Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 122/2024-31

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 14 290 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím a příslušenství za dobu od datum do datum z částky částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím a příslušenství za dobu od , datum, do , datum, z částky , částka, , se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky představující dluh žalované spojený s uzavřenou smlouvou o úvěru ze dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společností Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO (dále také jen „předchůdce žalobkyně“) a žalovanou. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky předchůdce žalobkyně Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a tímto zahájila kroky ke zřízení uživatelského účtu. Poté zaslala žalovaná žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl zaslán, v rámci webového rozhraní, návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhnutou výší úvěru a splatností. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, který nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaná tedy akceptovala návrh smlouvy a předchůdce žalobkyně žalované dne datum úvěr vyplatil na bankovní účet žalované. Žalovaná však úvěr v datu splatnosti nevrátila, ani po písemné upomínce, která jí byla zaslána dne datum. Na žalobkyni pak předmětný nárok přešel na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností Anonymizováno právnická osoba. a společností právnická osoba., IČO IČO a následně mezi touto společností a žalobkyní na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Předmětem žaloby je pak pohledávka sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka a úroku ve výši částka podle čl. II. 2. b. úvěrové smlouvy.

2. Žalovaná se k žalobnímu žádání nevyjádřila.

3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání v souladu s podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v ust. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s projednání věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná konkludentně za použití ust. . rovněž, postupoval soud podle tohoto zákonného ustanovení.

4. Z listinných důkazů – smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnosti klienta k půjčce č. hodnota, potvrzení o platbě ze dne datum, potvrzení o provedení transakce ze dne datum, sdělení Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 29024 a předžalobní upomínky ze dne datum, včetně podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost Anonymizováno právnická osoba. uzavřela s žalovanou dne datum prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz úvěrovou smlouvu (se současnou úhradou částka žalovanou na účet předchůdce žalobkyně), jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 s úrokem ve výši částka a poplatkem za sjednání úvěru ve výši částka, tj. celkem částka, který se žalovaná zavázala uhradit do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na účet žalované, tj. do datum. Částka ve výši částka byla žalované odeslána na její účet vedený u Anonymizováno Anonymizováno a. s. dne datum. Před poskytnutím úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované formou výpisu z příslušných registrů a dále vyplněním standardního formuláře žalovanou, kde tato uvedla, že je zaměstnána s příjmem ve výši částka, výdaje činí měsíčně částku částka, z tohoto částka jsou náklady na bydlení a částka jsou další výdaje (telefon, internet, jízdenky apod.). Žádné závazky a dluhy formou hypotéky, bankovních či nebankovních úvěrů žalovaná neuvedla. Na žalobkyni pohledávka za žalovanou přešla na základě uzavřené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum se společností právnická osoba., přičemž tato společnost získala danou pohledávka na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi ní a společností Anonymizováno právnická osoba. (předchůdce žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení upomínky ze dne datum, která byla odeslána na adresu žalované téhož data.

5. Podle o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná

6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Z ust. § 9 odst. 1 zákona plyne povinnost věřitele posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tedy předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti spotřebitele negativní, spotřebitele nezadlužovat. Na straně druhé by měl být i odpovědný přístup spotřebitelů samotných, kteří by měli být sami schopni vyhodnotit, nakolik spotřebitelský úvěr odpovídá jejich potřebám a finanční situaci a zadlužovat se jen tehdy, budou-li schopni nabízený spotřebitelský úvěr řádně splácet. Primárním cílem § 9 je tedy ochrana individuálního spotřebitele „před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů." Věřitel, by proto měl posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Ustanovení § 9 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit, resp. objektivně podložit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit (viz. komentář k ).

9. Ve svém rozhodnutí ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. Nejvyšší soud uvedl, že: „to, že banka využila interní a externí datové zdroje statistického modelu, ale zároveň vzala do úvahy údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr (výše příjmu, nájemní bydlení, počet osob v domácnosti….), výši splátek konsolidovaných úvěrů a počítala i s konkrétními výdaji na domácnost a na živobytí vypočtenými podle ekonomického modelu, není dostatečným ověřením úvěruschopnosti žalovaného.“ Dále Nejvyšší soud poukázal na to, že „k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015j, sp. zn. , který při výkladů , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu Česká obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA vs. Ingrid Bakkaus a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr Evropské unie vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora Evropské unie zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

1o, že banka využila interní a externí datové zdroje statistického modelu, ale zároveň vzala do úvahy údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr (výše příjmu, nájemní bydlení, počet osob v domácnosti…), výši splátek konsolidovaných úvěrů a počítala i s konkrétními výdaji na domácnost a na živobytí vypočtenými dle ekonomického modelu, není dostatečným ověřením úvěruschopnosti žalovaného.

0. Naposledy pak Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , dovodil, že „ bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet.“

11. Optikou výše uvedeného to znamená, že právní předchůdce žalobkyně se nedostatečně zabýval úvěruschopností žalované, když využil pouze zdroje příslušných registrů a zároveň vzal do úvahy údaje uvedené žalovanou v žádosti o úvěr (výše příjmu, náklady na bydlení a ostatní výdaje, hypoteční, bankovní i nebankovní splátky…..), což není dostatečným ověřením úvěruschopnosti žalované. V této souvislosti soud podotýká, že kolonka týkající se osobních poměrů žalované (žadatele o úvěr) tj. s kolika lidmi žije ve společné domácnosti, ve formuláři předchůdce žalobkyně zcela absentuje. Neobstojí proto, že by předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalované, pokud vycházel pouze ze souhrnných či dílčích údajů o příjmech žalované, o nákladech žalované (navíc bez sdělení o osobách, které žijí s žalovanou ve společné domácnosti a o jejich výdajích), aniž by tyto údaje jakkoliv ověřoval. Bez ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele a o výdajích (všech) osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše) lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Bez významu je tak zjištění, že předchůdce žalobkyně využil příslušné registry a že vzal do úvahy údaje uvedené žalovanou v žádosti o úvěr (ovšem pouze dílčí a neověřené), tj. výši příjmu žalované a že počítal i s výdaji na domácnost. Právní předchůdce žalobkyně proto při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí, tedy nesplnil povinnost jež na něj klade ustanovení § 9 odst. 1 cit. zák., což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy.

12. Protože soud na základě výše řečeného dovodil, že úvěrová smlouva je neplatná, nastupuje režim bezdůvodného obohacení a žalobkyně má proto toliko nárok na vrácení částky částka, kterou žalované poskytla, přičemž se jedná o majetkový prospěch, který žalovaná na úkor žalobkyně získala bez právního důvodu. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a uznal žalovanou k zaplacení částky částka; naopak žalobu výrokem II. rozsudku co do povinnosti uhradit žalobkyni částku částka představující poplatek za poskytnutí úvěru a úrok z úvěru vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, zamítnul.

13. Úrok z prodlení žalobkyni náleží podle § 1968, § 1970 o.z. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů od doručení. Protože výzva byla žalobkyní odeslána dne datum, vyšel soud z toho, že žalované byla doručena dnem následujícím, tudíž lhůta k úhradě dlužné částky uplynula dnem datum. Od data následujícího tj. datum (nikoli dříve) se proto žalovaná dostala s její úhradou do prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Protože žalobkyně měla úspěch v 70% a žalovaná v 30%, odečetl soud od úspěchu žalobkyně úspěch žalované a žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40%. Náklady řízení se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši částka podle ust. ust. a ust. (3 úkony právní služby po částka – převzetí a příprava věci, sepsání předžalobní výzvy k plnění a sepsání žaloby) s přináležející náhradou hotových výdajů ve výši částka (tj. úkon á částka) podle ust. , 4 ve spojení s ust. , d) vyhl. č. , zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a daně z přidané hodnoty ve výši 504 (21%), jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem, počítáno z mimosmluvní odměny a náhrady hotových výdajů.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.