Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 152/2024-39
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 41 245,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu částky 24 045,62 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 318,84 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 503,43 Kč od 31. 7. 2023 do 26. 1. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 303,43 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 632,31 Kč od 31. 7. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V rozsahu částky 24 045,62 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 318,84 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 503,43 Kč od 31. 7. 2023 do 26. 1. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 303,43 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 632,31 Kč od 31. 7. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 2. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 245,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 30. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota. V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti, které měl žalovaný uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 2 800 Kč. Pohledávka byla ke dni 7. 8. 2023 postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 11. 1. 2024. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 3. 1. 2025, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 30. 5. 2022 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností Anonymizováno (právnická osoba.) a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 37 184 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč.
5. Z oznámení o vyplácení důchodu ze dne 11. 3. 2022 se podává, že žalovaný měl přiznaný invalidní důchod III. stupně ve výši 12 215 Kč.
6. Z transakční historie vyplývá, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 2 800 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávku za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy.
8. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni.
9. Výzvou k plnění ze dne 11. 1. 2024, odeslané žalovanému dne 12. 1. 2024, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 44 588,50 Kč, a to do 26. 1. 2024.
10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze oznámení o přiznání důchodu. Ohledně výdajů nepředložila žalobkyně soudu ničeho. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalovanému vycházela. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, avšak žádné další důkazy nenavrhla.
11. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaný na základě neplatné smlouvy žalobkyni již poskytl. Žalovaný na částku 20 000 Kč již uhradil 2 800 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 17 200 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže žalobkyni přiznat více, než v žalobě žádala. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 12. 1. 2024 s termínem splnění do 26. 1. 2024, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od 27. 1. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu 27. 1. 2024, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužné částky.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalovanému prokazatelně v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.