Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 35/2024-75
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovaný:
Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 48 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 48 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 48 000 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 48 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 48 000 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 48 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 24. 5. 2023 uzavřela její právní předchůdkyně právnická osoba. s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen smlouva), kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč a tento byl vyplacen téhož dne. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny, úroky z úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách po 8 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 7. 2023 a také žádnou další splátku neuhradil. Pohledávka v celkové výši 48 000 Kč za 6 neuhrazených splátek byla postoupena žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu č. hodnota k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2024. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován, jak původním věřitelem, tak žalobkyní oznámením ze dne 4. 2. 2024. Přes výzvu k úhradě žalovaný na vzniklý dluh nic neuhradil. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení. Uvedla, že její právní předchůdkyně na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného jako spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů řádně posoudila schopnost žalovaného dluh splácet. Vycházela přitom z kompletního výpisu z bankovního účtu žalovaného za poslední tři kalendářní měsíce, z doložených výplatních pásek za poslední tři měsíce, z negativního výpisu z insolvenčního rejstříku, z negativního výsledku databáze neplatných dokladů, z výpisu obchodního rejstříku jeho zaměstnavatele a z negativních záznamů, které vyplynuly z výpisů z registru SOLUS a registru platebních informací (REPI). Zjistila, že žalovaný je svobodný, s jednou vyživovací povinností, zaměstnán u společnosti KIEKERT-právnická osoba., jeho průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 28 459 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 25 Kč měsíčně, sázky 2 455 Kč měsíčně, tedy měl dostatečné prostředky pro splácení úvěru po 8 000 Kč měsíčně.
2. Žalovaný, byť byl soudem vyzýván, zůstal v řízení nečinný, k předmětu sporu se nevyjádřil.
3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř. , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaný byla vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobu spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání má soud žalovanému za doručené do vlastních rukou dne 18. 8. 2024. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.
4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
5. Smlouvou ze dne 24. 5. 2023 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. se zavázala vyplatit žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 80 000 Kč na jím označený bankovní účet č. č. účtu se smluveným úrokem 10 % měsíčně, celkový úrok tak byl sjednán částkou 96 000 Kč, RPSN představovala 213,84 % ročně. Žalovaný se zavázal (bod 5.1 smlouvy), že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude hradit úrok z poskytnuté jistiny v pravidelných měsíčních splátkách bez uložení jistiny. Výše každé jednotlivé splátky úroku činila 8 000 Kč a byla splatná k 15. dni každého kalendářního měsíce. Jistina spotřebitelského úvěru byla splatná s poslední splátkou úroku. Přílohou smlouvy bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalovaného za poslední tři měsíce 28 459 Kč, nákladů na bydlení 3 000 Kč, přičemž dále odečítala pravidelné finanční závazky 25 Kč měsíčně a sázky 2 455 Kč měsíčně. Výsledky lustrací v databázích SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a odcizených dokladů byly bez záznamů.
6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že na účet žalovaným označený č. č. účtu poukázala dne 24. 5. 2023 částku 80 000 Kč.
7. O úhradu postupně narůstajících dlužných splátek byl žalovaný upomínán 5. 8. 2023, 5. 4. 2024, 20. 4. 2024.
8. Postoupení pohledávky žalobkyně prokázala Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, Předávacím protokolem o postoupení č. hodnota k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2024, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 4. 2. 2024 a předžalobní výzvou ze dne 4. 2. 2024.
9. Z výpisů z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že za období 1. 2. 2023 – 28. 2. 2023 činil počáteční zůstatek tohoto účtu 1, 61 Kč, konečný zůstatek 3, 50 Kč, příjmy činily 14 822 Kč, výdaje 14 820,11 Kč. Z měsíc březen 2023 činily příjmy žalovaného 32 909,17 Kč, výdaje 32 907,30 Kč, tedy konečný zůstatek k 31. 3. 2023 činil 5, 37 Kč. Za měsíc duben 2023 činily příjmy žalovaného 46 320 Kč, výdaje 46 324,70 Kč, konečný zůstatek k 30. 4. 2023 představoval 0,67 Kč.
10. Z mzdových lístků žalovaného bylo zjištěno, že jeho příjem u firmy Anonymizováno-právnická osoba. činil za únor 2023 18 407 Kč, za měsíc březen 2023 33 814 Kč a za měsíc duben 2023 33 157 Kč.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
18. Smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena jako spotřebitelská. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
19. V řízení bylo sice prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se úvěruschopností žalovaného zabývala, její závěr o možnosti úvěr poskytnout však soud má za nikoli správně vyhodnocený. V řízení byl sice doložen příjem žalovaného za poslední tři měsíce v průměrné výši 28 459 Kč, z předpokládaných výdajů je však pracováno pouze s náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně, finančními závazky 25 Kč měsíčně a „sázkami“ 2 455 Kč měsíčně. Poskytovatel úvěru se nikterak nezabýval výší vyživovací povinností žalovaného k dítěti, nepracoval s jeho dalšími životními náklady a nezabýval se vyhodnocením informace o měsíčních příjmech a výdajích, které vyplývaly z výpisu z účtu žalovaného, z nichž jednoznačně vyplývá, že jeho měsíční příjmy byly vždy bezezbytku spotřebovány, tedy nebyl zde žádný prostor pro splátky ve výši 8 000 Kč měsíčně. Nezbylo tedy než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 , k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a žalovaný by tak byl povinen žalobkyni vrátit pouze to, co mu její právní předchůdkyně poskytla, jako bezdůvodné obohacení. Takového plnění se ale žalobkyně nedomáhá a takový nárok jí ani nebyl postoupen. Ve smlouvě bylo ujednáno, že jistina úvěru ve výši 80 000 Kč bude splatná až s poslední splátkou. V době, k níž se žaloba vztahuje, měly být hrazeny pouze splátky úroků po 8 000 Kč měsíčně. Těchto splátek za 6 měsíců v celkové výši 48 000 Kč se také žalobkyně domáhá. Protože však soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je právním jednáním absolutně neplatným, nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.
20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly
Poučení:
Proti tomuto rozsudku, lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích písemně, ve dvou vyhotoveních, prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.