Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 192/2024-51

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno

o zaplacení 13 509 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky částka, částka, částka, co do úroku z prodlení ve výši 39 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, , úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do částky , částka, , , částka, , , částka, , co do úroku z prodlení ve výši 39 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, s úrokem ve výši 39 % ročně od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, dále se domáhala úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, a částky částka, jež představovala poplatek za poskytnutí úvěru. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným k jeho žádosti smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku částka, jež původně měla být splatná datum. Žalovaný využil svého práva prodloužit splatnost, v důsledku čehož splatnost úvěru nastala datum. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však na úvěru dosud ničeho neuhradil, žalobkyně odeslala žalovanému prostřednictvím pošty dvě upomínky k úhradě, čímž vznikly prokazatelně náklady ve výši částka, respektive částka. Žalobkyně byla nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení, s čímž vznikly náklady ve výši částka. Dalšími náklady jsou pak částky vynaložené na odeslání SMS ve výši částka za jednu SMS, když takto bylo odesláno celkem hodnota SMS zpráv, za e-mailové upomínky bylo účtováno částka, když takto jich bylo učiněno 35. V součtu náklady upomínání představovaly částku částka. Smluvní pokuta činila 0,1 % denně z dlužné částky, a to za období od datum do podání žaloby. Poplatek za poskytnutí úvěru činí částka. Žalovaný dlužné částky neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou datum.

2. Žalovaný na jednání konaném datum uvedl, že se ocitl v tíživé situaci, kdy měl i jiné, vyšší úvěry, které přednostně hradil. Poukázal to, že žalobkyni z titulu uzavřené úvěrové smlouvy již částečně plnil. Přislíbil, že do 14 dnů předloží výpis ze svého internetového bankovnictví, jež by prokázal platbu ve prospěch žalobkyně. Soud proto jednání odročil na datum, avšak do uvedeného data žalovaným žádný důkaz o tom, že z části žalobkyni plnil, nebyl předložen. Žalovaný se k jednání datum nedostavil, aby soud jej mohl poučit v intencích , aby prokázal výši svých plateb ve prospěch žalobkyně a poučil jej o možném negativním následku, pokud tak neučiní. Soud tak není oprávněn ani povinen sdělovat poučení účastníkovi v intencích jinak, a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na úvěrové smlouvě ničeho neuhradil, žalovanému se nepodařilo prokázat, že z titulu uvedené úvěrové smlouvy žalobkyni cokoliv uhradil.

3. Z předloženého předsmluvního formuláře, jakož i ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne datum mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným coby úvěrovaným. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, když žalovaný se zavázal částku částka vrátit společně se smluveným úrokem z úvěru ve výši 39 % ročně a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, jež byl splatný společně s jistinou a úrokem. Poskytnuté peněžní prostředky měly být vráceny do 30 dnů od jejich poskytnutí. Z detailu pohybu, jakož i potvrzení o platbě bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne datum poukázána částka ve výši částka.

4. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Citované ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho, kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí v obdobné věci. Dobré mravy jsou, dle již ustálené soudního judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom, kterém období, a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání, když tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah. V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako smlouva spotřebitelská dle § 1810 a následující o. z. Dle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé tedy nemusí nepřiměřených ustanovení se sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Smlouva, která byla žalobkyní předložena, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala poskytnutá částka, poplatky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Nicméně z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobkyně doložila, že si zjišťovala ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutém termínu. Soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně totiž požaduje po žalovaném poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, což představuje 24,79 % z poskytnuté částky, a to aniž by bylo uvedeno, jak byl tento poplatek určen a proč právě v této výši. Úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně, což je vyšší úroková míra, než je obvykle poskytována bankami. V případě prodlení bylo ve smlouvě stanoveno, že žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši částka za první upomínku, částka za druhou upomínku a částka jako náklady spojené s předáním pohledávky k vymáhání cestou inkasní agentury, za každou e-mailovou zprávu bylo účtováno částka a za každou SMS částka, za telefonický hovor a to i nespojený částka. Výši těchto poplatků soud považuje za odporující dobrým mravům. Žalobkyně zřejmě spoléhaje na řádné neplnění poskytnuté částky, těmito poplatky nepřiměřeně navyšovala splatnou částku žalovaného, čímž vytvořila smlouvu nevyváženou a v její prospěch. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, i tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Dle názoru soudu by bez těchto ujednání žalobkyně smlouvu neuzavřela, proto se možností oddělit jednotlivá ujednání ze smlouvy již soud nezabýval. Navíc sjednaný úrok 39 % ročně je nepřiměřený, v součtu se sjednaným poplatkem pak představuje 63,79 % poskytnuté jistiny. Soud proto smlouvu o úvěru s poukazem na shora uvedené hodnotil jako neplatné právní jednání.

právnická osoba ohledem na shora uvedené soud proto vztah účastníků posoudil v intencích § 2991 a následující o. z., když žalobkyně, tím, že poskytla žalovanému částka, poskytla plnění bez právního důvodu a žalovaný se právě o tuto částku na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný, jak bylo popsáno již shora, neprokázal, že žalobkyni cokoliv uhradil. Soud proto žalobě vyhověl co do rozsahu částky částka. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Takováto výzva k plnění byla obsažena v upomínce ze dne datum, která byla dána téhož dne k poštovní přepravě, jak doloženo předžalobní upomínkou i podacím lístkem. Ve světle § 573 o. z. se tato výzva dostala do dispoziční séry adresáta – žalovaného dne datum. Z obsahu výzvy je patrné, že plnění mělo být poskytnuto do datum. Pokud tak učiněno nebylo, dnem datum se ocitl žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení v intencích , o. z. Úrok z prodlení k danému datu činil 14,75 % ročně v souladu s vládního

6. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do částky částka, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Ke smluvní pokutě požadované žalobkyní v částce částka soud uvádí, že ujednání o smluvních pokutách jsou i nadále existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, to je dluhu, který je prostřednictvím smluvního vztahu utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Dohoda o smluvní pokutě proto rovněž byla soudem shledán neplatná, když nebyl shledán platným, ani utvrzený dluh.

7. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud sice k důkazu provedl Centrální evidenci exekucí, příjmy žalovaného, potvrzení úvěruschopnosti, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn , kdy každý z účastníků měl ve věci úspěch co do 50 % předmětu sporu, ve stejném rozsahu pak měl neúspěch. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, to je ke dni datum, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu .

9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 sazebníků poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky částka, doplatek proto činí částka. Soud uložil oběma účastníkům rovným dílem tento uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku za užití , kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Soud uložil každému z účastníků zaplatit doplatek ve výši částka, když každý z nich měl ve věci neúspěch co do výše 50 %.

10. Při stanovení lhůty splatnosti soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto po rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).