Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
11 C 171/2022-70
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 15 494 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 15 494 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. ročně z částky 15 494 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 15 494 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. ročně z částky 15 494 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 8. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 55 494 Kč s příslušenstvím, tedy úrokem z prodlení z částky 55 494 Kč ode dne 16. 10. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, která byla dne 22. 9. 2020 uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (Anonymizováno) mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázal společně s poplatkem ve výši 25 494 Kč uhradit nejpozději do data 15. 10. 2020. Jelikož žalovaný svému závazku nedostál, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud.
2. Svou aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18. 3. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto postupitelem a žalobkyní, jakožto postupníkem.
3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu uvedla, že byl žalovaný před uzavřením smlouvy lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB, přičemž nevyvstaly na straně právní předchůdkyně žalobkyně žádné důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného.
4. Žalovaný se k návrhu vyjádřil po podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, když uvedl, že uhradil na daný dluh celkem částku 40 000 Kč, a to ve třech platbách dne 15. 10. 2020, 18. 11. 2020 a 2. 3. 2021. K prokázání svých tvrzení přiložil oznámení o provedení příkazu k úhradě uvedených dat.
5. ŽalobkyněAnonymizovánona vyjádření žalovaného uvedené skutečnosti reagovala částečným zpětvzetím žalobního návrhu ze dne 13. 10. 2024, když vzala žalobu zpět co do částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 11. 2022, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 24. 7. 2023 došlo k částečnému zastavení řízení v souladu s učiněným zpětvzetím.
6. Za splnění podmínek uvedených v § 115a z. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. ”) soud věc rozhodl bez nařízení jednání.
7. Na základě listinných důkazů, jež jsou založeny ve spise má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně dne 22. 9. 2020 bezhotovostním převodem z účtu č. č. účtu na účet č. č. účtu poskytla žalovanému na základě jejich dohody částku ve výši 30 000 Kč, a to pod VS RČ se zprávou pro příjemce „zápůjčka Anonymizováno“. Žalovaný dne 18. 11. 2020 provedl z účtu č. účtu na účet č. č. účtu pod VS RČ platbu ve výši 10 000 Kč. Dne 15. 10. 2020 provedl žalovaný z účtu č. účtu na účet č. č. účtu pod VS RČ platbu ve výši 20 000 Kč. A dne 2. 3. 2021 provedl žalovaný z účtu č. účtu na účet č. č. účtu pod VS RČ platbu ve výši 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena ke dni 18. 3. 2021 právě na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2022.
8. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, a to s ohledem na požadavek dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
14. Soud usnesením ze dne 13. 2. 2024, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 15. 5. 2024 vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů stran dostatečného zkoumání úvěruschopnosti a dále sdělení, jaká částka byla ze strany žalovaného celkem uhrazena. Žalobkyně svým podáním ze dne 4. 4. 2024 reagovala sdělením, že nedisponuje žádnými dalším listinnými doklady, které žalovaný předkládal původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti, zopakovala již uvedené v žalobním návrhu, že žalovaný byl ověřen v dostupných databázích. Dále žalobkyně sdělila, že žalovaný celkem uhradil částku ve výši 40 000 Kč.
15. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18 , jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024 . Stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je presumován aktivní přístup věřitele, který by měl ověřovat správnost tvrzených příjmů a výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo), když soudu podklady, stran doklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.
16. S ohledem na výše uvedené zjištěné skutečnosti soud shledal žalobní návrh jako zcela nedůvodným.
17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní a žalovaným nebyla platně sjednána spotřebitelská úvěrová smlouva, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pročež byla úvěrová smlouva shledána absolutně neplatnou. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalovanému bezhotovostním převodem peněžních prostředků částku ve výši 30 000 Kč, a to dne 22. 9. 2020. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně plnila v dané chvíli bez právního důvodu, vzniklo tak na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o.z. , které je žalovaný povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena (žalovaný dlužný poplatek byl požadován na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána neplatnou absolutně, tudíž na něj nárok nevznikl). Nicméně žalovaný, jak sama, žalobkyně potvrdila, ač už učiněným částečným zpětvzetím žalobního návrhu, tak i vyjádřením k výzvě soudu, uhradil žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč, a to ve třech provedených platbách dne 15. 10. 2020, 18. 11. 2020 a 2. 3. 2021 na účet, ze kterého mu částka ve výši 30 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně byla poskytnuta a pod totožným variabilním symbolem. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat tvrzení, že by žalovaný ničeho na dlužnou částku neuhradil, naopak žalovaný jemu poskytnutou částku zcela splatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku zcela uhradil, přičemž nárok na úhradu úroků z prodlení by žalobkyni vznikl až marným uplynutím lhůty k plnění stanovené v rozsudku, v případě že by bylo žalobkyní vyhověno (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ), byla žaloba zamítnuta zcela, a to včetně požadovaného příslušenství. (výrok I.)
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žádné ze stran nepřiznal náklady řízení, ačkoliv byl žalovaný v řízení plně úspěšný. Žalovanému však nevznikly v řízení žádné náklady, soud mu tedy náklady nepřiznal. (výrok II.)
19. Pokud se jedná o žalovaným požadované uhrazení nákladů za neproběhnuvší jednání, které se nekonalo z důvodu, že se spis nacházel u Nejvyššího správního soudu z důvodu kárného řízení tituly před jménem jméno FO, pak soud k tomuto uvádí, že jednání nařízené na den 3. 7. 2024 bylo zrušeno pokynem ze dne 26. 6. 2024 a následujícího dne neprodleně prostřednictvím hybridní pošty odesláno. Soud spis neměl v danou chvíli fyzicky, z informačního systému soudu nebyl v danou chvíli zjištěn žádný jiný kontakt žalovaného nežli adresa. Proto nebylo možné žalovaného kontaktovat jinak. Nadto v případě, že se jedná a nezastoupeného účastníka, kterému náleží paušální náhrada nákladů řízení v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. , soud konstatuje, že za jednání, které se nekonalo, v souladu s touto vyhláškou náhrada nákladů řízení nepřísluší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.