Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 219/2024-15
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 12 803,42 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 803,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 88,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 856,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,00% ročně z částky 12 803,42 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 30,00% ročně z částky 11 943,42 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 803,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 88,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 856,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,00% ročně z částky 12 803,42 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 30,00% ročně z částky 11 943,42 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 12 803,42 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako smluvními stranami.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.
Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
V řízení zůstalo nesporným, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce – Anonymizováno právnická osoba. - smlouvu o běžném účtu a dále o poskytování kontokorentního úvěru, následně však neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především vykazovat sjednaný kreditní zůstatek na účtu a neocitnout se v prodlení a především překročila povolený úvěrový limit, pročež právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobce o výši dluhu žalované vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaná tento již splatný závazek dosud řádně nesplnila.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Ačkoli právní předchůdce žalobce nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , resp. svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostala se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě nesplacené jistiny úvěru, sjednaného úroku z něj, sjednaných poplatků a smluvní pokuty povinna hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 800 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 3x 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva),
3. 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.