Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
210 C 120/2024-34
3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud proto postupoval posle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 7. 2023 a z dodatku k uvedené smlouvě, ze všeobecných smluvních podmínek spolu s potvrzením o platbě z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce zaslala žalovanému na jeho účet částku 8 000 Kč + 2 000 Kč, celkem 10 000 Kč.
5. Z výpisu účtu žalobkyně vzal soud za prokázané, ze dne 13. 7. 2023 žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku 8 000 Kč + 2 000 Kč.
6. Z podacího lístku České pošty vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou doporučeně vyzývala předžalobní výzvou k mimosoudnímu plnění, výzva obsahovala skutkové i právní odůvodnění.
7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 7. 2023, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, bylo prokázáno, že uvedené smluvní strany uzavřely mezi sebou dohodu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované dne 13. 7. 2023 zápůjčku ve výši celkem 10 000 Kč, s tím, že zápůjčka bude splatná nejpozději dne 2. 8. 2023, navýšená o poplatek 2 500 Kč za poskytnutí zápůjčky. Součástí uzavřené smlouvy byl též závazek žalované zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, jak uvedeno v bodě 2.3. Smlouvy, a to konkrétně 500 Kč za každou písemnou upomínku – výzvu k úhradě. Podle téhož ustanovení smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že smlouva opravňuje žalobkyni nárokovat po dlužníku smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky.
8. Z opakovaných výzev žalobkyni k úhradě ze dne 9. 8. 2023, 16. 8. 2023, 23. 8. 2023, 1. 9. 2023 a 16. 9. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou opakovaně (5 x) vyzývala písemnými výzvami k úhradě plnění.
9. Podle § 2390 občanského zákoníku 89/2012 Sb. , smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 citov. zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
10. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2048 citovaného zákona ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
15. Podle § 580 odst. 1 citovaného zákona neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 věta prvá citovaného zákona soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Z hlediska právního zhodnocení věci soud učinil závěr, podle něhož žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalované zapůjčila 10 000 Kč na dobu od 13. 7. 2023 do 2. 8. 2023, tedy na dobu 21 dnů, přičemž za těchto 21 dnů zápůjčky žalobkyně po žalovaném požadovala „poplatek“ ve výši 2 500 Kč. Přestože je platba nazývána „poplatkem“, nelze přehlédnout, že se ve skutečnosti jedná - podle jeho obsahu - o skrytý úrok z úvěru podle § 2392 o. z., tedy o platbu, mající přinést žalobkyni výrazný zisk ze zápůjčky, a to zisk výrazně nepřiměřený jak výši zápůjčky, tak i době poskytnutí zápůjčky (jedná se o 25% z jistiny na dobu 21 dnů; v přepočtu cca 35% měsíční úrok, který odpovídá ročnímu úroku ve výši přes 400 %. Uvedená smlouva byla proto soudem vyhodnocena jako absolutně neplatná pro příkrý rozpor s dobými mravy podle § 580, 588 o. z.
18. Jelikož ale žalovaná z poskytnuté zápůjčky 10 000 Kč nevrátila žalobkyni ničeho, dostalo se jí na úkor žalobkyně v této výši bezdůvodného obohacení a dále se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením. Proto soud žalobkyni přiznal jednak vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované podle § 2991 o. z. a dále též – v souladu s § 1970 o. z. - zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny (za použití nař. vl. č. 351/2013 Sb. ).
19. Co do zbylých požadovaných nároků (poplatku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty) soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.
20. Splatnost dluhu v případě bezdůvodného obohacení je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 občanského zákoníku , v souzeném případě až v důsledku prokazatelného doručení předžalobní výzvy ze dne 24. 5. 2024 do dispozice žalované, kdy je vyzýván k plnění do 3 dnů – tedy do 27. 5. 2024. Soud vzal proto za prokazatelné prodlení žalované až ode dne 28. 5. 2024, ohledně předchozích výzev žalobkyně neprokázala jejich faktické doručování do dispoziční sféry žalované. Před uvedeným datem dle názoru soudu žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení nemá, a proto soud co do nedůvodného požadavku na přiznání příslušenství žalobu rovněž zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 651,74Kč. Tyto náklady odpovídají poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného v předmětném sporu. Plné náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 , § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku. Žalobkyně však měla úspěch jen částečný, nutno bylo zohlednit též úspěch žalovaného. Náklady řízení byly proto žalobkyni přiznány ve výši přibližně 26,58 % z celkových nákladů řízení.
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce, nebo soudního výkonu rozhodnutí.