Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 182/2024-23

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce Jméno žalobce A., se sídlem v Adresa žalobce A, PSČ: Anonymizováno, zastoupeného Jméno žalobce B, advokátem se sídlem v Anonymizováno, proti žalovanému Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, bytem v Adresa žalovaného, PSČ: Anonymizováno Anonymizováno, o zaplacení částky 18 636,85 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 342,80 Kč a částku 50,- Kč ve lhůtě deseti měsíců od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 294,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 181,48 Kč, roční úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 18 636,85 Kč za dobu od 18. 8. 2021 do zaplacení a částku 206,- Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 901,- Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 342,80 Kč a částku 50,- Kč ve lhůtě deseti měsíců od právní moci rozsudku.II. V rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 294,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 181,48 Kč, roční úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 18 636,85 Kč za dobu od 18. 8. 2021 do zaplacení a částku 206,- Kč, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 901,- Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 5. 2024 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 18 636,85 Kč. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla sjednána smlouva o vydání kreditní karty č. hodnota, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr do výše 20 000,- Kč. Roční úrok činil 23,99 % splátka minimálně 3,2 čerpaných prostředků minimálně 200,- Kč. Dluh nebyl řádně hrazen, pročež byl sesplatněn. Jistina činí 18 636,85, úrok 2 181,48 Kč a poplatky 2 381,61 Kč. Náklady vymáhání činí 256,- Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud příslušný podle nařízení Rady č. 1215/2012 podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), rozhodl ve věci bez jednání s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného, pouze na podkladě listin, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná zčásti.

3. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 6. 6. 2019 sjednána smlouva o vydání kreditní karty č. hodnota umožňující čerpat částku úvěru ve výši 20 000,- Kč, který měl být hrazen s úrokem ve výši 23,99 % ročně. Poplatek za správu karty činil 50,- Kč/měsíc. Součástí smlouvy bylo sdělení žalovaného o příjmu ve výši 25 000,- Kč a výdajích na jiné úvěry 5 280,- Kč. Bydlet v pronajatém bytě a byl svobodný. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ujednána povinnost platit poplatky dle ceníku a rovněž pojistné. Minimální splátka činila 200,- Kč a 3,2 % čerpané jistiny. Karta byla žalovaným převzata. Z výpisu účtu bylo zjištěno, že dluh měl k 13. 8. 2021 činit 23 199,94 Kč splatných 8. 9. 2021. Dopisem z 19. 8. 2021 bylo předchůdcem žalobce od smlouvy odstoupeno pro nehrazení dluhu a žalovaný vyzván k jeho úhradě. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou z 26. 9. 2022, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z 3. 10. 2022. Dopisem z 4. 11. a 5. 12. 2022 byl žalovaný opět vyzván k úhradě, k té nedošlo, a to ani po upomínce ze 14. 11. 2023. Při posouzení úvěryschopnosti předchůdce žalobce vycházel z údajů o příjmu od žalobce, jeho porovnáním s výdaji byl získán disponibilní rámec umožňující poskytnutí úvěru.

4. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval , , konkrétně ustanovení . Podle uvedeného ustanovení z úvěrové smlouvy vzniká závazek úvěrujícího na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a povinnost úvěrovaného tyto později vrátit spolu s úroky. Tomuto ustanovení odpovídá i vzájemné vymezení vztahů mezi žalobcem a žalovaným. Z provedeného dokazování plyne, že žalovaný svoji povinnost vrátit žalobci jím poskytnutý úvěr nesplnil, když bylo zřejmé, že byl sjednán úvěr ve výši 20 000,- Kč s doprovodnými platbami.

5. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem (z ničeho neplynul opak), je třeba na jeho postavení aplikovat rovněž , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“), a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah účastníků nespadá pod výjimky stanovené v ustanovení zákona. Z ustanovení zákona plyne, že „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy, případně jiného zdroje příjmů, stejně jako složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci.

6. Soud je toho názoru, že u úvěru sjednaného v relativně menší výši není třeba klást s přihlédnutím ke sjednané výši splátky a její četnosti takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, pročež s ohledem na uvedené okolnosti považoval v projednávané věci posouzení ze strany předchůdce žalobce s přihlédnutím k tvrzením a doloženým dokladům za nedostatečné k tomu, aby smlouva byla považována za platnou. Žalobce neučinil žádná skutková tvrzení týkající se toho, jaké konkrétní údaje byly užity k řádnému prověření bonity žalovaného v okamžiku, kdy byla poskytnuta projednávaná částka úvěru, když se omezil na obecné zhodnocení příjmu, který měl být tvrzen samotným žalovaným. Spokojil se rovněž se sdělením o výši měsíčních výdajů v částce 5 820,- Kč zahrnujícím pouze výdaje na další splátky. K výdajům nebyly předkládány žádné doklady. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizí státní příslušník, který měl trvalé bydliště na Slovensku, když současně uváděl, že bydlí v pronajatém domě/bytě, měl žalobce klást zvýšený důraz na prověření reálnosti uváděných výdajů, zejména na bydlení, když bylo uvedeno, že doručovací adresa se nachází v samém centru Brna. Tato prověření ze strany předchůdce žalobce neproběhla a spokojil se nejspíše pouze se statistickým modelem, který lze ale těžko při bydlení v centru Brna uplatnit.

7. S ohledem na relativně laxně provedenou prověrku úvěryschopnosti (neboť v podstatě blíže nepopsanou a nijak nedokládanou, zejména na výdajové straně) soud považoval smlouvu o úvěru za neplatnou, pročež nicméně je na místě posoudit poskytnuté plnění jako vztah z bezdůvodného obohacení podle a násl. . Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci pouze jistinu, tedy částku 20 000,- Kč. Vrátit je jí však povinen pouze samotnou, bez jakýchkoli doprovodných sjednaných plateb, jež byly sjednány neplatně. Jelikož je důsledkem neplatnosti smlouvy povinnost vrátit poskytnutou částku v době přiměřené možnostem žalovaného, nemohl se dosud dostat do prodlení, nebylo tedy na místě přiznat ani úrok z prodlení (rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 4. 2022, sp. zn. , dostupný v systému ASPI pod č. JUD774166CZ), neboť do něj se žalovaný dostane až marným uplynutím lhůty k plnění. S ohledem na skutečnost, že z výpisu je patrné, že v minulosti bylo částečně hrazeno a opakovaně čerpáno, odůvodňuje tato okolnost přiznání pouze částky 18 342,80 Kč. To je skutečná jistina dluhu bez doprovodných plateb se započítáním plateb žalovaného. K tomu lze přičíst náklady spojené s odesláním doporučeného dopisu v částce 50,- Kč, jiné nikoli. Pokud jde o lhůtu k plnění, má soud za to, že dobou přiměřenou možnostem žalovaného je doba deseti měsíců. Z výpisu z účtu a platební morálky žalovaného je patrno, že neplnil pravidelně, když však hradil splátky, činil tak i ve výši cca 1 800,- Kč, což v současnosti činí 10 % jistiny dle výroku pod bodem I. Soud tak má za to, že v dané lhůtě je v jeho silách dluh uhradit. K plnění ve lhůtě požadované žalobcem v návrhu na vydání platebního rozkazu nejsou žádné předpoklady, jež by byly odůvodněny např. právě dřívější alespoň po určitou dobu trvající řádnou platební morálkou žalovaného a dostatečným prověřením majetkové a příjmové (včetně výdajové) stránky žalovaného.

8. Výrok pod bodem III. je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci z větší části úspěšný, přičemž poměr úspěchu a neúspěchu činil 40 %. Při plném úspěchu by náklady byly tvořeny odměnou zástupce ve výši 300,- Kč/úkon podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), spolu s paušální náhradou za uvedené úkony ve výši 100,- Kč podle advokátního tarifu v podobě žaloby, výzvy k plnění a převzetí zastoupení podle a d) advokátního tarifu. K tomu je třeba přičíst soudní poplatek ve výši 800,- Kč a daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce plátcem, podle ve výši 252,- Kč. Celkem by tak náklady tvořily částku 2 252,- Kč. Žalovaný je však povinen zaplatit pouze částku 901,- Kč, a to ve lhůtě podle k rukám zástupce žalobce podle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.