Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 251/2024-46

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci

žalobkyně: InvestCapital Ltd. sídlem THE HUB, Suite E101,Triq Sant´Andrija 101, SGN 1612 San Gwann, Maltská republika zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 11 698 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částka a:

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,00 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,75 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9,00 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9,00 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10,75 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14,00 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14,00 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14,00 %,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni , částka, a:- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,50 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 8,00 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 8,75 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 9,00 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 9,00 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,25 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,25 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,50 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 10,75 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14,00 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14,00 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14,00 %,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ: IČO (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou jako druhá v pořadí na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností SECAPITAL S.á.r.l., dne datum.

2. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila, vyslovila pouze souhlas k tomu, aby soud jednal v její nepřítomnosti, dále uvedla její současné zdravotní omezení (včetně doložení zprávy lékaře z psychiatrické ambulance).

3. Z oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne datum (a podacího archu právnická osoba ze dne datum), oznámení o postoupení pohledávky na prvního postupníka ze dne datum (a podacího archu právnická osoba ze dne datum) a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky (žalovaná proti této skutečnosti nikterak nebrojila).

4. Z podepsané y nazvané „smlouva o půjčce“ a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaná s právní předchůdkyní uzavřely smlouvu o půjčce ve výši částka dne datum. Ve smlouvě se žalovaná zavázala splatit jistinu a souhrnný poplatek ve výši částka, a to ve 52týdenních splátkách po částka. Dále, že roční procentní sazba nákladů (dále též „RPSN“) půjčky na dobu 52 týdnů činí 199,4 %. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila „Původnímu věřiteli“ (bez bližší identifikace) částku částka, žalovaná takové tvrzení nerozporovala.

5. Z webových stránek České národní banky ARAD ČNB soud zjistil agregovanou úrokovou sazbu ve výši 14,7 % pro spotřebitelské úvěry pro měsíc říjen 2004.

6. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího archu právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu.

7. Z listin nazvaných „eBanking V6.2.2“, „zákaznická karta (nevyplněná)“ soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

8. Soud učinil následující pro věc rozhodný skutkový závěr:

9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce na částku částka s roční procentní sazbou nákladů ve výši 199,4 %. Žalovaná se zavázala splatit uvedenou částku a souhrnný poplatek ve výši částka ve 52týdenních splátkách po částka. Žalovaná uhradila na půjčku částka.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení , (dále jen „o. z.“), , (dále jen („obč. zák.“) a , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

11. Podle § 3028 o. z. se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti; (odst. 2) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů; (odst. 3) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; (odst. 2) dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; (odst. 3) spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

16. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

17. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

18. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

19. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení, a které tedy představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas. a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Soud konstatuje, že v této věci nebyla výslovně ujednána výše smluvních úroků, v souhrnném poplatku ve výši částka je však odměna věřitele z povahy projednávané půjčky jako úplatné smlouvy nutně zakomponována, a to i v případě, kdy z textu nelze výslovně stanovit přesnou hodnotu právě smluvních úroků (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud nikterak nezpochybňuje, že v obsahu souhrnného poplatku může být zahrnut i náklad svojí povahou odlišný od úroků (odměny věřitele jako takové), avšak úroky jsou u úplatné smlouvy o půjčce (jako úplatná byla sjednána) její nezbytnou součástí. Právní předchůdkyně žalobkyně ve smlouvě o půjčce úmyslně nespecifikovala výši smluvních úroků ani skladbu souhrnného poplatku, ale požadovala jen souhrnný poplatek jako takový, aniž by současně žalované deklarovala, že jde o půjčku bezúročnou. Dále uvedla bez dalšího, že RPSN je ve výši 199,4 %, což však neodpovídá výši souhrnného poplatku (ten za rok navyšuje půjčku o 66,4 %). Tato nesrozumitelná disproporce jde k tíži poskytovatelky úvěrů, neboť zásadně platí, že výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné (§ 37 obč. zák.), tj. výše úroku by měla být jasně stanovena. Nelze spravedlivě požadovat po spotřebiteli, aby tuto na první pohled nezřejmou disproporci (souhrnný poplatek v korunách a RPSN v procentech) odhaloval za použití složité úvěrové matematiky při uzavírání smlouvy o půjčce. RPSN se užívá právě pro zpřehlednění nákladovosti spotřebitelských úvěrů a k ochraně spotřebitele díky lepšímu pochopení jeho nákladů na půjčku – „kolik ho to bude stát“. Soud tedy bude vycházet z jediné srozumitelné smluvní formulace nákladovosti půjčky, a to z RPSN. V mantinelech projednávané věci připadá v úvahu pohledem průměrného spotřebitele jako jediné možné vysvětlení, že souhrnný poplatek je založen právě a jen v uvedené roční procentní sazbě nákladů na půjčku (je jejím korunovým vyjádřením). Pokud však ta neobstojí, neobstojí ani souhrnný poplatek vyjádřený v korunách, neboť ztratí svoji jedinou pro spotřebitele srozumitelnou smluvní oporu založenou v RPSN.

21. Konečně není bez významu, že sama žalobkyně v žalobě uvedla, že „sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků….Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák.“. Již jen nad rámec právě uvedeného soud dodává, že je obecnou známostí, že podnikání právní předchůdkyně bylo založeno na ziskovosti obchodního modelu.

22. Zjevně (zcela) chybějící výslovné (dílčí) ujednání o výši smluvních úroků jako takových však nelze mít za neplatné právě pro jeho neexistenci (co není, nemůže být považováno za neplatné; za neplatný lze mít jen úkon ne-určitý a ne-srozumitelný, tedy existující). Lze však mít za určitou a srozumitelnou konkretizaci RPSN ve smlouvě. Současně je nezbytné pro spravedlivé uspořádání práv a povinností vyložit dílčí ujednání smlouvy o půjčce co do RPSN ve prospěch spotřebitele jako slabší strany, v daném případě to znamená vyložit (vyjasnit) smlouvu o půjčce tak, že výší úroků byla právě smluvená výše RPSN. Tímto způsobem by totiž smluvní ujednání vyložil (takovému ujednání rozuměl) průměrný spotřebitel. Soud uzavírá, že pokud nebylo výslovně ve smlouvě o půjčce upraveno, že jde o půjčku bezúročnou, pokud současně nebylo vůbec specifikováno (ani ve smlouvě ani ve všeobecných obchodních podmínkách) z jakých dílčích nákladů se souhrnný poplatek skládá, je smluvně ujednaný roční procentní náklad na půjčku jediným srozumitelným podkladem pro závaznou výši úroků, tj. že jde o odměnu poskytovateli úvěrů, kterou takovému věřiteli uhrazuje dlužník.

23. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.

24. Nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

25. V projednávané věci soud zjistil, že agregovaná úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy o půjčce 14,7 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše RPSN ve výši 199,4 % podstatně (více než čtyřnásobně) přesahovala v rámci agregace na konkurenčním bankovním trhu dokonce i těžko představitelnou horní hranici obvyklé úrokové míry např. 45 % p.a., je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné. Protože je neplatné jediné srozumitelné ujednání o úrocích (RPSN) a korunová výše souhrnného poplatku má jediné pro spotřebitele srozumitelné východisko právě v RPSN (viz výše), ztratil souhrnný poplatek svůj smluvní základ (bez ohledu na matoucí skutečnost, že matematicky vyjádřeno byl souhrnný poplatek ve výši „jen“ 66,4 % p.a.).

26. Je-li neplatné ujednání o výši úroků (ve výši RPSN) obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy právního úkonu a ani z jeho obsahu nevyplývá, že by tuto část nebylo možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu smlouvy nebrání ani okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Soud nezjistil skutečnost, která by takovému oddělení bránila. Povaha smlouvy o půjčce ( obč. zák., obč. zák.) nevyžaduje placení úroků, obstojí i jako bezúročná. Na věci ničeho nemění ani zákon spotřebitelském úvěru (č. ), který mluví o spotřebitelském úvěru i v případě půjčky, nejde o redefinici půjčky v jejích pojmových znacích, jak jsou stanoveny v (oproti tomu u úvěru je úrok pojmovým znakem smlouvy o úvěru a judikatura dovodila, že nedohodnou-li věřitel a dlužník výši úroků ve smlouvě, je dlužník povinen platit úroky ve výši stanovené obchodním zákoníkem. Ta není stanovena fixně, ale je závislá na tom, jaké úroky obvykle požadují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy za úvěry jimi poskytované; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V nyní projednávané věci tedy soud uzavírá, že žalobkyni nevznikl ani nárok na zaplacení úroků alespoň ve výši, jakou obvykle požadují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

27. Soud činí závěr, že žalovaná z platné smlouvy o půjčce (vyjma ustanovení o RPSN) dlužila právní předchůdkyni částka, před podáním žaloby uhradila částka, tedy ke dni rozhodování soudu na jistině půjčky ničeho nedlužila. Z toho důvodu soud žalobu v rozsahu zbylé požadované jistiny, tj. co do částka, zamítl.

28. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, ze žaloby vyplývá, že žalobkyně požadovala úroky z prodlení ode dne datum právě z částky částka (zbývající jistina), neboť dle tvrzení žalobkyně úhrada žalované ve výši částka byla započtena dílem na jistinu (částka) a dílem na souhrnný poplatek (částka). Pokud však bylo ustanovení o smluvních úrocích/souhrnném poplatku ve výši RPSN absolutně neplatné a současně před obdobím, odkdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, již byla uhrazena částka odpovídající více než celé jistině, nelze žalobě v rozsahu úroků z prodlení vyhovět. Soud totiž z tvrzení o úhradě žalované, rozdělení úhrady na započítání, z počátku období prodlení, a současně spolu se závěrem o neplatnosti ujednání o smluvních úrocích (souhrnném poplatku) logicky dovodil, že k prvnímu dni tvrzeného prodlení již byla žalovanou celá jistina uhrazena (soud započetl platbu na celou jistinu), k prodlení žalované tak nedošlo.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka dle uvedené vyhlášky (zajištění podkladů o zdravotním stavu).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.