neshledal věrohodným tvrzení žalovaného, že měl podepsat jen souhlas k výměně hadiček k přívodu vody na toaletu. Navíc žalovaný při odvolacím jednání po nahlédnutí na dohodu o narovnání uvedl, že podpis na této dohodě může být jeho podpisem. Pakliže dále uvedl, že jeho podpis na dohodu o narovnání byl nejspíše zkopírován, jde sice o tvrzení v odvolacím řízení přípustné (byť je nové), neboť jím má být ve smyslu § 205a písm. c) o. s. ř. o. s. ř. zpochybněna věrohodnost důkazního prostředku (dohody o narovnání), na kterém spočívá rozhodnutí soudu I. stupně, nicméně další listinné důkazy provedené soudem I. stupně (písemné vyúčtování z 6. 3. 2022 o výši nedoplatku žalovaného, předcházející dohodě o narovnání, a zejména 2 platby dne 4. 10. 2023 a 13. 11. 2023 odpovídající časově, věcně i popisem splátkám dle uzavřené dohody), zásadním způsobem takové tvrzení žalovaného zpochybňují. Pokud žalovaný zpochybňoval i provedení 2 plateb po 2 000 Kč dle dohody a narovnání, a to s vysvětlením, že je mu vytýkáno, že platby SVJ hradí pozdě a že pokud měl platit později nějakou platbu 1 000 Kč, přidal k ní částku 1 000 Kč a zaplatil dohromady 2 000 Kč, je takové vysvětlení nevěrohodné, neboť kromě variabilního symbolu var. symbol, který měl být použit v případě hrazení splátky dle dohody o narovnání, byly platby výslovně označeny jako splátka dluhu říjen a splátka dluhu listopad. Tudíž se nemohlo jednat o řádné platby na účet žalobce, které měl žalovaný jakožto vlastník bytové jednotky hradit žalobci vedle splátek dluhu dle dohody o narovnání ze dne 7. 10. 2023. Proto odvolací soud považuje za věcně i právně správný závěr soudu I. stupně, že na základě platně uzavřené dohody o narovnání ze dne 7. 10. 2023 (§ 1903 odst. 1 o. z.) dluží žalovaný žalobci částku 76 000 Kč, jakož i to, že splátkami ze dne 4. 10. 2023 a 13. 11. 2023 dle této dohody o narovnání došlo ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. k uznání zbytku dluhu žalovaným. S ohledem na tyto závěry nebyl důvod provádět audit či prověřování účtu žalobce, na který mají být vlastníky bytových jednotek hrazeny příslušné úhrady ve prospěch žalobce. Další tvrzení žalovaného jak v řízení před soudem I. stupně, tak i v podaném odvolání, která se týkala situace v domě adresa, ve kterém žalovaný bydlí a má zde bytovou jednotku, tedy zejména chování nájemců ostatních bytů, nebyla pro rozhodnutí ve věci významné, proto se jimi ani odvolací soud nezabýval.
8. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému důvodně povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 76 000 Kč s příslušným zákonným úrokem z prodlení. Jelikož soud I. stupně nepochybil ani při rozhodování o náhradě nákladů řízení, mohl být rozsudek v napadených výrocích I. o platební povinnosti žalovaného a III. o náhradě nákladů řízení podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.
9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterých v této fázi řízení úspěšnému žalobci náleží i náhrada nákladů odvolacího řízení. Konkrétně jde o náklady právního zastoupení za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 28. 11. 2024) po 4 140 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, v platném znění (dále jen AT), 2 režijní náhrady nákladů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 , 4 AT, cestovné k jednání odvolacího soudu právnická osoba - adresa a zpět v částce 850,78 Kč a náhrada za promeškaný čas za tuto cestu za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) , odst. 3 AT. Celkem jde o částku 10 130,78 Kč, kterou odvolací soud uložil k úhradě žalovanému k rukám právního zástupce žalobce v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
10. O odměně a hotových výdajích zástupce žalovaného, jmenovaného usnesením soudu I. stupně ze dne 9. 9. 2024, č. j. 8 C 58/2024 -53, přísluší ve smyslu § 140 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodnout soudu I. stupně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání v případě, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V takovém případě se dovolání podává do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.