Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 361/2020-49

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

o zaplacení částky 12 211,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 978,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 9. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, se co do částky 7 233 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 537 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 921,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 289,29 Kč, co do ročního zákonného úroku z prodlení z částky 6 921,70 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 9. 2020 a co do ročního zákonného úroku z prodlení od 9. 9. 2020 do zaplacení z částky 1 942,90 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 978,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 9. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, se co do částky 7 233 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 537 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 921,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 289,29 Kč, co do ročního zákonného úroku z prodlení z částky 6 921,70 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 9. 2020 a co do ročního zákonného úroku z prodlení od 9. 9. 2020 do zaplacení z částky 1 942,90 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 211,80 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 28. 8. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému – po řádném posouzení jeho schopnosti splácet úvěr - poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky včetně částky ve výši 7 233 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 436 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 366 Kč. To vše se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek ve výši 254 Kč; poslední splátka byla splatná dne 22. 10. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a dluží na jistině částku 6 921,70 Kč a na dlužném poplatku částku 5 290,10 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení od data prodlení žalovaného z úhradou dlužné částky. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným současné žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne 28. 8. 2017 se společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit i s poplatkem ve výši 7 233 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 254 Kč, kdy první splátka je splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 1 431 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 436 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 366 Kč (jako volitelné složky půjčky). Částka 8 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě o zápůjčce; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Při uzavírání smlouvy zápůjčce byla se žalovaným dne 28. 8. 2017 vyplněna tzv. zákaznická karta, v které žalovaný pro účely poskytnutí úvěru uvedl, že je nezaměstnaný, je evidován na Úřadu práce v Anonymizováno, dostává příspěvek na bydlení, jeho příjem za měsíce červen, červenec, srpen 2017 činil 6 936 Kč, jeho měsíční náklady činí 4 000 Kč, bydlí na ubytovně (prokázáno zákaznickou kartou žalovaného). V rámci smluvních podmínek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně. Společnost právnická osoba uzavřela dne 20. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy); dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2020 včetně poštovního podacího archu).

4. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, jelikož všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jejich účinnosti.

5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 a 87 zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru (kterým se podle § 2 zákona rozumí i peněžitá zápůjčka), posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Judikatura Evropského soudního dvora (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést (a to i přes tuto podmínku námitky stanovenou v zákoně o spotřebitelském úvěru). Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně, a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu v této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

7. V posuzovaném případě je již pouze z žalovaným poskytnutých informací, zjištěných z karty zákazníka zřejmé, že žalovaný byl nezaměstnaný, jeho tvrzený příjem spočíval pouze v dávkách podpory v nezaměstnanosti, jenž je časově omezená (a byla vyplácena minimálně již tři měsíce před uzavřením smlouvy) a příspěvku na bydlení (dohromady v částce 6 936 Kč), přičemž žalovaným tvrzené výdaje v částce 4 000 Kč, se nejeví jako reálné. Právní předchůdce žalobkyně neměl doložené příjmy a ani např. náklady na bydlení. Za tohoto stavu musel mít právní předchůdce žalobkyně pochybnosti o reálných možnostech žalovaného úvěr splácet, což se záhy potvrdilo, když žalovaný přestal splácet poskytnuté finanční prostředky již zhruba měsíc po jejich poskytnutí. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky, ponížena o žalovaným zaplacenou částku 3 021,20 Kč, tedy částka 4 978,80 Kč, co do dalších částek majících původ v smluvních ujednáních účastníků byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně má dále právo na úrok z prodlení, přičemž v případě bezdůvodného obohacení se jedná o závazek, u něhož není stanovena nebo ujednána doba plnění, dlužník je tak povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem o plnění vyzván ( o. z.). Žalobkyně přes poučení soudu podle nedoložila dřívější doručení výzvy k plnění, z tohoto důvodu soud vycházel z toho, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k plnění doručením žaloby, k čemuž došlo 7. 9. 2020, kdy byl provozovatelem poštovních služeb učiněn pokus o doručení žalovanému a zásilka po neúspěšném pokuse o doručení uložena na poště, tedy od toho dne se žalovaný s ní mohl objektivně seznámit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 13. 11. 2012), od následujícího dne byl tak povinen plnit (došlo k splatnosti dluhu). Protože žalovaný svůj dluh nesplnil, ocitl se podle o. z. v prodlení a podle je povinen platit i úroky z prodlení z oprávněné částky podle , v zákonné výši. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně pohledávky v přiznané výši pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 ( a násl. o. z.).

8. Soud proto žalobě vyhověl co do jistiny ponížené o platby žalovaného a úrok z prodlení od data prodlení počítaného ode dne následujícího po splatnosti, odvozené od doručení žaloby, ve zbytku soud žalobu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.