Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 212/2024-24
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 12 692 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 033 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 6 659 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 92,33 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 692 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 033 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pro částku 6 659 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 92,33 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 692 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 692 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 92,33 Kč za dobu od 20. 4. 2024 do 7. 5. 2024 a s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 692 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, když žalované částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o úvěru, uzavřené elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz dne 11. 7. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na účet č. č. účtu, který se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách. Žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč zaslala dne 11. 7. 2023 na č. účtu č. účtu, žalovaný celkem zaplatil 3 967 Kč (11. 8. 2023 částku 946 Kč, 12. 9. 2023 částku 907 Kč, 11. 10. 2023 částku 907 Kč, 27. 11. 2023 částku 1 207 Kč), přičemž tyto splátky byly započteny rovněž na poplatky a smluvní pokutu. Žalovaný dosud žalobkyni dluží částku 12 692 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 332 Kč, úroku ve výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím pracovníků, kteří důsledně zjišťují kreditní skóre klienta, tedy posuzují spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku, a dále jsou přezkoumávány klientské informace nahlížením do registrů NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku.
2. Soud ve věci usnesením ze dne 29. 8. 2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 17. 9. 2024, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listin y označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ID žádosti 1165982, ID klienta 2047005, Smlouva o úvěru s datem 11.7.2023, Sazebníkem žalobkyně, bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně se písemně se žalovaným dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr zaplatit včetně úroků a poplatků v 24 měsíčních splátkách. V této smlouvě žalovaný uvedl pouze č. OP, telefonu, emailovou adresu. Z výpisu čerpání a splátek k předmětnému úvěru a z potvrzení právnická osoba., bylo dále zjištěno, že žalovaný dne 11.7.2023 vyčerpal částku 10 000 Kč, kterou žalobkyně převedla na jeho účet č. číslo, celkem zaplatil 3 967 Kč. Předžalobní upomínkou z 5.4.2024 včetně podacího archu z 8.4.2024 bylo v řízení dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení žalované částky, a to ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy s tím, že v případě, že tuto částku žalovaný neuhradí, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.
4. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu, resp. mezi žalobkyní (bankou) a žalovaným byla dne 11.7.2023 uzavřena Smlouva o úvěru, dle které poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách, celkem zaplatil žalobkyni 3 967. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet , vycházela pouze z jeho prohlášení bez ověřování úvěruschopnosti, neznala přesné příjmy a výdaje žadatele.
5. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2 991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze údajů žalovaného, nezjišťovala a neověřovala si jeho příjmy ani výdaje, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
11. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána.
12. Žalobkyně přitom v řízení tvrdila a prokázala, že žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, žalovaný zaplatil 3 967 Kč, dosud tedy žalovaný dluží žalobkyni na plnění poskytnuté bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smlouvy) částku 6 033 Kč, když tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného, aby žalobkyni tuto částku uhradil, když není možno přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, včetně poplatků, smluvních úroků, případně smluvních pokut, když pro absolutní neplatnost smlouvy nebyl žalovaný dalšími závazky ze smlouvy vázán.
13. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 . Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba pro zákonný úrok z prodlení zamítnuta zcela.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěchy obou účastníků byla srovnatelné, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.