Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 386/2024-35
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 37 235 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 36 593 Kč, úrok ve výši 3 317,30 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 12 877,30 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 401,76 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 13 865,67 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 642 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 36 593 Kč, úrok ve výši 3 317,30 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 12 877,30 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 401,76 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 13 865,67 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 642 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 37 235 Kč spolu s úrokem ve výši 3 317,30 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 12 877,30 Kč za dobu od 23. 7. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 401,76 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 13 865,67 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba., se adresa, IČO IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 29. 9. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 17 měsíčních splátkách po 2 829 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaný na dluh uhradil částku 22 358 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 12 877,30 Kč, na úroku do zesplatnění částku 988,37 Kč, na úroku kapitalizovaném za dobu od 1. 3. 2023 do 22. 4. 2024 částku 3 317,30 Kč, na úroku z prodlení kapitalizovaném za dobu od 1. 3. 2023 do 22. 4. 2024 částku 3 401,76 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 8 158,24 Kč, na poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 1 275,80 Kč, na poplatku za inkaso plateb v hotovosti částku 2 435,29 Kč a na smluvní pokutě částku 11 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze žádosti o úvěr ze dne 29. 9. 2021, Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 29. 9. 2021, transakční historie úvěrového účtu – tabulky umoření, smluvní podmínky smlouvy o úvěru, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2024 včetně potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne 21. 6. 2024, pracovní smlouvy žalovaného ze dne 14. 6. 2021, výplatního lístku žalovaného za období 6/2021 a 7/2021, 8/2021, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žaloby ze dne 10. 9. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 11. 9. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 29. 9. 2021 Smlouvu o úvěru č. hodnota, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně dne 29. 9. 2021 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 2 673 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 15 410 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 410 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 4 600 Kč v pravidelných 17 měsíčních splátkách po 2 829 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru v postupných platbách souhrnnou částku 22 358 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 na žalobce. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 14. 6. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 10. 9. 2024 k úhradě dluhu.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 28. 11. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do žádosti o úvěrový produkt a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 14 664 Kč, pracovní poměr hlavní jako operátor výroby u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, IČO IČO se sídlem adresa, v pracovním poměru na dobu neurčitou, doložil pracovní smlouvu ze dne 14. 6. 2021 včetně výplatních lístků za období 6/2021, 7/2021 a 8/2021, ze kterých vyplývá, že žalovaný obdržel mzdu od svého zaměstnavatele v červnu 2021 ve výši 12 511 Kč, v červenci 2021 ve výši 15 581 Kč a v srpnu 2021 ve výši 15 901 Kč; žalobce svá skutková tvrzení nedoložil žádnými dalšími důkazy, nedoložil potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného, žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel pouze z údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a nezohlednil závazek žalovaného ve výši 3 896 Kč srážený exekučně. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).
13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků, poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, poplatku za inkaso plateb v hotovosti a smluvní pokuty.
14. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 23 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 22 358 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 642 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaný se tak v době vydání rozhodnutí nemohl dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka).
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).