Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 162/2024-39
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Kristýnou Černou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalované
o zaplacení 120 708,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 534 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 534 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 45 476,72 Kč a částky 48 697,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 781,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 915,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 114,59 Kč od 30. 1. 2024 do 4. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 774,59 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 17 340 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 33 114,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 427,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 525,84 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 606,35 Kč od 30. 1. 2024 do 4. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 412,35 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 9 194 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 31 606,35 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 1 207 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 534 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 534 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 45 476,72 Kč a částky 48 697,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 781,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 915,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 114,59 Kč od 30. 1. 2024 do 4. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 774,59 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 17 340 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 33 114,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 427,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 525,84 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 606,35 Kč od 30. 1. 2024 do 4. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 412,35 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 9 194 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 31 606,35 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 1 207 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se po žalované zaprvé domáhá zaplacení částky 62 816,72 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 12. 2021, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 36 636 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 912 Kč v 21 měsíčních splátkách po 4 132 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její majetkovou situaci, zjistila, že pracuje jako prodavačka a dosahuje příjmu 47 000 Kč měsíčně, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnosti a nesplácí další úvěry. Tyto informace ověřila z pracovní smlouvy a výpisů z účtu, dále lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně zaplatila celkem pouze 20 660 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 33 114,59 Kč, poplatek ve výši 29 702,13 Kč a dále úrok ve výši 22,32 % ročně z jistiny 33 144,59 Kč od 10. 9. 2023 do 29. 1. 2024 v kapitalizované výši 2 915,41 Kč a úrok ve výši 22,32 % ročně z jistiny 33 144,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalované žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny 33 114,59 Kč od 15. 7. 2022 do 29. 1. 2024 v kapitalizované výši 7 781,93 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 15 % z jistiny 33 114,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Dále již žalovaná nic nezaplatila ani přes výzvu.
2. Žalobkyně se dále po žalované domáhá zaplacení částky 57 891,60 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 9. 2021, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 38 621 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 293 Kč v 21 měsíčních splátkách po 4 258 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její majetkovou situaci, zjistila, že pracuje jako prodavačka a dosahuje příjmu 47 000 Kč měsíčně, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnosti a nesplácí další úvěry. Tyto informace ověřila z pracovní smlouvy a výpisů z účtu, dále lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně zaplatila celkem pouze 29 806 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 31 606,35 Kč, poplatek ve výši 26 285,25 Kč a dále úrok ve výši 21,39 % ročně z jistiny 31 606,35 Kč od 3. 6. 2023 do 29. 1. 2024 v kapitalizované výši 4 525,84 Kč a úrok ve výši 21,39 % ročně z jistiny 31 606,35 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalované žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny 31 606,35 Kč od 15. 7. 2022 do 29. 1. 2024 v kapitalizované výši 7 427,49 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny 31 606,35 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Dále již žalovaná nic nezaplatila ani přes výzvu.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. K jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listin y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 9. 12. 2021 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že se v této listin ě předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalované prostředky ve výši 38 000 Kč a žalovaná se zavazuje vrátit celkovou částku ve výši 86 757 Kč skládající se z dlužné jistiny a z částky 46 048 Kč představující úrok ve výši 36 636 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 912 Kč a z pojistného ve výši 2 709 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 4 132 Kč (poslední splátka činí pouze 4 117 Kč), splatných vždy ke konci splátkového období, kterým je doba jednoho měsíce, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 38 000 Kč převzala. Z listin y označené jako zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má středoškolské vzdělání a nevyživuje žádnou osobu, je zaměstnána jako prodavačka a dosahuje čistého příjmu 17 000 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá, další příjmy domácnosti jsou ve výši 30 000 Kč měsíčně, její odhadované měsíční výdaje činí 8 258 Kč, včetně splátky spotřebitelského úvěru ve výši 4 258 Kč. Dále je zde zaškrtnuto, že čistý příjem žadatele byl ověřen pracovní smlouvou, u níž je dopsán rok 2019, a dvěma výpisy z účtu za období září a října 2021. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně zaplatila v pěti splátkách celkem částku ve výši 20 660 Kč. Z listin y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 2. 9. 2021 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že se v této listin ě předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalované prostředky ve výši 39 000 Kč a žalovaná se zavazuje vrátit celkovou částku ve výši 89 414 Kč skládající se z dlužné jistiny a z částky 50 414 Kč představující úrok ve výši 38 621 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 293 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 4 258 Kč (poslední splátka činí pouze 4 254 Kč), splatných vždy ke konci splátkového období, kterým je doba jednoho měsíce, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 39 000 Kč převzala. Z listin y označené jako zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, je vyučená a nevyživuje žádné dítě, je zaměstnána jako prodavačka a dosahuje čistého příjmu 17 000 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá, další příjmy domácnosti jsou ve výši 30 000 Kč. Její odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč, jiné spotřebitelské úvěry nemá. Dále je zde zaškrtnuto, že čistý příjem žadatele byl ověřen pracovní smlouvou, u níž je dopsán rok 2020, a dvěma výpisy z účtu za období června a července 2021. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně zaplatila v sedmi splátkách celkem částku ve výši 29 806 Kč. Z listin y označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 29. 1. 2024 na postoupení pohledávek ze smluv o úvěru ze dne 9. 12. 2021 a 2. 9. 2021 za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanou dopisem odeslaným dne 20. 2. 2024 o oznámení pohledávek vyrozuměla a vyzvala ji k úhradě dluhů do deseti dnů od obdržení dopisu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalované dne 22. 5. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou ji vyzvala k zaplacení dluhů.
5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalované dne 9. 12. 2021 v hotovosti poskytla částku ve výši 38 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z téhož dne. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její příjmy, výdaje a osobní poměry. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem 20 660 Kč, dále již nic nezaplatila, ačkoli ji žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů dopisem odeslaným dne 20. 2. 2024. Předchůdkyně žalobkyně také žalované dne 2. 9. 2021 v hotovosti poskytla částku ve výši 39 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z téhož dne. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její příjmy, výdaje a osobní poměry. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem 29 806 Kč, dále již nic nezaplatila, ačkoli ji žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů dopisem odeslaným dne 20. 2. 2024.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ , ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely ve dnech 9. 12. 2021 a 2. 9. 2021 platné smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaná je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitelky, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon, ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých smluv. Žalobkyně však ani přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím jednotlivých úvěrů řádně posoudila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 ZSÚ , zejména že by s náležitou péčí zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalované, aby vyhodnotila, zda žalované jeho majetková situace umožňuje splnit dluhy ve lhůtě splatnosti. Předchůdkyně žalobkyně se vždy spolehla na pouhé tvrzení žalované o jejích příjmech, výdajích a dalších poměrech, majetkovými i jinými poměry žalované se však nezabývala v potřebném rozsahu a údaje žádným způsobem neprověřila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 ). Žalobkyně nedoložila, že by si předchůdkyně žalobkyně od žalované vyžádala zejména její pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpisy z účtu, nájemní smlouvu, evidenční list nájemce, nedoložila, že by prověřovala další příjmy domácnosti žalované, z čeho se tyto příjmy skládají, že by zkoumala, s kým žalovaná domácnost sdílí a jak se na úhradách za bydlení podílí, dále že by prověřovala pravidelné výdaje žalované, výši dalších dluhů žalované a zda žalovaná tyto dluhy řádně splácí, případné exekuce žalované, insolvenční řízení vedené proti žalované, ale i další poměry žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že si předchůdkyně žalobkyně vyžádala vždy alespoň pracovní smlouvu a dva výpisy z účtu, ale ani toto tvrzení neprokázala. Samotné karty klienta, které žalobkyně doložila, neprokazují, že by předchůdkyně žalobkyně svou povinnost před poskytnutím jednotlivých dvou úvěrů řádně splnila zejména co se týče výdajové stránky, jelikož ve formuláři jsou v kolonce výdajů zaznamenány výdaje souhrnnou částkou bez bližší specifikace, navíc v částkách ve výši 5 000 Kč měsíčně a 4 000 Kč měsíčně, které minimálně budí pochybnosti, zda mohou pokrýt veškeré výdaje, které žalovaná jistě má minimálně na bydlení, stravování, ošacení, drogerii, náklady na dopravu, také lze předpokládat výdaje spojené s trávením volného času, platby za telefon, internet, příležitostný nákup předmětů osobní potřeby, vybavení domácnosti apod. Ze všech uvedených důvodů je tak zřejmé, že se předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala zejména skutečnými výdaji žalované a svou povinnost zkoumat poměry žalované splnila toliko formálně. Na závěru, že předchůdkyně žalobkyně svou zákonnou povinnost před poskytnutím finančních prostředků nesplnila, nic nemění skutečnost, že žalovaná následně nějakou dobu úvěry splácela. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru řádně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet, jsou smlouvy o úvěru ze dne 9. 12. 2021 a 2. 9. 2021 absolutně neplatné dle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 o. z. Dle jazykového výkladu § 87 odst. 1 ZSÚ by sice soud měl přihlížet k neplatnosti smlouvy pouze k námitce spotřebitele, toto ustanovení je ale nutno vyložit eurokonformně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen „směrnice 2008/48/ES). Česká právní úprava, stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele pouze relativní neplatnost, je totiž v rozporu s požadavky směrnice 2008/48/ES, jelikož zakotvuje nižší standard ochrany spotřebitele. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je proto nutno vykládat tak, že soud zkoumá z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 OPR). Nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit činí smlouvu od počátku absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Uvedený přístup je naplněním zásady ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). K neplatnosti smlouvy o úvěru tak soud přihlédl i bez námitky žalované.
11. V řízení však současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu, na základě dvou neplatných smluv o úvěru, postupně částky 38 000 Kč a 39 000 Kč, tj. celkem 77 000 Kč, a žalovaná se tak přijetím finančních prostředků bezdůvodně obohatila, proto je povinna toto bezdůvodné obohacení vrátit dle § 2991 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. Pohledávky z titulu smluv o úvěru byly postoupeny na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., proto je žalovaná povinna zaplatit svůj dluh žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni uhradila 20 660 Kč a 29 806 Kč, tj. celkem 50 466 Kč, a žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila vyšší částku, proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni nevrácenou část jistin ve výši 17 340 Kč (38 000 Kč mínus 20 660 Kč) a 9 194 Kč (39 000 Kč mínus 29 806 Kč), tj. celkem 26 534 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává dle § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy věřitele. Žalobkyně žalovanou poprvé prokazatelně vyzvala k zaplacení dlužných částek výzvou odeslanou dne 20. 2. 2024. Dle § 573 o. z. se tak má za to, že žalované zásilka došla dne 23. 2. 2024, a žalovaná byla následně povinna uhradit dlužnou částku dle výzvy do 4. 3. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh včas neuhradila, dostala se do prodlení a žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tzn. od 5. 3. 2024. Výše úroku z prodlení činí 14,75 % dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 534 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 5. 3. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.
12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého by měla převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalované však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a proto zaplatila soudní poplatek ve výši 4 829 Kč dle položky 2 bod 1 písm. c) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích “). Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán, soudní poplatek tak činí 6 036 Kč dle položky 1 bod 1 písm. b) ve spojení s položkou 2 bod 2 přílohy k zákonu o soudních poplatcích. Soud proto soudní poplatek doměřil a výrokem IV. zavázal žalobkyni k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 1 207 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.