Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 333/2022-73
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 51 333 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 236,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 108 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 236,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 108 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 51 333 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 11. 3. 2019 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázal vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 935 Kč (s úrokovou sazbou 29 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil 4 384 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak celkem požaduje: jistinu 20 113,17 Kč, poplatky 16 519,83 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 236,40 Kč, sankční poplatky ve výši 3 700 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty dlužných splátek v prodlení. Sankční poplatky představují poplatky za vymáhání a odesílání upomínek. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 21. 3. 2022.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s občanským soudním řádem (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občasný soudní řád, dále jen o.s.ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 11. 3. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi částku 22 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Zákazník se zavázal tuto částku vrátil společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 684 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 29 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. V čl. 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužných splátek v prodlení. V čl. 6.3 byl sjednán poplatek za upomínku ve výši 300 Kč a v čl. 6.4 byl sjednán poplatek za vymáhání ve výši 1 000 Kč. Z formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry úvěru. Z historie úvěru zjistil soud způsob čerpání a splácení úvěru.
4. Z pracovní smlouvy, pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance agentury práce k jinému zaměstnavateli a mzdového výměru soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba. a jeho hrubá měsíční mzda činila 20 000 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný obdržel mzdu v prosinci 2018 ve výši 7 271 Kč a v lednu 2019 ve výši 15 915 Kč.
5. K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o zápůjčku). Tato karta byla žalovaným i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne 11. 3. 2019. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Takto bylo uvedeno, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil v nájmu a měl povinnost vyživovat jednu osobu. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem z plného pracovního úvazku ve výši 11 593 Kč čistého měsíčně. Tento zdroj příjmů žalovaného byl jeho jediným. Zaměstnání žalovaného a výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaný při žádosti uvedl, že je tvoří 4 000 Kč jako ostatní výdaje. Další příjmy domácnosti měly činit 18 650 Kč, ale v kartě nebyly blíže specifikovány.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z výzvy ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 52 569,40 Kč nejpozději do 7 dnů.
7. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne 11. 3. 2019, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 684 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a ověřena pracovní smlouvou a výpisy z účtu. Žalovaný zaplatil 4 384 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, oznámením byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2022.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www.nsoud.cz). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná.
13. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila požadavky kladené zákonem o spotřebitelském úvěru na ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně postupovala s takovou odbornou péčí, kterou by po ní bylo možné požadovat. Zjišťovala podstatné informace o poměrech žalovaného, které by byly způsobilé ovlivnit jeho schopnost řádně splácet zápůjčku. Informace poskytnuté žalovaným nadto sama ověřovala. Pokud předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že poměry žalovaného jí umožňovaly bez hrozby dalšího zadlužení či ohrožení vlastní výživy splácet předmětnou zápůjčku nebo úvěr, učinila tak správně. Soud má současně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Pokud jde o žalovaného, soud má za to, že mu v plnění závazku nebránily žádné objektivní překážky, byl plně způsobilý hradit splátky řádně a včas. Pokud tedy žalovaný nevrátil právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných souvisejících plateb v plné výši, porušil tím své smluvní povinnosti a dosud neuhrazené plnění žalobkyni náleží v plném rozsahu. Žalovaný nadto nárok žalobkyně nezpochybnil, ani neprokázal, že by dlužnu částku (byť částečně) uhradil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 51 333 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 236,40 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni úrok ve smluvené výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a za stejné období také z důvodu prodlení žalovaného se splněním svého závazku dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé a účast při jednání dne 15. 3. 2023 a 17. 10. 2024) ve výši 5 x 3 180 Kč podle § 8 odst. 1 , § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a) , d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Dále žalobkyni náleží pětkrát režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 3 654 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 054 Kč, celkem 23 108 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.