Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 446/2024-40
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 36 154,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem ve výši 29,70 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 29,70 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „smlouva“ a „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, zohlednila informace z interních databází a externích registrů, zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně možnost žalované čerpat úvěr do výše částka, a to bezhotovostně. Žalovaná se zavázala hradit minimální měsíční platby včetně smluvního úroku, poplatků a nákladů. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně ani včas, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny částka; poplatku částka; úroku z jistiny částka; kapitalizovaných úroků od datum do datum ve výši částka a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od datum ve výši částka; úroků ve výši 29,70 % ročně z jistiny částka od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila.
2. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
3. Z dokumentu označeného „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. hodnota“ soud zjistil, že žalovaná (jako zákazník) a právní předchůdkyně žalobkyně se dohodly na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované úvěr do výše částka s tím, že žalovaná celkem zaplatí částka, RPSN byla sjednána ve výši 70,81 % ročně a pevná úroková sazba ve výši 54 % ročně, úvěr bude poskytnut na účet č. č. účtu.
4. Ze sdělení banky právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaná, přičemž je evidována úhrada celkem ve výši částka od právní předchůdkyně žalobkyně.
5. Z výpisu z běžného účtu žalované ze dne datum soud zjistil, že počáteční zůstatek byl částka a konečný zůstatek byl částka; dne datum byla provedena úhrada celkem ve výši částka na účet právnická osoba s poznámkou „Anonymizováno“; dne datum je evidováno připsání platby částka z účtu právnická osoba. s poznámkou „Poskytnuti pujcky“.
6. Z výpisu z běžného účtu žalované ze dne datum soud zjistil, že počáteční zůstatek byl částka a konečný zůstatek byl částka; dne datum byla provedena úhrada celkem ve výši částka na účet právnická osoba s poznámkou „Anonymizováno; dne datum je evidováno připsání platby částka z účtu právnická osoba. s poznámkou „Uhrada“; dne datum jsou evidovány připsané platby ve výši celkem částka z účtu právnická osoba. s poznámkou „Uhrada“.
7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná ničeho neuhradila.
8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, o spotřebitelském úvěru specifikované v Příloze č. hodnota zmíněné smlouvy, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z listin y označené „číslo“, „číslo“ soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované patřila mezi postupované pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Listino u – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni a současně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala žalované listin u.
10. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala žalované uvedenou výzvu k úhradě dluhu.
11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil její existenci.
12. Z kopie občanského průkazu žalované soud ověřil její totožnost.
13. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná řádně nesplácela úvěr a neuhradila žalovanou částku (důkazní břemeno o opaku nese žalovaná, která však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdila, ani neprokazovala).
14. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu, na základě které žalované poskytla úvěr částka, který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně ani včas, ničeho neuhradila, a dostala se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
25. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
26. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republik y). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 145/2010 Sb. ), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/2019 -39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání).
27. Žalobkyně sice uvedla, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, zohlednila informace z interních databází a externích registrů, zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů. Z výpisů z účtu žalované ze dnů datum. a datum se však podává, že žalovaná splácela minimálně jednu další zápůjčku či úvěr (věřitelka právnická osoba.) a společnost právnická osoba. jí poskytla úvěr či zápůjčku ve výši celkem částka. Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila žádné skutečné výdaje žalované, tj. ani její výdaje na bydlení, ani ostatní životní náklady (stravování, léky, hygienické potřeby atd.). Právní předchůdkyně žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. aktuální výpisy z účtu, daňové přiznání, SIPO) prokazující příjmy a výdaje a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Prohlášení klienta o příjmech a výdajích přitom musí žalobce prověřovat, nestačí se na něj spolehnout, jak plyne z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018. V řízení nebylo žalobkyní prokázáno, že by žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně doložila skutečnou výši svých příjmů či výdajů. Soud proto z uvedených důvodů neshledal postup právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované jako dostačující.
28. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015 . Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně včetně smluvních pokut i úroků zamítl.
29. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku částka, žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat.
30. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění oznámením o postoupení pohledávky s výzvou ze dne datum, danou k poštovní přepravě dne datum. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání. Dle výzvy ze dne datum byla žalovaná povinna uhradit dlužnou částku do 10 dnů od doručení, tedy do datum, tj. od datum je tak žalovaná v prodlení. Žalobkyni proto také podle § 1970 o. z. náleží úrok z prodlení z částky, v níž se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to od datum do zaplacení; ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 23,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,33 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012 ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 , v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř. o. s. ř. ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. datum), tj. částky částka, sestávající z požadované částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a dále kapitalizovaného úroku ve výši částka; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 30 900 od datum do datum, tj. částka, a kapitalizovaného úroku ve výši 29,70 % ročně z částky částka od datum do datum, tj. částka. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce částka (tj. 61,67 %), sestávající z částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum ve výši 14,75 % ročně, tj. ve výši částka. Obdobně judikoval i Krajský soud v adresa ve svém rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka.
32. Náklady řízení žalobkyně ve výši částka sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum, z částky částka za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Z částky částka pak 23,34 % činí částka.
33. Pokud jde o odměnu za podání žalobkyně ze dne datum, kterým žalobkyně doplnila žalobu, soud odměnu za takovou právní službu nemohl žalobkyni přiznat. Je totiž povinností žalobkyně, profesionála v oboru finančních služeb, tvrdit a navrhnout soudu důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalované přímo v žalobě. Tato tvrzení a důkazní návrhy tedy měla obsahovat již žaloba, žalobkyně je však soudu postupně předkládala až k výslovné výzvě soudu.
34. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku částka. Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru či zápůjčce, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.
35. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
36. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.