Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 104/2024-51
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 36 365,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 833,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 10. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 28 531,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 447,94 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 454,46 Kč, úrok ve výši 16,9 % z částky 34 265,22 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 265,22 Kč od 19. 9. 2023 do 19. 10. 2023 a od 20. 10. 2023 do zaplacení z částky 26 431,36 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 833,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 10. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá o částku 28 531,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 447,94 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 454,46 Kč, úrok ve výši 16,9 % z částky 34 265,22 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 265,22 Kč od 19. 9. 2023 do 19. 10. 2023 a od 20. 10. 2023 do zaplacení z částky 26 431,36 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 36 365,22 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 454,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 447,94 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 34 265,22 Kč ve výši 15 % od 19. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 34 265,22 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností Anonymizováno, dne datum smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě, které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 16,9 % ročně. Dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit ve sjednaných splátkách. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a uhradila celkem 42 166,14 Kč. Dluží částku 36 365,22 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 34 265,22 Kč a dlužné částky poplatků ve výši 2 100 Kč. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně tak, že porovnal její příjem a výdaje odhadnuté na základě dat z ČZÚ, použil matematický model výpočtu úvěruschopnosti, provedl kontrolu veřejných databází a neměl důvod pochybovat o jejich správnosti. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Z listin předložených žalobkyní, a to žádosti o úvěr, smlouvy o zápůjčce ze dne datum včetně standartních informací k poskytovanému úvěru, platební historií úvěru, oznámení o prohlášení úvěru za splatný z 24. 8. 2022, vyjádření k procesu úvěruschopnosti z 21. 5. 2024, výpisu z účtu žalované č. č. účtu za dobu od 4. 3. 2019 do 31. 7. 2019 a předžalobní výzvy k úhradě ze dne 9. 10. 2023, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, dle které poskytla uvedená banka žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu, navýšenou o úrok ve výši 16,9 % ročně a administrativní poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 109,52 Kč, počínaje dnem 20. 8. 2019. Žalovaná uhradila celkem 42 166,14 Kč, poté své závazky přestala plnit a úvěr byl zesplatněn k 22. 8. 2022. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, které byly ověřovány z běžného účtu žalované, k němuž žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výši 16 328 Kč, příjem domácnosti 35 000 Kč (žalovaná byla svobodná) a dosavadní interní a externí splátky v celkové výši 5 901,83 Kč. Dopisem jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni a předžalobní upomínkou byla vyzvána k úhradě dluhu do sedmi dnů od odeslání výzvy.
Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 4. 3. 2019 bylo zjištěno, že v posledních čtyřech měsících před uzavřením úvěrové smlouvy, byly výdaje žalované vyšší než její příjmy, a pokud tomu tak nebylo (v měsíci květnu 2019) stalo se tak proto, že příjem byl navýšen o čerpaný úvěr. Mzda navrhovatelky se pohybovala mezi 16 000 Kč až 18 000 Kč, dalším pravidelným příjmem byla částka okolo 11 000 Kč poskytovaná z účtu Anonymizováno. Naopak pravidelnými měsíčními platbami byla platba nájmu ve výši 10 000 Kč měsíčně, trvalé platby ve výši 985 Kč a platby úvěrů ve výši okolo 5 000 Kč. Stav účtu, kde debetní obraty převyšovaly kreditní byl udržován v plusových částkách jen díky pravidelně čerpaným částkám úvěrů v březnu 2019 v částce 30 000 Kč, v květnu v částce 30 000 Kč a v červenci v částce 50 000 KčAnonymizováno
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 50 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její příjmy a dosavadní závazky, které byly ověřovány z jejího běžného účtu a byly vyhodnoceny matematickým modelem. Kdyby však úvěrující skutečně vycházel z běžného účtu žalované, musel by zjistit, že její pravidelné příjmy jsou nižší než výdaje a své závazky z úvěrů plní jen na základě poskytování úvěrů dalších, což nakonec (v dalších letech) vedlo k neschopnosti žalované své závazky splácet. Z toho je patrno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany (případně jejich právní nástupci) musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jejího dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 42 166,14 Kč, a proto je povinna žalobkyni vrátit 7 833,86 Kč. Protože sedmidenní lhůta k zaplacení dluhu, stanovená v předžalobní výzvě z 9. 10. 2023, odeslané téhož dne uplynula 19. 10. 2023, dostala se žalovaná do prodlení se svým dluhem 20. 10. 2023 a od tohoto dne je dle § 1970 OZ povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ve výši 15 % ročně. Na základě uvedeného soud žalobě částečně vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
10. Protože žalované, který byl ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.