Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 212/2024-29

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 27 769 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 882 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 22 387 Kč od 24. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 882 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 22 387 Kč od 24. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 1. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 769 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 1. 2023 uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou zavázal k zaplacení poplatku ve výši 4 387 Kč s tím, že splatnost obou nároků nastane dne 23. 2. 2023. Žalobkyně rovněž požadovala přisouzení nákladů spojených s uplatněním pohledávky o výši 2 500 Kč a smluvní pokuty o výši 5 382 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky, a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění ( ve spojení s ).

4. Dne 21. 7. 2022 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu nazvanou „Smlouva o zápůjčce“, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout částku 18 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit spolu s poplatkem za poskytnutí jistiny ve výši 4 387 Kč do 23. 2. 2023. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky dálkovým způsobem zadáním PIN kódu. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník poplatků, dle nějž je žalobkyně oprávněna vymáhat za každou písemnou upomínku k úhradě dluhu částku 500 Kč. V bodu 2.3. smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva o zápůjčce ze dne 24. 1. 2023 + všeobecné obchodní podmínky). Jistinu ve výši 18 000 Kč žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet ještě v den uzavření smlouvy (výpis z běžného účtu žalobkyně ze dne 24. 1. 2023 + přípis od právnická osoba. ze dne 6. 9. 2024). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně upomínán (upomínky ze dne 2. 3. 2023, 9. 3. 2023, 16. 3. 2023, 25. 3. 2023 a 9. 4. 2023). K uhrazení dlužné částky byl žalovaný vyzván rovněž předžalobní výzvou ze dne 20. 11. 2023 (předžalobní výzva + podací lístek).

5. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěry byla dle tvrzení žalobkyně prověřována na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru. Informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech byly údajně ověřeny nahlédnutím do relevantních databází a na základě žalovaným předložených dokumentů. Žalobkyně však k uvedeným tvrzením nepředložila soudu žádné důkazy, a to ani přes výzvu soudu doručenou žalobkyni dne 21. 8. 2024. K uvedené výzvě žalobkyně uvedla, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná tvrzení. O potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran ověření úvěruschopnosti žalované proto nebyla žalobkyně dále poučena podle a 3 Dle soudu tedy žalobkyně ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

6. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní, za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti (tedy i bez námitky žalovaného) zabývat otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného). Žalovaný totiž smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Z , o spotřebitelském úvěru plyne, že schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž nesmí spoléhat toliko dlužníkova tvrzení, ale sám musí tato tvrzení ověřit, popřípadě si je nechat od od dlužníka dostatečně podložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39).

7. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v mich třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. ). Mezi ně náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s žalobkyní uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. ).

8. Žalobkyně v řízení neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když před poskytnutím úvěru žalované nebyly zkoumány jeho pravidelné příjmy a výdaje, nebylo provedeno jejich porovnání s výši poskytnutého úvěru, a žalobkyně ani neuvedla, jakým konkrétním způsobem posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Obecné tvrzení o tom, že žalobkyně posoudila poměry žalovaného na základě jím poskytnutých údajů a nahlédnutím do dostupných evidencí, nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, obzvlášť za situace, kdy žalobkyně k těmto tvrzením nepředložila soudu ani přes výzvu žádné důkazy.

9. V souladu s , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Pokud žalobkyně neprokázala, že dostatečně zjišťovala a prověřovala výdaje žalovaného, je zřejmé, že jednala v rozporu s touto svojí zákonnou povinností.

10. Pokud tedy byla následně mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva, je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem ( o. z. ve spojení s , o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) a dále pro rozpor s dobrými mravy ( o. z., nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Jak již soud konstatoval výše, jde o neplatnost absolutní, tzn. že úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaný neplatnost namítal.

11. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku o výši 18 000 Kč, kterou – a to ani zčásti – žalovaný žalobkyni nevrátil. Na straně žalovaného tedy došlo ve smyslu § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení ve výši 18 000 Kč, což je částka, kterou musí žalovaný žalobkyni jako ochuzené vydat. Soud stanovil přiměřenou lhůtu k zaplacení bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením vůči úpravě bezdůvodného obohacení v , a to 30 dnů od právní moci rozsudku. Tímto je též stanovena splatnost částky bezdůvodného obohacení, a případné prodlení žalovaného tak může nastat až po marném uplynutí soudem stanovené lhůty k zaplacení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Proto soud výrokem I. podané žalobě částečně vyhověl.

12. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného absolutně neplatná, nepřiznal soud žalobkyni požadované poplatky, úroky z prodlení a smluvní pokutu, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – také odpadl. Ve zbytku žaloby týkající se úroků z prodlení, poplatků a smluvní pokuty proto soud žalobu výrokem II. zamítl.

13. Výrokem č. III. soud rozhodl o nákladech řízení. podle ustanovení když úspěch žalobkyně a žalované po kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozsudku byl téměř stejný. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci cestou soudního výkonu rozhodnutí či exekuce ( )