Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 209/2024-25

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení 44 997,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 378,83 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud jde o zaplacení částky 28 618,39 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 430,73 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 43 045,22 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 452,83 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 44 997,22 Kč od datum do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 378,83 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pokud jde o zaplacení částky 28 618,39 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 430,73 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 43 045,22 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 452,83 Kč od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 44 997,22 Kč od , datum, do zaplacení, žaloba se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení 44 997,22 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. RČ ze dne datum. Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši 43 045,22 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky 600 Kč, poplatků 352 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, a dále příslušenství.

2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. RČ, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s tam uvedenou splatností. Úvěrový rámec činil 30 000 Kč a mohl být za trvání závazkového vztahu účastníků zvýšen.

3. Z y výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem z úvěrového rámce 43 000 Kč částku 131 213,59 Kč, žalobkyni pak do datum uhradila celkem 114 834,76 Kč (poslední částky čerpala ještě datum).

4. Na předžalobní upomínku dle tvrzení žalobkyně žalovaný nikterak nereagoval, jak se podává z předžalobní upomínky a potvrzení o jejím doručení a tvrzení žalobkyně.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále též jen „ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 ZSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitelka v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovanou jako dlužnicí v postavení spotřebitelky dne datum smlouvu. Na jejím základě žalobkyně poskytla žalované částku 131 213,59 Kč, kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila a zůstala žalobkyni dlužna částky shora specifikované. Zaplatila jí pouze 114 834,76 Kč.

14. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle , v režimu příslušných ustanovení ZSÚ. Na jejím základě se žalobkyně důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná získala, a to včetně úroku a poplatků (vč. smluvních pokut) v dohodnuté výši.

15. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 ZSÚ a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalované).

16. Žalobkyně sice tvrdila, že s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření její úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Soud má však za to, že tak tomu v projednávaném případě nebylo. Z vágních tvrzení žalobkyně nelze dovodit, jakými listinami přesně byla úvěruschopnost žalované posouzena, a jaké konkrétní údaje z nich byly zjištěny. Žalobkyně se potom jednání soudu dne datum nezúčastnila. Zmeškala tím pro sebe možnost být poučena v tomto směru soudem podle a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

17. Konkrétně přitom vzbuzuje pochybnosti již sama úvěrová smlouva, kde je uvedeno, že žalovaná byla na mateřské dovolené s měsíčním příjmem 9 000 Kč (a příjem ostatních členů domácnosti činil 30 000 Kč), přičemž měla jedno vyživované dítě.

18. Z y - potvrzení o provedení ověření bonity klienta (žalované) žalobkyní se navíc dále podává, že žalobkyně ověřila bonitu žalované tak, že výše úvěru činí 43 000 Kč, žalovaná byla na mateřské dovolené s měsíčním příjmem 9 000 Kč (a příjem ostatních členů domácnosti činil 30 000 Kč), přičemž měla jedno vyživované dítě. Měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti měly činit 0 Kč (a toto považuje soud za kardinální pochybení v rámci ověření úvěruschopnosti žalované, neboť takový údaj je naprosto nevěrohodný).

19. Rovněž žalobkyně netvrdila a neoznačila nikterak důkazy, jak posuzovala úvěruschopnost žalované pokaždé, když jí poskytla další finanční prostředky z úvěrového rámce.

20. Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. písm. e) ZSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

21. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Soud uzavřel, že vzhledem k délce trvání úvěrování žalované (více než tři roky) a postupného navýšení úvěrů bylo nutno, aby žalobkyně s péčí řádného hospodáře znovu posuzovala úvěruschopnost žalované. „Jak uvádí důvodová zpráva [k § 86 ZSÚ, pozn. soudu], uplyne-li mezi posouzením úvěruschopnosti a navýšením spotřebitelského úvěru delší doba, je na odborné péči poskytovatele, zda alespoň ověří, zda se situace na straně spotřebitelových příjmů, výdajů či jiných skutečností nezměnila. (srov. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno. § 86 [Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele]. In: Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno. Zákon o spotřebitelském úvěru. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 427, marg. č. hodnota.)

23. Žalobkyně se potom jednání soudu dne datum nezúčastnila. Zmeškala tím pro sebe možnost být poučena v tomto směru soudem podle a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

24. Soud proto uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje , neplatná (viz též ZSÚ); k této neplatnosti přihlédl bez návrhu ( ). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Soud bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil částkou 16 378,83 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla (131 213,59 Kč) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (114 834,76 Kč) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum).

25. Lhůtu k plnění soud stanovil podle in fine ZSÚ jako běžnou třídenní podle , neboť žalovaná neúčastí u soudního jednání pro sebe zmeškala možnost být poučena podle , aby tvrdila okolnosti, z nichž by soud mohl uzavřít, jaká doba je přiměřená jejím možnostem a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

26. Z vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Žádné jí však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozsudkem splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo soudní exekuci.