Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 144/2023-51
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 17 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 642 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba ohledně částky 15 358 Kč a 8,5% úroku z prodlení ročně z částky 17 000 Kč od 5. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 642 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba ohledně částky 15 358 Kč a 8,5% úroku z prodlení ročně z částky 17 000 Kč od 5. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 23. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 4. 3. 2016 se společností právnická osoba., Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen smlouva). Společnost právnická osoba., žalovanému na základě této smlouvy poskytla dne 04.03.2016 úvěr ve výši 17 000,00 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Společnost právnická osoba., následně postoupila předmětný dluh, včetně veškerého příslušenství a veškerých smluvních pokut a dalších nároků Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 na společnost právnická osoba Společnost FINDIGO s.r.o. následně postoupila dluh Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
4. Žalobkyně původně požadovala částku 1 642 Kč a následně rozšířila žalobu na částku 17 000 Kč, když usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. února 2024, č.j. spisová značka, byla změna žaloby připuštěna.
5. Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 4. 3. 2016 bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba., tuto smlouvu, na jejímž na základě mu společnost právnická osoba. poskytla dne 4. 3. 2016 úvěr ve výši 17 000,00 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 bylo prokázáno, že společnost právnická osoba., jako původní věřitel, postoupila předmětný dluh, včetně veškerého příslušenství a veškerých smluvních pokut a dalších nároků na společnost právnická osoba
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 bylo prokázáno, že společnost FINDIGO s.r.o. následně postoupila předmětný dluh na žalobkyni.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020 bylo prokázáno, že původní věřitel společnost právnická osoba, tímto oznámil žalovanému postoupení pohledávky s tím, že k datu 11. 12. 2019 činí předmětná pohledávka částku 8 223,20 Kč včetně příslušenství a smluvní pokuty.
9. Předžalobní výzvou ze dne 15. 8. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to jistiny ve výši 1 642 Kč a příslušenství.
10. Žalobkyně byla vyzvána k doložení listin prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy (usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. února 2024, č.j. spisová značka.
11. Žalobkyně však nedoplnila doklady k posouzení úvěruschopnosti, pouze obecně konstatovala, že před poskytnutím úvěru právnická osoba řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Z uvedených informací právnická osoba zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalovaného, při zohlednění životního minima žalovaného (a s ním společně posuzovaných osob) a jejích měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. právnická osoba také prověřil žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
12. Výše příjmů ani výdaje žalovaného a jejich výše nebyla uvedena a ani tyto skutečnosti nebyly doloženy patřičnými doklady. Nebylo tedy zjištěno, z jakých konkrétních částek při posuzování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela.
13. I když žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně řádně splnila svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, z provedeného dokazování vyplynulo, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně sice vycházela z toho, že žalovaný je zaměstnán a pobírá mzdu, nicméně neprokázala výši příjmů žalovaného, ze kterých vycházela a ani nijak nezjišťovala výdaje žalovaného a už vůbec ne jejich výši. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr.
14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.
15. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit, včetně příslušenství. Současně se tato smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, tak jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet založené na nedostatečném posouzení příjmů a výdajů žalované. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud posoudil nároky žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 17 000 Kč. Žalobkyně trvala na přiznání této částky, nicméně předžalobní výzvou vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 642 Kč. Tvrdila, že žalovaný ničeho neuhradil, ovšem z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020 bylo prokázáno, že ke dni 11. 12. 2019 pohledávka činila částku 8 223,20 Kč. Z doložených listinných důkazů je jednoznačně doloženo, tedy postaveno na jisto, a to předžalobní výzvou (přece odborník, právní zástupce žalobkyně, pokud by byla dlužná částka 17 000 Kč, nevyzýval by k úhradě částky 1 642 Kč), že v současné době je dlužná částka 1 642 Kč. Proto byla žalobkyni přiznána tato částka a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
16. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, smluvní pokuta), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.
17. Dluh žalovaného se stal splatným rozhodnutím soudu. Soud má dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v případě sporu určit lhůtu k vrácení dlužné jistiny dle možností a schopností žalovaného. Žalovaný byl v řízení pasivní a soudu nesdělil své aktuální možnosti vrácení dlužné částky, soud proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyně má právo na vrácení dlužné částky v přiměřené lhůtě a žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky (částky 1 642 Kč) již 15. 8. 2023 předžalobní výzvou, má za to, že žalovanému byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby si prostředky mohl obstarat a mělo by být v jeho možnostech dlužnou částku uhradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (v souladu § 160 o. s. ř. o. s. ř. ). Až marným uplynutím této lhůty žalobkyni vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když převážně úspěšnému žalovanému v důsledku jeho nečinnosti žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.