Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 283/2015-609

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobce: právnická osoba., se sídlem adresa, IČ IČO, zast. tituly před jménem. jméno FO, advokátem se sídlem adresa, proti žalovanému: právnická osoba., se sídlem adresa, IČ IČO, zast. tituly před jménem. jméno FO advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 619.704,82 Kč s příslušenstvím a o příslušenství z částky 14.080.077,- Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 318 481 Kč se úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 1. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 301 223,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 11. 2015 do zaplacení, a co do úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 080 077 Kč od 20. 6. 2016 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.088.390,- Kč, k rukám právního zástupce žalobce tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 15.809,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 318 481 Kč se úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 1. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 301 223,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 11. 2015 do zaplacení, a co do úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 080 077 Kč od 20. 6. 2016 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.088.390,- Kč, k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 15.809,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 10.11.2015 a dne 20.6.2016 domáhal na žalovaném jednak zaplacení částky 619.704,82 Kč s příslušenstvím a dále pak vrácení kupní ceny oproti vydání pokovovacího zařízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 27.6.2014 smlouvu o dílo. V rámci plnění měl žalovaný dodat stroj – pokovovací zařízení. Žalovaný dílo dodal se zpoždění. Žalobce za něj uhradil částku 11.637.000,- Kč a DPH v částce 2.443.770,- Kč. Ačkoli dílo mělo podstatné vady spočívající v nedostatečné rychlosti nanášení TiO2, žalobce jej převzal s tím, že žalovaný se zavázal odstranit vadu díla. Ta měla být odstraněna do 31.8.2015. Žalovaný však vadu neodstranil do dne podání žaloby. Takto zhotovené dílo je pro žalobce velmi obtížně využitelné, neboť právě rychlost nanášení určuje rychlost výrobního procesu a vada je tak podstatná. Proto následně žalobce odstoupil od smlouvy. Navíc přes dostatečnou časovou rezervu se žalobce dostal do značných problémů, kdy na dodaném stroji předpokládal zahájení výroby a měl sjednanou dodávku zboří pro svého zákazníka. Metalizace probíhala neúměrně pomalu a nebylo možno stroj účelně využít. Proto žalobce zadal metalizaci jinému dodavateli právnická osoba. V důsledku toho vznikly žalobci náklady, za první dodávku ve výši 292.101,42 Kč, přičemž metalizace činila 160.179,- Kč a cena dopravy pak 131.900,- Kč. V případě druhé dodávky byla celková částka 327.603,40 Kč. Cena metalizace činila 141.044,40 Kč a cena za dopravu pak 186.559,- Kč. Shora uvedené částky proto žalobce požadoval jako náhradu škody.

Žalovaný ve svých vyjádřeních uvedl, že je pravdou, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo a že na jejím základě dodal žalovaný žalobci pokovovací zařízení – metalizér. Protože žalobci připadalo nové zařízení s technologií TiO2 příliš nákladné, došlo mezi stranami k dohodě, že žalobce zakoupí starší stroj, který měl žalovaný ve skladu a na koupi tohoto stroje pak byla dne 23.5.2014 uzavřena příslušná kupní smlouva. Stroj, který byl předmětem koupě v žádném případě nebyl schopen dosáhnout rychlosti nanášení 3m/min. Proto také v původní kupní smlouvě byla uvedena rychlost do 3m/min. Po uplynutí nějaké doby od uzavření kupní smlouvy přišel žalobce s tím, že potřebuje změnit způsob nabytí stroje, a to aby se tak stalo na základě smlouvy o dílo. Kupní smlouva byla tedy písemnou formou zrušena a žalovaný vrátil žalobci poskytnutou zálohu. Následně pak byla dne 27.6.2014 uzavřena smlouva o dílo, když žalobce tvrdil, že parametry smlouvy jsou s kupní smlouvou naprosto totožné, což však nebyla pravda. Rychlost nanášení oxidu nebyla ve smlouvě stanovena, obsahovala jí pouze zadávací dokumentace, tvořící přílohu smlouvy o dílo, kde je rychlost stanovena dvojím způsobem. U parametrů stroje je uvedeno do 3 m/min. a na jiném místě se uvádí cca 3 m/min. Zařízení bylo předáno dne 9.10.2014. Až počátkem roku 2015 začal žalobce vznášet požadavky na holografickou vrstvu a trval na rychlosti nanášení oxidů 3 m/min. Žalovaný se snažil žalobci vyhovět, zavázal se stroj upravit tak, aby rychlost nanášení oxidu byl co nejvyšší; rychlosti 3 m/min sice dosáhla, avšak v tom případě nebyl žalobce spokojen s kvalitou. žalobce zneužil dikce smlouvy, kterou sám připravil a žalovaného uvedl v omyl. Striktní požadavek na rychlost nanášení TiO2 3m/min. vznesl žalobce až dodatečně, přičemž tato rychlost je na jednom místě uvedena v zadávací dokumentaci, avšak na jiném místě je uvedena shodně s kupní smlouvou do 3m/min, což stroj splňuje. Zároveň žalovaný popřel, že by mohla žalobci vzniknout škoda v souvislosti s realizací zakázky ve Velké Británii. Žalovaný smlouvu o dílo neporušil, žalobci žádná škoda nevznikla a újma, kterou dle svého tvrzení utrpěl, není v příčinné souvislosti s údajným porušením smlouvy o dílo ze dne 27.6.2014.

Ve věci již bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.080.077,- Kč oproti umožnění vystěhování a vrácení stroje. V rozsudku soud dovodil, že žalobce platně odstoupil od smlouvy, neboť předmětný stroj nedosáhl rychlosti naprašování 3m/min, a tedy dílo mělo vady.

Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne 23.4.2014 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl vakuové pokovovací zařízení anonymizováno určené k napařování materiálů na fólie metodou „magnetro sputtering“. Rychlost nanášení pak měla být v případě čistých kovů do 3m/min. Cena činila 11.637,- Kč. Tyto skutečnosti jsou prokazovány kupní smlouvou.

Jak vyplývá z dohody o zrušení kupní smlouvy, smluvní strany kupní smlouvy se dne 3.10.2014 dohodly na zrušení shora uvedené kupní smlouvy. Důvodem zrušení smlouvy bylo to, že nedošlo k naplnění účelu smlouvy a k její realizaci. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zálohu ve výši 5.632.308,- Kč.

Smlouva o dílo byla přitom uzavřena již dne 27.6.2014. Zhotovitelem byl žalovaný a objednatelem žalobce. Předmět smlouvy byl v podstatě totožný s předmětem kupní smlouvy ze dne 23.4.2014. Cena díla byla stanovena částkou 11.637.000,- Kč. termín zhotovení byl nejpozději do 17.10.2014 a uvedení do provozu pak do 24.10.2014. Nedílnou součástí smlouvy byla zadávací dokumentace, nabídka, seznam subdodavatelů a pojistná smlouva. Přitom v zadávací dokumentaci je požadavek na rychlost do 3m/min., resp. cca 3m/min., avšak v nabídce, kterou učinil sám žalovaný je uvedeno minimálně 3m/min. Je tedy zřejmé, že to byl sám žalovaný, který v nabídce do výběrového řízení uvedl rychlost nanášení 3m/min.

K předání stroje došlo dne 9.10.2014, jak vyplývá z předávacího protokolu z téhož data. Pokud jde o předávací protokol, existuje ještě jeden ze dne 27.4.2015, kde je konstatováno, že byly splněny požadavky dle zadávací dokumentace s výjimkou rychlosti reaktivního naprašování TiO2. Je tedy zřejmé, že dne 27.4.2015 stroj nedosahoval rychlosti, která byla požadována tj. 3m/min. Tomu konečně odpovídá i spektroskopická elipsometrie a report právnická osoba, kde je uvedeno, že stroj této rychlosti nedosahuje a pokud ano, není nanášení TiO2 v požadované kvalitě.

Dopisem ze dne 2.9.2015 bylo prokázáno, že žalobce reklamoval rychlost nanášení TiO2 s tím, že se žalovaný zavázal vady odstranit do 31.8.2015. Tomu odpovídá předávací protokol ze dne 27.4.2015, kde je uvedeno, že stroj nesplňuje rychlost nanášení TiO2 a zhotovitel, tedy žalovaný, se zavazuje k odstranění této vady, která je hodnocena jako vada záruční, do 31.8.2015.

Škodu pak uplatnil žalobce u žalovaného dopisem ze dne 15.10.2015, ve kterém jej vyzval k úhradě částky 619.704,82 Kč do 14 dní.

Svědek tituly před jménem jméno FO ve své výpovědi uvedl, že celá dodávka byla rozdělena na tři fáze. První je prohlídka stroje na místě, poté jeho rozebrání a odvoz a následovalo uvedení do provozu. Problémy pak nastaly při přechodu z druhé fázi na třetí, kdy stroj neběžel řádně ani v prototypovém režimu. Dále uvedl, že vlastně vše bylo splněno, vyjma rychlosti nanášení 3 metry za minutu v případě naprašování TiO2. K fyzickému převzetí stroje došlo někdy v listopadu nebo prosince 2014. Stroj nikdy nebyl zařazen do provozu. Pokud jde o zakázky pro Bosnu a Hercegovinu a pro Bangladéš, svědek uvedl, že ví, že výpadek byl nahrazen externě někde v Anglii.

Svědkyně jméno FO uvedla, že u žalobce pracuje jako technolog zakázky a stará se o výrobu jí přiřazeného produktu. Předmětný metalizér nebyl nikdy použit na konkrétním projektu. Nikdy se nerozeběhl tak, aby se metalizace dala použít. Zakázku s naprašováním proto musel žalobce řešit prostřednictvím společnosti z Anglie.

Svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že u žalobce pracoval jako obchodní ředitel. Uvedl, že žalobce získal zakázku na občanské průkazy do Bangladéše a na pasy pro Bosnu a Hercegovinu. Protože zakázku nebylo možno provést na stroji, který byl předmětem smlouvy o dílo, byla realizována prostřednictvím jiné společnosti v Anglii. Též uvedl, že pokud ví, tak metalizér v průběhu roku 2015 nefungoval a stejně tak ještě první 3 měsíce roku 2016.

Svědek tituly před jménem právnická osoba uvedl, že u žalobce pracuje jako technolog a byl, jak u pokusu stroj rozběhnout, tak u jeho převzetí s podmínkou. Pokud šlo o rychlost 3m/min, tak ta byla v podstatě proto, aby se dal stihnout termín který byl u zakázek na občanské průkazy a pasy domluven. Nakonec se předmětné zakázky řešily přes společnost v Anglii. Sám svědek podepisoval převzetí na jaře 2015 s podmínkou, že se do konce srpna docílí rychlosti 3m/min. Dále uvedl, že předmětné zakázky byly realizovány v Řeži. Následně na nové adrese byl instalován nový metalizér a po jeho rozhodnutí, se realizace zakázek měla přesunout z Řeže na novou adresu. Nicméně se stalo, že nefungoval ani jeden z metalizérů a starý metalizér byl navíc nespolehlivý.

Pokud jde o účastnickou výpověď jednatele žalobce jméno FO, tato potvrdila, že původně byla uzavřena kupní smlouva a následně pak zrušena a uzavřena smlouva o dílo. Ve všem ostatním se jeho výpověď v podstatě shoduje s tím, co uvedli svědci, kteří byli nebo jsou zaměstnáni u žalobce.

Fakturami č. 20150627, 20150643, 20150644, 20150645, 20150626 a 20150606 bylo prokázáno, že žalobci byly právnická osoba vyfakturovány částky 54.051,- Kč, 34.522,- Kč, 67.131,- Kč, 30.855,- Kč, 59.322,- Kč a 72.600,- Kč. Celkem tak šlo o částku 318.481,- Kč. Tyto částky pak byly společnosti právnická osoba uhrazeny, jak vyplývá z výpisu z účtu ze ne 6.10.2015 (čl. 9) a ze dne 24.9.2015 (čl. 21).

Cena za zhotovení zakázky ve Velké Británii pak činila 5928,18 EUR, což činilo částku 160.179,42 Kč a 5220 EUR, což činilo 141.044,40 Kč.

Dopisem ze dne 15.10.2015 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě škody ve výši 619.704,82 Kč do 14 dnů.

Soud několikrát použil žalobce v tom směru, že je třeba dotvrdit a především prokázat, jaké náklady by vznikly žalobci v případě, že by zakázku zpracoval sám a nikoli prostřednictvím společnosti z Velké Británie, neboť škoda by byla rozdílem mezi částkou, kterou uhradil žalobce společnosti ve Velké Británii a náklady, které by měl žalobce, pokud by zakázku pracovával sám. Ze strany žalobce však k řádné specifikaci nákladů, a především označení důkazů, které by výši nákladů prokazovaly, nedošlo.

V řízení byl uplatněn nárok na náhradu škody, neboť zakázky pro Bosnu a Hercegovinu a pro Bangladéš nemohl žalobce realizovat na předmětném stroji a musel část zakázek realizovat prostřednictvím společnosti ve Velké Británii. Proto požaduje jednak částku 318.481,- Kč za dopravu do Velké Británie a další částku 301.223,82 Kč za zhotovení zakázky ve Velké Británii uplatněny v podstatě dva nároky. Z provedeného dokazování vyplývá, že předmětný metalizér měl vadu, pro kterou došlo k tomu, že část zakázek pro Bosnu a Hercegovinu a pro Bangladéš, musela být řešena prostřednictvím společnosti ve Velké Británii. Tato skutečnost je prokazována výpověďmi svědků tituly před jménem jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, Ing. jméno FO i účastnickou výpovědí jméno FO. Pokud jde o výši požadované škody, dle názoru soudu žalobce prokázal jednoznačně výši nákladů na dopravu, a to shora uvedenými fakturami, když tyto faktury byl i uhrazeny, jak vyplývá z výpisů z účtu. Celkem tak šlo o částku 318.481,- Kč. Pokud pak jde o další část požadované škody, zde lze konstatovat, že žalobce neunesl břemeno důkazní. Žalobci totiž toliko předložil doklady týkající se ceny zakázky, kterou prováděla společnost ve Velké Británii, avšak již nebyl schopen prokázat, jaké náklady by žalobci vznikly, pokud by zakázku realizoval vlastními silami. Je totiž nutné o částky, kterou požadovala společnost z Velké Británie odečíst náklady, které by vznikly žalobci, pokud by zakázku sám realizoval. Rozdíl by pak byl škodou.

Podle dle ust. § 2001 obč. zák., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle ust. § 2002 odst. 1 obč. zák., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle názoru soudu, nedosažení rychlosti naprašování 3m/min. je podstatným porušením smlouvy. Tato hodnosta byla i jedním z hodnotících kritérií při výběrovém řízení. Sám žalovaný si byl vědom důležitosti této hodnoty, když sám uváděl ve své nabídce rychlost minimálně 3m/min. Muselo mu být tedy zřejmé, že pokud by stroj rychlosti naprašování 3m/min. nedosahoval, pro žalobce by byl v daný moment nepoužitelný. Podle ust. § 2005 odst. 2 obč. zák., odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Podle ust. § 2911 obč. zák., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. V daném případě má soud zato, že ze strany žalovaného došlo k porušení právní povinnosti, neboť předmětný metalizér nevykazoval takové hodnoty, jaké vykazovat měl a v důsledku toho došlo i k platnému odstoupení od smlouvy. Ovšem právě skutečnost, že metalizér nepracoval tak jak měl, mělo za následek, že žalobce musel část zakázek pro Bosnu a Hercegovinu a pro Bangladéš, realizovat prostřednictvím společnosti z Velké Británie. Jak již shora uvedeno, nutnost realizovat zakázku ve Velké Británii potvrdily výpovědi svědků. Navíc je třeba poukázat i na to, že žalobce samozřejmé nemohl mít žádný zájem na částečné rea-lizace zakázku ve Velké Británii, neboť to pro něj znamenalo logistické problémy i problémy s dodržením termínů. I proto lze dovodit, že realizace části zakázky ve Velké Británii byla nutností, neboť metalizér nevykazoval takové hodnoty, jaké měl. Lze tedy zároveň dovodit, že ze strany žalovaného došlo k jednání porušením zákonné povinnosti a v příčinné souvislosti s tím, ke vzniku škody. Nicméně žalobci se, pokud jde o výši škody, podařila prokázat pouze škoda ve výši 318.481,- Kč, což je cena za dopravu. Pokud jde o další část škody ve výši 301.223,82 Kč, tato zůstala neprokázána. S ohledem na tyto skutečnosti proto soud žalobě co do částky 318.481,- Kč vyhověl a ohledně částky 301.223,82 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl.

Pokud jde o úrok z prodlení z částky 318.481,- Kč, soud vycházel z dopisu žalobce ze dne 15.10.2015, kterým žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody a stanovil lhůtu 14 dní. Proto soud žalobci přiznal úrok z prodlení od 1.11.2015. Přitom vycházel z ust. § 1970 obč. zák.

Ohledně úroku z prodlení z částky 14.080.077,- Kč soud žalobu zamítl. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok na úhradu částky 14.080.077 Kč postoupil i s příslušenstvím od 1.11.2015, jak vyplývá z oznámení žalobce právnímu zástupce žalovaného ze dne 21.10.2022. Ke dni rozhodování ve věci tak již žalobce nebyl vlastníkem pohledávky za žalovaným a nebyl tak ve věci věcně aktivně legitimován.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. , když žalobcův neúspěch byl s ohledem na celkovou hodnotu sporu pouze v nepatrné části. Proto soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou tvořeny zaplacenými soudními poplatky v částce 30.986,- Kč a 704.004,- Kč, dále sedmi úkony právní pomoci po 49.940,- Kč sedmi úkony právní pomoci po 10.780,- Kč, třinácti úkony právní pomoci po 50.180,- Kč, jedním polovičním úkonem po 25.090,- Kč a jedním polovičním úkonem po 5.390,- Kč, třiceti režijními paušály po 300,- Kč a 21% DPH (234.540,60 Kč). Celkem jde tedy o částku 2.088.390,- Kč.

O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust.

O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. , když tato povinnost stíhá žalovaného, který byl ve věci neúspěšný. Náklady státu se skládají z přiznaného svědečného v částkách 1.365,- Kč, 3.810,- Kč, 290,- Kč, 643,- Kč, 1.937,84 Kč, 1.272,12 Kč a 6.491,24 Kč.

O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. věta před středníkem

Poučení:

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho

písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze na-

vrhnout výkon rozhodnutí.