Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 392/2024-81
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 88 190,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 88 190,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 88 190,71 Kč za dobu od 4.2.2024 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 88 190,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 88 190,71 Kč za dobu od 4.2.2024 do zaplacení se zamítá.II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 6.6.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 88 190,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 88 190,71 Kč za dobu od 4.2.2024 do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osobac, dříve právnická osoba na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 3.4.2023, kterou právní předchůdkyně žalobkyně po vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným prostřednictvím webové stránky, na které si žalovaný zřídil uživatelský účet. Žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 88 190,71 Kč, který byl splatný dne 3.2.2024. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020. Žalovaný ani přes výzvu na žalovanou částku ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 23.10.2024. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti; žalovaný se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. “).
4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z provedených listinných důkazů nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným. Žalobkyně předložila listin u pojmenovanou jako „úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 3.4.2023“ (č.l. 46-47), ve které je žalovaný označen svými osobními údaji, avšak smlouva není podepsána žalovaným. Místo pro podpis stran smlouvy na dané listin ě zcela chybí, v textu smlouvy je pouze napsáno, že „klient tímto souhlasí s uzavřením Úvěrové smlouvy“. Soud tak nemá za prokázané, že smlouvu uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně právě žalovaný a že právě žalovaný projevil vůli tuto smlouvu uzavřít, neboť z ničeho neplyne, že by to byl právě žalovaný, kdo se do uživatelského účtu na webové stránce přihlásil a smlouvu blíže nespecifikovaným způsobem podepsal.
6. Soud má za prokázané, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. č. účtu ke dni 3.4.2024, kdy měla být uzavřena smlouva (prokázáno sdělením banky na č.l. 75-77). Soud však nemá za prokázané, že by žalovaný čerpal úvěr ve výši 88 190,71 Kč tak, že mu byla na daný bankovní účet tato částka zaslána. Žalobkyně k tomuto svému tvrzení předložila toliko listin u, která je na prvním řádku označená jako „Loan application info“ (č.l. 48) a která se jeví jako souhrn informací o úvěru, nepojmenovanou a blíže nespecifikovanou tabulku (č.l. 42) a sedm listin označených jako „Loan_disbursement_payment“ (č.l. 35-41) obsahující různá čísla, data a zkratky, tyto listin y však neprokazují zaslání peněžních prostředků ve výši 88 190,71 Kč právní předchůdkyní žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Soud přitom konstatuje, že žalobkyně nemohla být ohledně tohoto tvrzení v důkazní nouzi a je na ní, aby předložila důkaz o tom, že peněžní prostředky byly v určité výši zaslány na konkrétní bankovní účet (například potvrzením banky nebo výpisem z bankovního účtu).
7. Ze smlouvy pojmenované jako „Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“ (č.l. 17-27), dodatku č. 2 (č.l. 45) a tabulky (č.l. 28) soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16.3.2024, tímto dopisem zároveň vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 44 a podací lístek na č.l. 49).
8. Ze Standardních podmínek Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice (č.l. 8-16), Standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 29-34) a Listin y označené jako „Platební informace“ (č.l. 43), soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro posouzení sporu.
9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že úvěrová smlouva nebyla s žalovaným uzavřena, neboť žalobkyně neprokázala, že smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právě s žalovaným. Rovněž nebylo v řízení prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zaslala peněžní prostředky ve výši 88 190,71 Kč na bankovní účet žalovaného.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobkyně zejména nedotvrdila, kdy a jakým způsobem žalovaný čerpal úvěr ve výši 88 190,71 Kč a z čeho se žalovaná částka skládá. Dále žalobkyně neoznačila a nepředložila důkazy k těmto svým tvrzením a rovněž ani neoznačila důkazy k tvrzení o samotném uzavření smlouvy. Soud přitom spolu s předvoláním k jednání vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů (usnesením ze dne 10.9.2024, č.j. 38 C 392/2024 -65). Žalobkyně na výzvu soudu nikterak nereagovala, pouze se omluvila z nařízeného jednání. Žalobkyně tak nemohla být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , přestože byla výzvou soudu před jednáním upozorněna na nedostatky žalobního návrhu. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalovanému. Žalovaný však byl v řízení nečinný, žádné náklady v řízení mu tudíž nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.