Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 123/2024-20
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 18. 8. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 11. 2023. Jelikož dlužnou splátku žalovaný neuhradil ani po opětovných výzvách, žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Žalovaná částka 20 000 Kč představuje zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru a dále částku 1 000 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky na upomínkování žalovaného.
K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě porovnání jeho příjmů a výdajů, způsobu plnění dosavadních dluhů a kontrolou ve veřejných rejstřících. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného si žalobkyně ověřila z výpisu z účtu za poslední 3 měsíce a z daňového přiznání žalovaného. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnosti rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 18. 8. 2023 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, což vyplývá ze smlouvy o úvěru č. číslo včetně jejích příloh, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného, když tato skutečnost vyplývá z výpisu z účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal věřiteli kromě jistiny zaplatit také úrok ve výši 15 % měsíčně (v celkové výši 36 000 Kč). Celkovou dlužnou částku ve výši 56 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, když se dostal do prodlení s úhradou hned první splátky, splatné dne 15. 11. 2023, pročež byl žalobkyní dvakrát upomínán (2x upomínky). Jelikož dlužná částka nebyla ani poté zaplacena, žalobkyně dopisem ze dne 21. 4. 2024 úvěr zesplatnila, což je patrné z dopisu ze dne 21. 4. 2024 vč. podacího lístku. Z přílohy č. 1 k úvěrové smlouvě vyplývá, že žalovaný při jejím uzavírání uvedl ohledně svých osobních a majetkových poměrů, že je má příjem ve výši 32 993 Kč měsíčně. Je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. Dále uvedl, že měsíčně hradí náklady na bydlení 3 000 Kč a nemá další pravidelné finanční závazky, zůstatek, z něhož bylo při posouzení úvěruschopnosti vycházeno, měl činit 26 993 Kč. Žalovaný k žádosti o úvěr doložil Podle nerozporovaných tvrzení žalobkyně, žalovaný na předmětný úvěr nezaplatil ničeho.
4. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku . Jelikož žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a to včetně ustanovení § 86 a 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.
9. S ohledem na uvedený výklad, soud dospěl k závěru, že v posuzované věci žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. V tomto směru soud poukazuje především na to, že žalobkyně sice tvrdila, že výši skutečných výdajů žalovaného ověřovala mimo jiné z předložených výpisů z účtu, ovšem pokud by žalobkyně tyto výpisy vyhodnotila s odbornou péčí, musela by si všimnout, že skutečné výdaje žalovaného, jak jsou zachyceny v předložených výpisech, byly v každém z posuzovaných měsíců výrazně vyšší, než výdaje, které žalovaný deklaroval v žádosti o úvěru, když v této byla uvedena toliko částka 3 000 Kč jako výdaje na bydlení, když tato částka je paušalizována.
10. Jelikož žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z § 86 ZoSÚ , což má za následek absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, musí si smluvní strany svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ , tedy žalovaný je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný jí nevrátil ničeho. V rozsahu jistiny úvěru, tedy co do částky 20 000 Kč pak soud žalobě vyhověl a v části, jíž žalobkyně požadovala částku 1 000 Kč jako náklady na upomínkování (2 x po 500 Kč) jako plnění vyplývající ze smlouvy čl. V. odst. 5.4. výrokem II. zamítl.
11. Současně platí, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 . Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem, a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v délce obvyklé pariční lhůty. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, který ohledně svých platebních možností ničeho neuvedl.
12. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nelze přiznat ani požadovaný zákonný úrok z prodlení.
13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 a. t. částku 300 Kč. Za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby) tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 1 200 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 840 Kč, tak činí 2 292 Kč. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.