Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 442/2022-128
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 25 609,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 241 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 241 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen žalobkyni zaplatit částku 14 368,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 550,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 368,66 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 19,90 % ročně z částky 22 632,86 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, úrok 19,90 % ročně z částky 496,80 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 241 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 241 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen žalobkyni zaplatit částku 14 368,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 550,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 368,66 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 19,90 % ročně z částky 22 632,86 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, úrok 19,90 % ročně z částky 496,80 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 25 609,66 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen „Banka“) uzavřela s žalovaným dne 18. 2. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu. Součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Dále se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 19,90 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správnou úvěru, případně poplatky za pojištění ve výši dle smlouvy a sazebníku Banky. Žalovaný byl povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Mezi stranami bylo ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný povinen zaplatit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle sazebníku Banky, tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky. Mezi smluvními stranami bylo dále sjednáno právo Banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze smlouvy. Žalovaný úvěr, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas. Banka využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 31. 10. 2021 zesplatnila. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 31. 10. 2021, ve kterém byl vyzván k zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Pohledávka za žalovaným byla Bankou postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2022, a to s účinností ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 2. 2022. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení částku ve výši 26 160,16 Kč a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 22 632,86 Kč, úroku z úvěru ve výši 496,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 550,50 Kč a poplatků (cen) ve výši 2 480 Kč, kdy jistina pohledávky ve výši 23 129,66 Kč je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 22 632,86 Kč a připsanými úroky úvěru ve výši 496,80 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení úroků z úvěru ve výši 19,90 % p. a. z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 496,80 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 19,90 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 22 632,86 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % p. a. z částky ve výši 25 609,66 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 23 129,66 Kč a poplatků (cen) ve výši 2 480 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně je tak nucena domáhat se svého nároku prostřednictvím soudu. Banka provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Vzhledem k informacím, které žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěru, zejména výši jeho příjmů, dospěla Banka k názoru, že schopnost žalovaného úvěr splácet je dostatečná.
2. Žalovaný neučinil ve věci žádného vyjádření.
3. Soud věc projednal za postupu dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. “), za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, kdy vycházel z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření, o tom, zdali má být nařízeno jednání, soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až 50 o. s. ř. o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).
4. Skutková zjištění:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba. (dále jen „Banka“), uzavřela se žalovaným dne 18. 2. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které se Banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky Banky a ceník. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátku měl žalovaný zaplatit dne 20. 3. 2020. RPSN činila 22,95 %. Úvěr měl být splacen nejpozději do 20. 9. 2023. Dále byla sjednána cena za vyřízení úvěru ve výši 300 Kč, kdy tuto cenu měl žalovaný zaplatit v den uzavření smlouvy. V případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. (smlouva o úvěru na čl. 21 – 24 spisu, Ceník na čl. 41 – 46 spisu)
6. Žalobkyně disponuje Ceníkem pro soukromou klientelu. (ceník na čl. 62 – 81)
7. Banka adresovala žalovanému dopis – poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 29. 9. 2021, kterým žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 5 290 Kč nejpozději do 31. 10. 2021. (výzva na čl. 25 spisu)
8. Banka adresovala žalovanému dopis ze dne 31. 10. 2021, ve kterém mu oznámila, že z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu č. č. účtu je ode dne 31. 10. 2021 celá zbývající část úvěru splatná. (dopis na čl. 26 spisu)
9. Žalobkyně a Banka uzavřely dne 26. 1. 2022 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení pohledávek Banky vzniklých ze smluv o úvěru, uvedené v Příloze č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek. V Příloze č. 1, která je seznamem postupovaných pohledávek, je pod ID č. hodnota uvedena pohledávka za žalovaným. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 49 – 52 spisu, seznam pohledávek na čl. 47 – 48 spisu)
10. Žalobkyně disponuje Dohodou o úplatě mezi Bankou a žalobkyní ze dne 31. 1. 2022, jejímž předmětem bylo určení kupní ceny za postoupení pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26. 1. 2022. (dohoda o úplatě na čl. 34 spisu)
11. Dle Přílohy č. 7 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2022 – potvrzení o zaplacení kupní ceny byla kupní cena za postoupení pohledávek uhrazena v plné výši dne 1. 2. 2022. (příloha č. 7 na čl. 39 spisu)
12. Žalobkyně adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávek dopisem ze dne 15. 2. 2022, ve kterém žalovanému oznámila, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2022. (oznámení o postoupení pohledávky na čl. 27 spisu, podací lístek na čl. 28 spisu)
13. Banka vystavila výpis z úvěrového účtu č. hodnota-Anonymizováno, ze kterého vyplývá, že dne 18. 2. 2020 k čerpání úvěru ve výši 30 000 Kč. Dne 18. 2. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 300 Kč. Dne 29. 2. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 39 Kč. Dne 20. 3. 2020 došlo k bezhotovostní splátce úvěru ve výši 1 000 Kč. Dne 20. 4. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 20. 4. 2020 došlo k bezhotovostní splátce úvěru ve výši 1 000 Kč. Dne 20. 5. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 20. 5. 2020 došlo k bezhotovostní splátce úvěru ve výši 1 000 Kč. Dne 22. 6. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 33,96 Kč. Dne 8. 7. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 156,04 Kč. Dne 8. 7. 2020 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 990,41 Kč. Dne 14. 7. 2020 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 9,59 Kč. Dne 24. 7. 2020 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 1 000 Kč. Dne 20. 8. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 26. 8. 2020 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 1 000 Kč. Dne 21. 9. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 21. 9. 2020 došlo k bezhotovostní splátce úvěru ve výši 1 000 Kč. Dne 20. 10. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 20. 10. 2020 došlo k bezhotovostní splátce úvěru ve výši 1 000 Kč. Dne 20. 11. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 23. 11. 2020 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 499,57 Kč. Dne 10. 12. 2020 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 406 Kč. Dne 21. 12. 2020 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 94,43 Kč. Dne 22. 12. 2020 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 1 000 Kč. Dne 22. 1. 2021 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 22. 1. 2021 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 905 Kč. Dne 22. 2. 2021 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 22. 2. 2021 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 95 Kč. Dne 22. 2. 2021 došlo k bezhotovostní splátce úvěru ve výši 1 000 Kč. Dne 19. 3. 2021 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 19. 3. 2021 došlo ke splátce jistiny ve výši 1 000 Kč. Dne 20. 4. 2021 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 26. 4. 2021 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 1 000 Kč. Dne 20. 5. 2021 došlo ke splátce poplatku ve výši 95 Kč. Dne 19. 7. 2021 došlo ke splátce poplatku ve výši 1 090 Kč. Dne 19. 7. 2021 došlo ke splátce úroku z prodlení ve výši 20,16 Kč. Dne 19. 7. 2021 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 901,84 Kč. Dne 19. 7. 2021 došlo ke splátce jistiny po splatnosti ve výši 1 078 Kč. (výpis z úvěrového účtu na čl. 30 – 33 spisu)
14. Ke dni 1. 2. 2022 činil zůstatek na úvěrovém účtu č. hodnota-Anonymizováno částku 22 632,86 Kč, splatné úroky činily částku 496,80 Kč, poplatky činily částku 2 480 Kč, splatné úroky z prodlení činily částku 550,50 Kč. (výpis z úvěrového účtu na čl. 32, druhá strana spisu)
15. Žalobkyně disponuje dokumentem „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ ke jménu žalovaného. Žalovaný je označen jménem a příjmením, rodným číslem. Dále je uvedeno datum žádosti o úvěr ze dne 18. 2. 2020 a číslo účtu č. účtu. Dle výše uvedeného dokumentu uvedl žalovaný na žádosti příjem ve výši 19 231 Kč, což bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalovaného vedeného u Banky. Banka dále pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměl žádné relevantní negativní informace (např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení atd.). Na žádosti žalovaný uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Banka stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, atd.) v kombinaci s interními informacemi Banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku 6 154 Kč. Banka dále stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, kdy tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěru. V daném případě činil ukazatel splátkového zatížení 19,66 % po poskytnutí úvěru. Žalovaný na žádosti uvedl splátky 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti spotřební úvěr u právnická osoba. se splátkou 2 781 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 000 Kč. Splátkové zatížení nově činilo 3 781 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 15 450 Kč k pokrytí jeho životních nákladů. Příjem žalovaného byl vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek a životních nákladů. (posouzení úvěruschopnosti klienta na čl. 85 – 86 spisu)
16. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 1. 2020 – 31. 1. 2020 částku 16 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka ve výši 22 750 Kč, výdaje činily částku ve výši 22 628,44 Kč. (výpis z účtu na čl. 90 – 91 spisu)
17. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 2. 2020 – 29. 2. 2020 částku 1 430 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka ve výši 50 520 Kč, výdaje činily částku ve výši 49 106 Kč. (výpis z účtu na čl. 92 – 94 spisu)
18. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 2. 2019 – 28. 2. 2019 částku 3 774,34 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 6 000 Kč, výdaje činily částku 2 880 Kč. (výpis z účtu na čl. 96 spisu)
19. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 3. 2019 – 31. 3. 2019 částku 894,34 Kč, přičemž výdaje činily částku 2 880 Kč. (výpis z účtu na čl. 98 – 99 spisu)
20. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 4. 2019 – 30. 4. 2019 částku 314,34 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 3 300 Kč, výdaje činily částku 3 880 Kč. (výpis z účtu na čl. 100 – 101 spisu)
21. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 5. 2019 – 31. 5. 2019 částku 634,34 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 3 200 Kč, výdaje činily částku 2 880 Kč. (výpis z účtu na čl. 102 spisu)
22. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 6. 2019 – 30. 6. 2019 částku 587,64 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 3 200 Kč, výdaje činily částku 3 246,70 Kč. (výpis z účtu na čl. 104 – 105 spisu)
23. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 7. 2019 – 31. 7. 2019 částku 607,64 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 3 500 Kč, výdaje činily částku 3 480 Kč. (výpis z účtu na čl. 106 – 107 spisu)
24. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 8. 2019 – 31. 8. 2019 částku 327,64 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 3 000 Kč, výdaje činily částku 3 280 Kč. (výpis z účtu na čl. 108 – 109 spisu)
25. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 9. 2019 – 30. 9. 2019 částku 69,64 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 14 122 Kč, výdaje činily částku 14 380 Kč. (výpis z účtu na čl. 110 – 111 spisu)
26. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 10. 2019 – 31. 10. 2019 částku -99 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 18 947 Kč, výdaje činily částku 19 115,64 Kč. (výpis z účtu na čl. 112 – 113 spisu)
27. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 11. 2019 – 30. 11. 2019 částku -26,65 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 21 803 Kč, výdaje činily částku 21 730,65 Kč. (výpis z účtu na čl. 114 – 115 spisu)
28. Podle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období od 1. 12. 2019 – 31. 12. 2019 částku -105,56 Kč, přičemž celkem byla na účet připsána částka 23 631 Kč, výdaje činily částku 23 709,91 Kč. (výpis z účtu na čl. 116 – 117 spisu)
29. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému dopis ze dne 18. 5. 2022, ve kterém ho vyzval k úhradě dluhu ve výši 28 156,38 Kč nejpozději do 2. 6. 2022. (předžalobní výzva na čl. 19 – 20 spisu, podací lístek na čl. 29 spisu)
30. Skutkový děj:
31. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 18. 2. 2020 Smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky a další poplatky. Mezi stranami byl sjednán poplatek ve výši 300 Kč za vyřízení úvěru. Žalovaný byl dle smlouvy povinen hradit úvěr počínaje dnem 20. 3. 2020 formou měsíčních splátek po 1 000 Kč, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Sjednaná úroková sazba činila 19,90 % p. a. a RPSN činila 22,95 %. Součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 19 231 Kč, výdaje ve výši 0 Kč a splátky ve výši 0 Kč. Banka stanovila měsíční výdaje žalovaného na částku 6 154 Kč na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi Banky včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Ukazatel splátkového zatížení po poskytnutí úvěru činil 19,66 %. V době žádosti o úvěr byl žalovaný zatížen dalším úvěrem se splátkou 2 781 Kč. Dle výpisu z účtu č. č. účtu vedeného ke jménu žalovaného činil konečný zůstatek za období 1. 1. 2020 – 31. 1. 2020 částku 16 Kč, za období 1. 2. 2020 – 29. 2. 2020 částku 1 430 Kč, za období 1. 2. 2019 – 28. 2. 2019 částku 3 774,34 Kč, za období 1. 3. 2019 – 31. 3. 2019 částku 894,34 Kč, za období 1. 4. 2019 – 30. 4. 2019 částku 314,34 Kč, za období 1. 5. 2019 – 31. 5. 2019 částku 634,34 Kč, za období 1. 6. 2019 – 30. 6. 2019 částku 587,64 Kč, za období 1. 7. 2019 – 31. 7. 2019 částku 607,64 Kč, za období 1. 8. 2019 – 31. 8. 2019 částku 327,64 Kč, za období 1. 9. 2019 – 30. 9. 2019 částku 69,64 Kč, za období 1. 10. 2019 – 31. 10. 2019 částku -99 Kč, za období 1. 11. 2019 – 30. 11. 2019 částku -26,65 Kč a za období 1. 12. 2019 – 31. 12. 2019 částku -105,56 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 18. 2. 2020 bezhotovostně částku ve výši 30 000 Kč. Na úvěrový účet č. hodnota-Anonymizováno bylo připsáno celkem 17 plateb splátka poplatku v celkové výši 2 759 Kč Kč (300 Kč + 39 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 33,96 Kč + 156,04 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 95 Kč + 1 090 Kč). Dále byly na výše uvedený úvěrový účet připsány splátky úvěru v celkové výši 16 000 Kč (1 000 Kč + 1 000 Kč + 1 000 Kč + 990,41 Kč + 9,59 Kč + 1 000 Kč + 1 000 Kč + 1 000 Kč + 1 000 Kč + 499,57 Kč + 406 Kč + 94,43 Kč + 1 000 Kč + 905 Kč + 95 Kč + 1 000 Kč + 1 000 Kč + 1 000 Kč + 20,16 Kč + 901,84 Kč + 1 078 Kč). Ke dni 1. 2. 2022 činil zůstatek na úvěrovém účtu částku 22 632,86 Kč, splatné úroky činily částku 496,80 Kč, splatný úrok z prodlení činil částku 550,50 Kč a splatné poplatky činily částku 2 480 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 31. 10. 2021 žalovanému oznámila, že prohlašuje úvěr za splatný. Žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 26. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek. Mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným pod ID č. hodnota. Žalobkyně adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávek dopisem ze dne 15. 2. 2022. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému dopis ze dne 18. 5. 2022, ve kterém žalovaného vyzval k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru.
32. Právní posouzení:
33. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “).
34. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.
35. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
36. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
37. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
38. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
39. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
40. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
41. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
42. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
43. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
44. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí peněžních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdkyně žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na smluvený účet.
45. Dále bylo uzavřeno, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , „Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.“ (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
46. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace žalovaného omezila především na zjištění údajů od žalovaného, které byly uvedeny v žádosti o úvěr, kdy z této listin y je zřejmé, že údaje, kterými žalovaný specifikoval svoji osobní a majetkovou situaci, jsou zcela nedostatečnými. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši 19 231 Kč. Žalovaný dále v žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč a splátky ve výši 0 Kč. Z uvedeného je patrné, že příjmové a výdajové poměry žalovaného jsou uvedeny nedostatečně, vágně a jsou ve vzájemném rozporu. Není nijak specifikováno, zda je žalovaný zaměstnán, či zda je osobou podnikající. Žalobkyně sice disponuje výpisy z účtu vedeného ke jménu žalovaného, nicméně ani z těchto výpisů nicméně není zřejmé, zdali se jedná o příjem ze závislé pracovní činnosti nebo z podnikatelské činnosti, případně o jiné příjmy. Pokud by měly být hodnoceny výpisy z účtu žalovaného, kterými žalobkyně (potažmo právní předchůdce žalobkyně) disponuje, tak z těchto se podává, že žalovaný nevytvářel žádné finanční rezervy, v některých obdobích byl zůstatek na účtu záporný. Dále bylo zjištěno, že žalovaný již byl zatížen dalším závazkem z úvěru. Není také zřejmým, s jakým měsíčním obratem žalovaný hospodařil. Žalovaný neoznačil žádné listin y, jimiž by jím uvedené údaje doložil, pracovní smlouvu, výplatní listin y. Dalším podstatným faktorem, který podléhá nejenom samotnému přezkumu, ale i nutnosti správného vyhodnocení, jsou výdaje žalovaného. Tyto žalovaný žádným způsobem nespecifikoval. Právní předchůdkyní žalobkyně byly životní výdaje žalovaného stanoveny na částku 6 154 Kč, kdy tyto však žádným způsobem nekonkretizuje. Výdaje jsou právní předchůdkyní žalobkyně určeny natolik neurčitě, že není možné ani určit o jaké výdaje se jedná. Jak již bylo shora uvedeno, ve věci bylo zjištěno, že žalovaný měl další úvěrové závazky, což je nutno hodnotit jako podstatné, když žalovaný již v době uzavření smlouvy byl zavázán k plnění jiných závazků, přičemž hradil splátky úvěru ve výši 2 781 Kč. To znamená, že již v předchozí době čerpal více úvěrů, což značí nutnost zvýšené obezřetnosti při posuzování poměrů, neboť to ukazuje na možnost zvyšování zadlužení žadatele o úvěr. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s blíže nespecifikovanými údaji v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr.
47. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno především na zjištění údajů získaných od žalovaného, příslušných rejstříků, aniž byly přezkoumány listin y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalovaného, ale také jeho osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
48. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.
49. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 30 000 Kč, a že žalovaný na uvedenou částku plnil celkem 18 759 Kč (poplatky 2 759 Kč + splátka úvěru 16 000 Kč). Provedení dalších úhrad ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno ani prokázáno. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 11 241 Kč (30 000 Kč – 18 759 Kč) a je povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 11 241 Kč. Pokud se žalobkyně domáhala úhrady částky 14 368,66 Kč, tak v této části byl návrh, jakožto nedůvodný, zamítnut. Dále bylo rozhodnuto o příslušenství pohledávky, úrocích z prodlení, když žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl tudíž zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 11 241 Kč od 2. 2. 2022, kdy již měl vědomí o tom, že uvedenou částku musí vrátit, a nadále s ní nesmí disponovat. Ohledně dalších požadovaných plnění byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut, tedy v té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroků z prodlení a úroku z úvěru ve výši 19,90 %.
50. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř.
51. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 25 609,66 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 11 241 Kč (44 %), žalovaný byl úspěšný pro částku 14 368,66 Kč (56 %). Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 56 % - 44 %, tedy 12 % na straně žalovaného. Při částečném úspěchu ve věci by soud žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud ve výroku III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.