Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 223/2024-24
Okresní soud v Lounech rozhodl soudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Adresa žalované
pro zaplacení 14 944 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně od 17. 2. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, že žalovaná je povinna zaplatit částku 2 535 Kč s 15,00 % úrokem ročně od 17. 2. 2023 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku 2 509 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně od 17. 2. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh, že žalovaná je povinna zaplatit částku 2 535 Kč s 15,00 % úrokem ročně od 17. 2. 2023 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku 2 509 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 14 944 Kč na základě uzavřené Smlouvy o zápůjčce ze dne datum, s obsahem spotřebitelského úvěru, na základě které zaslala téhož dne žalované na účet číslo č. účtu peněžní částku 7 000 Kč. Následně dne datum další navýšení o 2 900 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatila, žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny a poplatků ve výši 14 944 Kč. V Žalobním návrhu alternativně uvedla, že pro případ, že soud shledá z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, smlouvu o úvěru za neplatnou, navrhuje vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 9 900 Kč.
2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 26. 8. 2024, č.j. 5 C 223/2024 -20, které nabylo právní moci dne 13. 9. 2024 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalované doručeno uložením dne 13. 9. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.
4. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl platně smluvní vztah, účastníci sice dne datum a datum uzavřeli Smlouvu o zápůjčce v rámci které získala žalovaná celkem částku ve výši 9 900 Kč, ale žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením této smlouvy s obsahem spotřebitelského úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Důsledně tomu soud i v souladu s žalobním návrhem posoudil v režimu vydání bezdůvodného obohacení a uložil žalované zaplatit částku 9 900 Kč.
5. S ohledem na shora uvedené ve zbývající části, co do zaplacení částky 2 535 Kč s 15,00% úrokem z prodlení od 17. 2. 2023 do zaplacení, nákladů ve výši 2 500 Kč a částky 2 509 Kč návrh jako nedůvodný zamítl.
6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním částky 9 900 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku , podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.
7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.