Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 64/2024-98

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 159 346,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 71 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 71 964 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, tuto částku je oprávněna zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných k 20. dni v měsíci, poslední splátka ve zbytku, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek

II. Žaloba se co do částky 87 382,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 141 892 Kč od 28. 5. 2024 do 27. 9. 2024 a z částky 69 928 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 141 892 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 66,26 % ročně z částky 118 193,08 Kč od 28. 5. 2024 do 18. 6. 2024 ve výši 4 598,66 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 118 193,08 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 5. 2024 dosáhne částky 419 846 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 71 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 71 964 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, tuto částku je oprávněna zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných k 20. dni v měsíci, poslední splátka ve zbytku, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátekII. Žaloba se co do částky 87 382,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 141 892 Kč od 28. 5. 2024 do 27. 9. 2024 a z částky 69 928 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 141 892 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 66,26 % ročně z částky 118 193,08 Kč od 28. 5. 2024 do 18. 6. 2024 ve výši 4 598,66 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 118 193,08 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 5. 2024 dosáhne částky 419 846 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 159 346,88 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 8. 2023 žalovaná podepsala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. RČ, na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet uvedený žalovanou ve smlouvě částku 122 000 Kč. Žalovaná měla úvěr splácet v 48měsíčních splátkách po 8 306 Kč (včetně úhrady za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 1 017 Kč), úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 66,26 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalované řádně prověřena, a to kontrolou databází SOLUS a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou, zda doklad totožnosti žalované není evidován jako neplatný, žalobkyně vycházela dále z dokladů a informací od žalované, tj. z prohlášení žalované a z výpisu z účtu. Žalovaná dle žalobkyně uhradila do podání žaloby celkem částku 50 036 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne 26. 5. 2024. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku 137 443,65 Kč (tzv. nová jistina). V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2x 499 Kč) a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč). Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 17 454,88 Kč, úrok ve výši 66,26 % ročně, za dobu od 19. 6. 2024 ve výši 14,75 % ročně a úrok z prodlení. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaná uvedené částky neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě obsáhle vyjádřila svým podáním 6. 12. 2024, namítala, mj. neplatnost úvěrové smlouvy pro nedodržení písemné formy, nemravnost úrokové sazby a RPSN a nedostatečné posouzení její úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o úvěru. Odkázala na veliké množství české i zahraniční judikatury. Uvedla, že částka 122 000 Kč jí byla skutečně ze strany žalobkyně poskytnuta a zpětně jí zaplatila částku 50 036 Kč. Požadovala stanovit plnění ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně a uložit povinnost platit úrok z prodlení v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. až od okamžiku, kdy bude postaveno najisto, kolik má být hrazeno. K dotazu soudu, zda žalobkyni kontaktovala za účelem řešení splácení jejího dluhu, uvedla, že někdy v období zřejmě v září 2024 hovořila se žalobkyní, ale obsah hovoru si nepamatuje.

3. Ke svým poměrům uvedla, že je samoživitelkou, má 16letou dceru a aktuálně není schopna pracovat z důvodů psychických obtíží. Má potvrzenou pracovní neschopnost od lékaře, dostává dávku nemocenského pojištění ve výši 25 000 Kč měsíčně a dále jí přispívá syn na hrazení dalších výdajů a pobírá příspěvek na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně. Celkové výdaje stanovila na částku 30 000 Kč za měsíc, z toho 13 000 Kč činí nájemné, dále 11 500 Kč plyn a elektřina, 3 000 Kč vodné a stočné, 1 600 Kč paušál za telefon a 280 Kč jízdné pro dceru. Nějaká částka činí kapesné pro dceru. Náhledem na telefon žalované soud zjistil, že z účtu označeného jako Darina účet odešla dne 8. 11. 2024 částka 3 000 Kč označená jako voda za listopad, dále částka 1 602 Kč označená jako paušál Darina, částka 1 205 Kč označená jako internet, částka 12 000 Kč označená jako nájem za listopad, dne 10. 11. 2024 částka 3 333 Kč označená jako ČEZ adresa a dne 29. 11. 2024 částka 11 547 Kč, o které žalovaná tvrdí, že jde o částku SIPA, která se zvýšila oproti minulosti, protože měla velký nedoplatek za plyn. Dcery otec přispívá na výživu dcery nepravidelně, za poslední 4 měsíce přispěl částkou 10 000 Kč. Výživné na dceru je otci soudem stanoveno na částku 1 000 Kč měsíčně, a to rozhodnutím soudu před asi 8 lety, je si vědoma, že výši výživného je potřeba řešit, zřejmě podáním návrhu k soudu.

4. Na požadavek žalované plnit svůj dluh ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně žalobkyně reagovala tak, že je zjevné, že žalovaná si své aktuální bydlení nemůže finančně dovolit, a rovněž nebylo prokázáno, jaká je aktuální výše jejího nájemného, když předložená nájemní smlouva řeší nájemní období, které již skončilo. Rovněž je otázkou, jak vysoké výživné bylo stanoveno otci dcery žalované a zda ho žalovaná řádně pro nezletilou dceru vymáhá, navrhovaná výše splátek v částce 1 000 Kč měsíčně je nepřiměřeně nízká, když žalovaná by tak svůj dluh plnila v řádu několika let, 6 let se pouze týká dlužné jistiny a je důležité si uvědomit, že bude povinna uhradit i zákonný úrok z prodlení. Pokud by soud přistoupil k uložení povinnosti žalované ve splátkách, mělo by se jednat o částku 4 000 Kč – 5 000 Kč měsíčně s tím, že pokud by žalovaná neuhradila jednu splátku, byla by povinna uhradit celý dluh.

5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

6. Z oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, ze smlouvy o úvěru č. RČ včetně přílohy a dodatku č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), přihlášky do pojištění, dodejky a z karty klienta, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně spolu s žalovanou uzavřely smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalované částku 122 000 Kč a žalovaná se zavázala částku prostřednictvím 48měsíčních splátek ve výši 8 306 Kč (z toho částka 1 017 Kč tvoří splátku pojistného) měsíčně vrátit. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni zaplatit, činila 349 872 Kč, úroková sazba činila 66,26 % ročně, RPSN činila 90,59 %.

7. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na dluh uhradila 50 036 Kč, uvedené bylo zjištěno i z karty klienta a potvrzeno žalovanou jí předloženou fotografií z účtu (č.l. 90).

8. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s částečným výpisem z účtu žalované bylo zjištěno, že úvěr ve výši 122 000 Kč byl žalované dne 16. 8. 2023 vyplacen na bankovní účet č. č. účtu.

9. Z výpisu SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 14. 8. 2023 byla žalovaná v tomto registru bez záznamu. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 14. 8. 2023 podala 1 žádost o úvěr u finanční instituce jiné než žalobkyně, její finanční expozice byla v částce 307 915 Kč a neměla žádné dluhy po splatnosti.

10. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaná mimo jiné prohlašuje, že se nenachází v úpadku, a že údaje, které žalovaná žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné, a že je úvěr schopna splácet řádně a včas.

11. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem 26 100 Kč, jako své měsíční výdaje uvedla částku 13 474 Kč (4 860 Kč jako životní minimum, 3 915 Kč jako výdaje na bydlení a 4 699 Kč jako splátka jiného úvěru žalobkyni). Volné zdroje žalované tak byly vyčísleny částkou 11 626 Kč. Dále bylo uvedeno, že má maturitu, pracuje u zaměstnavatele právnická osoba. a bydlí v nájemním bydlení.

12. Z částečného výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná obdržela od zaměstnavatele v květnu 2023 částku 11 169 Kč, v červnu 2023 částku 29 324 Kč, v červenci 2023 částku 24 716 Kč a v srpnu 2023 částku 24 447 Kč.

13. Z upomínek žalobkyně ze dne 22. 4. 2024 a 21. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

14. Z oznámení ze dne 26. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 9. 2024 a z podacího archu bylo zjištěno, že dne 12. 9. 2024 odeslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě celého dluhu, a to nejpozději do 15. dne od data odeslání předžalobní výzvy.

16. Z nájemní smlouvy mezi žalovanou jako nájemcem a pronajímatelem soud zjistil, že žalovaná si v období od 1. 3. 2023 do 29. 2. 2024 pronajímala přízemí rodinného domu v Kladně o rozloze 69 m2 za měsíční nájemné 16 000 Kč a vodné a stočné činilo 3 000 Kč.

17. Z platebního dokladu SIPO soud zjistil, že v srpnu 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 5 539 Kč za elektřinu, poplatky České televizi a ČEZ služby.

18. Z kopie o povolení k trvalému pobytu žalované a z interních listin žalobkyně nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.

19. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

20. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle ,2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. ); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednala úvěrovou smlouvu shora uvedeného rozsahu se žalovanou jakožto spotřebitelem, jak vyplývá zejména z označení jeho osoby ve smlouvě osobními údaji.

26. Smluvní vztah spadá pod úpravu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni tvrzeného právního jednání a žalobkyně jakožto úvěrující byla povinna splnit zákonné podmínky při sjednávání úvěru. Dle soudu však žalobkyně úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru nezkoumala s odbornou péčí. Určité kroky sice v tomto směru učinila (ověření příjmů), ovšem omezila se pouze na formální ověřování, když strukturu výdajů žalované nezkoumala vůbec (prostřednictvím výpisů z účtu apod.). Je rovněž s podivem, že se žalobkyně více nezaobírala finanční situací žalobkyně, která si u ní brala další úvěr, když původní neměla dosud splacený a blíže nezkoumala strukturu závazků žalované, když částka pronájmu samostatně žijící osoby ve výši 3 915 Kč je v dnešní době spíše nepravděpodobná. Nadto z nájemní smlouvy žalované vyplynula diametrálně odlišná výše nájemného. Posouzení se podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. Z judikatury k předchozí právní úpravě spotřebitelského úvěru (která je použitelná i nyní s ohledem na prakticky shodný obsah dotčených ustanovení) v této souvislosti plyne, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Naopak nepostačuje, pokud poskytovatel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

27. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu , (dále jen „“) o tomto svém závěru, žalobkyně přes poučení žádné nové důkazy neoznačila.

28. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní podle a b) a stran toho, že dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované v rozporu s zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít bez důvodných pochybností za to, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož spotřebitelský úvěr žalované v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o pojištění, úrocích, smluvní pokutě, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině a splatnosti.

29. Veden zásadou hospodárnosti řízení se soud nezaobíral otázkou, že smlouva byla uzavřená v elektronické podobě, zjevně bez uznávaného či kvalifikovaného elektronického podpisu žalované (a žalobkyně), což navozuje i otázky zachování potřebné písemné formy právního jednání podle § 561 a § 562 o. z. ve spojení s § 104 a § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dopadá na všechny smlouvy, bez ohledu na zachování povinné písemné formy. Stejně tak se soud s ohledem na svůj právní závěr nezaobíral dalšími námitkami žalované.

30. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její účet peněžní prostředky ve výši 122 000 Kč a žalovaná uhradila celkem 50 036 Kč. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná žádnou obranu neuplatnila, soud platby žalované zohlednil. Žalobkyně má tak nárok na vrácení částky 71 694 Kč spočívající v rozdílu poskytnutých a vrácených peněžních prostředků, kterou jí je povinna žalovaná vydat.

31. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou dopisem sepsaným dne 12. 9. 2024, odeslaným stejného dne k úhradě dlužné částky do 15 dnů od odeslání. Žalovaná se proti této lhůtě až do svého vyjádření zaslaného soudu dne 6. 12. 2024 nijak nebránila (nevznikl tedy „spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a nelze se dovolávat této normy). Žalobkyně u jednání k dotazu soudu uvedla, že sice žalobkyni telefonicky kontaktovala, ale obsah hovoru si nepamatuje. Soud tak dospěl k závěru, že ve výzvě stanovená lhůta odpovídá zákonným hlediskům, od ní se odvíjí prodlení a námitky žalované z jejího vyjádření ze dne 6. 12. 2024 již nemohou takto nastavenou lhůtu změnit. Soud je však promítl do délky pariční lhůty (viz odstavec 32). Počínaje dnem 28. 9. 2024 je tak žalovaná v prodlení a od tohoto dne též žalobkyni náleží úrok z prodlení podle a o. z. ve výši určené

32. Žádosti žalované o plnění ve splátkách bylo vyhověno dle s ohledem na žalovanou doložené výdaje. Soud stanovil splátky ve výši 4 000 Kč měsíčně, neboť nelze po žalobkyni rozumně požadovat, aby čekala na splacení svého dluhu nepřiměřeně dlouhou dobu, což by se v případě splátek po 1 000 Kč měsíčně, jak požadovala žalovaná, stalo. V případě splátky 4 000 Kč měsíčně by dluh žalovaná měla splatit do zhruba dvou let. Nelze si nevšimnout, že výdaje žalované jdoucí na bydlení převyšují standard pro bydlení dvou osob v Kladně a okolí, a proto nelze takové výdaje plně zohlednit pro účely stanovení splátek. Stejně tak do úvah o výši splátky soud zahrnul fakt, že se žalovaná staví liknavě k vymáhání výživného pro dceru, což ve svém důsledku znamená, že má sama méně financí pro své výdaje, a tedy i pro případné splácení dluhu žalobkyni.

33. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba nad rámec přiznaného včetně příslušenství zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když úspěch obou účastnic v řízení byl zhruba stejný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).