Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 173/2024-59
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 16 637 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 488,29 Kč, úroku v kapitalizované výši 169,10 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 331,44 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 045 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 103,71 Kč, úroku v kapitalizované výši 259,94 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 534,87 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 503,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 754,63 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 488,29 Kč, úroku v kapitalizované výši 169,10 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 331,44 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 045 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 103,71 Kč, úroku v kapitalizované výši 259,94 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 534,87 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 503,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 754,63 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO a žalovaným byla dne 26. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru číslo hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 507 Kč a paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru sestávající z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč (celkem tedy částku ve výši 18 592 Kč) v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč. Žalovaný uhradil pouze 6 955 Kč. Žalovaná částka 16 637 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 6 534,87 Kč, zůstatek neuhrazeného úroku ve výši 219,76 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 2 835 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 890,23 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 157,14 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od 27. 10. 2023 do 22. 4. 2024, který kapitalizovala částkou 429,04 Kč a dále 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, a 15% p.a. úroku z prodlení z částky 6 754,63 Kč za dobu od 27. 10. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 27. 10. 2023 do 22. 4. 2024 tento úrok kapitalizovala částkou 835,22 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba. smluvně postoupena žalobkyni.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši 169,10 Kč představující část kapitalizovaného úroku, ohledně částky ve výši 331,44 Kč představující část kapitalizovaného úroku z prodlení a ohledně částky 1 488,29 Kč představující část smluvní pokuty. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1 , 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. ).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi obchodní korporací právnická osoba. a žalovaným byla v návrhu označená smlouva uzavřena, částka 10 000 Kč žalovanému v hotovosti předána (smlouva), žalovaný uhradil částku v celkové výši 6 955 Kč (transakční historie) a žalovaná pohledávka na žalobkyni postoupena (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, potvrzení o expedici zásilek). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listin ě nazvané žádost o úvěr vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný a jeho celkový měsíční příjem činí 23 936 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného byly v žádosti o úvěr uvedeny částkou 12 500 Kč, a to 6 000 Kč na bydlení, energie, 3 000 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady a 3 500 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu a je svobodný. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a z výpisů z bankovního účtu. Výpis z bankovního účtu žalobkyně nepředložila. Předložila pracovní smlouvu ze dne datum, ze které vyplývá, že žalovaný je od datum zaměstnaný u společnosti Anonymizováno adresa, Anonymizováno.Anonymizováno. a podle výplatních lístků za měsíce červen a červenec 2022 obdržel od zaměstnavatele mzdu v průměrné výši 25 210 Kč. Žalobkyně dále předložila první a poslední stranu nájemní smlouvy ze dne datum, ze které vyplývá pouze to, že žalovaný jako nájemce uzavřel s panem jméno FO jako pronajímatelem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem bytového prostoru č. hodnota v 1. NP v rodinném domu v adresa. Jaké náklady spojené s bydlením hradí, ze smlouvy nevyplývá. Neprokázala tedy, že její právní předchůdce ověřil výdaje spojené s bydlením a další výdaje žalovaného. V kartě zákazníka nebyly rovněž uvedeny žádné listin y, z nichž by bylo možné posoudit míru zadlužení žalovaného.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy).
12. Jak bylo uvedeno v bodu 5 rozsudku, žalobkyně nepředložila výpis z bankovního účtu žalovaného, případně jiné důkazy, z nichž by vyplývaly výdaje žalovaného uvedené v kartě zákazníka. Míra jeho zadlužení nebyla prověřena vůbec, neboť v kartě zákazníka nebyl uveden žádný důkaz, z něhož by informace k zadlužení žalovaného mohly vyplývat.
13. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovaným uvedené skutečnosti jsou pravdivé a ověřeny byly, ale důkazy o tom nepředložila.
15. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 3 045 Kč (rozdíl poskytnuté jistiny 10 000 Kč a zaplacených 6 955 Kč), k jejíž zaplacení jej soud zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru (poplatek a smluvní úrok), žalobu zamítl.
16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 3 045 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
18. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci. Zlín 19. prosince 2024
Mgr. Jiří Němec v. r. samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Romana Helešicová.