Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 71/2024-27

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 236 700,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 199 654,22 Kč se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 199 654,22 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 37 045,9 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 423,08 Kč od 30.7.2021 do 21.7.2023, kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši 12 896,35 Kč od 22.7.2023 do 13.12.2023 a zákonnému úroku z prodlení z částky 238 783,2 Kč od 14.12.2023 do zaplacení ve výši 15 %.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 26 497,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 199 654,22 Kč se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 199 654,22 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 37 045,9 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 423,08 Kč od 30.7.2021 do 21.7.2023, kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši 12 896,35 Kč od 22.7.2023 do 13.12.2023 a zákonnému úroku z prodlení z částky 238 783,2 Kč od 14.12.2023 do zaplacení ve výši 15 %.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 26 497,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela dne 30. 7. 2021 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 270 000 Kč na konsolidaci závazků a žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 108měsíčních splátkách po 3 636,72 Kč. Současně se strany dohodly, že úvěr bude úročen úrokem ve výši 6,50 % ročně. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně ke dni podání žaloby pouze částku 70 345,78 Kč, ničeho dalšího neuhradil, na předžalobní výzvu nereagoval. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného závazek splácet, zejména provedla vyhodnocení výdajů a příjmů na základě výpisů z bankovního účtu vedeného u žalobkyně a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalovaný nehradil řádně a včas a žalobkyně tak úvěr ke dni 21. 7. 2023 zesplatnila. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval.

2. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení , (dále jen „ “) vyzval usnesením č. j. -17 ze dne 11. 3. 2024 žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Tato výzva byla žalovanému doručena fikcí doručení ve smyslu Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

4. Mezi žalobkyní a žalovaným, byla dne 30. 7. 2021 sepsána smlouva o úvěru č. hodnota, ve které byl sjednán závazek žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 270 000 Kč za účelem konsolidace závazků a závazek žalovaného splatit úvěr spolu se sjednanými poplatky. Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, činila 357 833,15 Kč, to vše byl žalovaný povinen uhradit v 108měsíčních splátkách po 3 308,72 Kč (zahrnující pojištění ve výši 328 Kč), poslední splátka byla 2 005,11 Kč, 2 333,11 Kč pak s pojištěním. RPSN bylo ve smlouvě stanoveno 6,85 %, úroková sazba činila 6,50 % p.a. (standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie smlouva o úvěru, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru).

5. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21. 7. 2023 (oznámení o zesplatnění z 23. 7. 2023).

6. Žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, do které uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce je 36 302,00 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti pak 40 000,00 Kč. Je rozvedený, žije v nájmu a má pracovní poměr na dobu neurčitou. Pracuje jako technik/řidič pro právnická osoba, má jednu vyživovací povinnost. Uvedl rovněž, že má závazky u společnosti právnická osoba. s částkou k doplacení ve výši 140 804,10 Kč a u jméno FO s částkou k doplacení ve výši 46 148,79 Kč (kopie žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 7. 2021). Žalobkyně předložila výpis z běžného bankovního účtu žalovaného, roční kreditní debetní obrat činil 556 590,15 Kč, roční debetní obrat pak 523 029,39 Kč. Konečný zůstatek byl 30 981 Kč (výpis z běžného účtu č. účtu). Konečný zůstatek výpisu 11/2023 pak činil 232 360,12 Kč, představovala jej nesplacená jistina a úroky, celkem po splatnosti 254 253,21 Kč (výpis z úvěrového účtu č. č. účtu).

7. Žalovaný na úvěr uhradil částku 70 345,78 Kč (výpisem z účtu).

8. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, nechť uhradí částku 256 117,68 Kč (předžalobní výzva z 14. 12. 2023, podací archy).

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci.

10. Z uvedených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě shora uvedené smlouvy peněžní prostředky ve výši 270 000 Kč, které měl žalovaný vrátit za podmínek dle smlouvy spolu s poplatky, což neučinil. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně dovozovala z údajů poskytnutých na žádosti a doložených dokumentů. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě částky 256 117,68 Kč.

11. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu a násl. , (dále „o. z.“), a ve smyslu , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 9. 2024, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej uhradit dle podmínek určených ve smlouvě.

13. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovaný povinen splatit dohodnutou částku. Co se týče schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, pak žalobkyně úvěry schopnost žalovaného dovozovala z údajů poskytnutých žádosti o úvěr, vyplněné žalovaným a výpisy z účtů. Další důkazy, kterými by prokázala náležitou odbornou péči, kterou k posouzení úvěruschopnosti přistupovala, soudu nedoložila. Z žádosti o úvěr tak soud pouze zjistil, že žalovaný má bydlet v nájemním bydlení (výdaje na bydlení nijak nedoloženy), je rozveden, má jednu vyživovací povinnost (výše vyživovací povinnosti nedoložena), příjem je ze zaměstnání na plný úvazek v celkové průměrné výši 36 302,00 Kč čistého. Žalovaný má externí půjčky. Žalobkyně předložila výpisy z účtu. Na základě těchto skutečností byla půjčka žalovanému poskytnuta. Na tomto místě soud konstatuje, že je předpokládána taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel úvěru nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale je-li to nezbytné, i dále nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tato povinnost byla adekvátně splněna. Naopak má soud za prokázané, že žalobkyně tuto zákonnou povinnost splnila pouze formálně ve formě vyplnění žádosti o úvěr žalovaným a výpisy z účtů, kde jsou viditelné významné minusové položky. Soudu současně nepředložila jakékoliv další dokumenty. Spoléhat se na správnost a úplnost údajů uvedených žadatelem o úvěr soud považuje minimálně za nepodložené a není sto naplnit povinnost věřitele řádně zkoumat úvěry schopnost žadatele, už jen s přihlédnutím k tomu, že žadatel o zápůjčku je osoba, jež si potřebuje zajistit finanční prostředky z důvodu jejich nedostatku, kdy lze předpokládat, že uvede takové údaje, aby tyto finanční prostředky obdržel. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí cca 36 000 Kč, výdajová stránka však nebyla žalobkyní řádně ověřována. Nebylo žalobkyní zjištěno, jaké měsíční výdaje má žalovaný na bydlení a další položky. K tomuto tak soud podotýká, že ohledem výdajové stránky žalobkyně neověřila žádné skutečnosti a soudu nedoložila nic jiného než právě kopii žádosti a výpisy z běžného, kde jsou zřejmé zejména mínusové položky a výpis z úvěrového účtu. Současně bylo zjištěno, že žalovaný má i další závazky po splatnosti.

22. Soud je povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyně se fakticky neseznámila se s poměrem celkových měsíčních příjmů a nákladů žalovaného, a i tak úvěr žalovanému vyplatila, aniž by splnění podmínky úvěruschopnosti žalovaného skutečně ověřila.

23. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

24. Soud posoudil práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši poskytnuté jistiny úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalovaného a smlouva tak byla vyhodnocena jako absolutně neplatná, tudíž žalovaný musí žalobkyni vydat, o co se bezdůvodně obohatil. Žalobě tak soud vyhověl co do nároku na zaplacení částky 199 654,22 Kč (neboť žalovaný na poskytnutou částku 270 000 Kč uhradil pouze 70 345,78 Kč – zde vyšel soud z tvrzení žalobkyně a přehledu plateb, žalovaný byl v řízení nečinný), včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od lhůty dle předžalobní výzvy, když v případě neplatné smlouvy na tuto nelze vázat běh úroku z prodlení (výrok I.), a to v souladu s , a to ve výši dle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

25. Ve zbytku soud žalobu výrokem II. zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 497,25 Kč, přičemž tato částka představuje 68,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 236 700,12 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 4 630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 050 Kč ve výši 5 050,50 Kč.

27. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.