Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
17 C 55/2024-29
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, dříve Anonymizováno, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 11 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 400 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 186,63 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku z prodlení z částky
- 11 400 Kč ve výši 7,25 % ročně od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,
- 11 400 Kč ve výši 7,25 % ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,
- 11 400 Kč ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,
- 11 400 Kč ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,
- 11 400 Kč ve výši 14 % ročně od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023,
- 11 400 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,
se žaloba zamítá.
III. Žalované se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 400 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 186,63 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku z prodlení z částky- 11 400 Kč ve výši 7,25 % ročně od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,- 11 400 Kč ve výši 7,25 % ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,- 11 400 Kč ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,- 11 400 Kč ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,- 11 400 Kč ve výši 14 % ročně od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023,- 11 400 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,se žaloba zamítá.III. Žalované se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v adresaAnonymizováno se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 11 400 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 400 Kč od 16. 9. 2007 do 18. 12. 2020 kapitalizovaným částkou ve výši 12 186,63 Kč a zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 952 Kč vrátit v 78 týdenních splátkách po 384 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila částku 4 600 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalované dlužné jistiny ve výši 11 400 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 16 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 4 600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 186,63 Kč (tj. z částky 11 400 Kč od 16. 9. 2007 do 18. 12. 2020, tedy od data prodlení žalované, když měla celkovou dlužnou částku uhradit do 15. 9. 2007, do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši ročně z dlužné jistiny ve výši 11 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila.
3. Za předchozího souhlasu žalobkyně a žalované soud ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná pod dřívějším jménem jméno FO požádala předchůdkyni žalobkyně právnická osoba o půjčku na koupi Anonymizováno, s tím, že je vedena u Anonymizováno – Anonymizováno, její čistá mzda činí částka, další příjem domácnosti je částka, celkem částka, příjmy byly ověřeny – výměrem právnická osoba., výdaje činí Anonymizováno částka, telefon částka, výdaje na domácnost částka, jiné závazky nejsou.
5. Ze smlouvy označené jako „smlouva o půjčce“ č. hodnota bylo zjištěno, že dne 15. 3. 2006 žalovaná a právnická osoba, podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 13 952 Kč, zaplatit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 384 Kč. První splátku se zavázala zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, poslední splátka byla splatná 15. 9. 2007. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou poskytnutou částku.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřely dne 18. 12. 2020 písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. hodnota smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota se nachází v seznamu postoupených pohledávek pod č. řádku Anonymizováno.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy č. hodnota. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 1. 6. 2023
9. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, a žalovaná dne podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 952 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 384 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, předaným k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023, předanou k poštovní přepravě dne 1. 6. 2023.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010, o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen „ZoSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
12. S ohledem na datum uzavření smlouvy soud posuzoval s ohledem na výše uvedené zákonné ustanovení věc dle předpisů účinných do 31. 12. 2013.
13. Podle § 451 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
14. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (adresa). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k následujícímu právnímu hodnocení a právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.
17. S ohledem na skutečnost, že v dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák. v režimu spotřebitelského úvěru, byl soud s odkazem na ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ a ustálenou judikaturu povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně přes výslovnou výzvu soudu uvedla pouze obecná tvrzení o tom, jak měla být úvěruschopnost ověřována. Z žalobkyní předloženého důkazu – zákaznické karty, nelze dovodit, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně ověřila. Z karty bylo pouze zjištěno, jaké informace žalovaná předchůdkyni žalobkyně poskytla a že údaj o příjmu byl ověřen z výměru právnická osoba., ale ani tento výměr nebyl soudu doložen a soud je tak nemohl přezkoumat a zjistit, zda údaje uvedené v kartě zákazníka o poměrech žalované odpovídají skutečnosti, když o výdajích žalované, jak byly označeny v zákaznické kartě nejsou k dispozici ani tvrzeny žádné doklady svědčící o jejich ověření. Žalobkyně pak nedoložila, že by byla žalovaná prověřena v dostupných databázích, jak obecně tvrdila.
18. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. podle neplatné smlouvy. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy částku 16 000 Kč, přičemž dle žalobkyně žalovaná uhradila částku 4 600 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení zbývající poskytnuté částky ve výši 11 400 Kč a soud zavázal žalovanou, aby žalobkyni částku ve výši 11 400 Kč z titulu vzniklého bezdůvodného obohacení uhradila, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud v souladu s ust. § 160 o. s. ř. s přihlédnutím k výši plnění stanovil do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
19. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, ale dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.