Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 123/2024-30
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 29 053,58 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 270 Kč od 17. 3. 2023 do zaplacení, a částku 2 783,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 270 Kč od 17. 3. 2023 do zaplacení, a částku 2 783,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že účastníci dne 6. 12. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru č. 23405002, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 21 800 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. IV a IX smlouvy a poplatky dle čl. II smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel svůj úvěr řádně a včas, pročež se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny ve výši 21 800 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 140 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 330 Kč. Dále se žalobkyně domáhá částky 2 783,58 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od 17. 3. 2023 do 15. 6. 2023 dle čl. 6.4. VOP a čl. 3 Sazebníku. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listin y předložené žalobkyní.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , dále jen o. s. ř. o. s. ř. , v dané lhůtě nevyjádřili), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 12. 2022 s postupným čerpáním soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 21 800 Kč na bankovní účet žalovaného č. účtu. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatky za zvolené služby, a to službu „Anonymizováno“ ve výši 110 Kč měsíčně, variabilní symbol var. symbol. Celková výše poplatku ze sjednání úvěru činí 5 450 Kč, datum splatnosti úvěru bylo sjednáno na den 5. 1. 2023. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou část úvěru spolu s příslušenstvím do dne splatnosti. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne 6. 12. 2022 žalobkyně zaslala na bankovní účet č. účtu částku 2 400 Kč, dne 13. 12. 2022 částku 3 500 Kč, dne 19. 12. 2022 částku 9 900 Kč, dne 22. 12. 2022 částku 4 000 Kč a dne 23. 12. 2022 částku 2 000 Kč.
6. Ze Sazebníku žalobkyně platného od 1. 12. 2021 čl. 1 soud zjistil, že úvěry s jistinou od 20 001 Kč do 30 000 Kč jsou poskytovány s poplatkem 25 % z půjčené částky. Dle čl. 2 poplatek za službu „Anonymizováno“ činí 110 Kč měsíčně po celou dobu trvání půjčky. Dle čl. 3 sazebníku je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení stávajícího dluhu, přičemž ale uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.
7. Ze Všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 8. 2020, z čl. 6.4. soud zjistil, že v případě prodlení dlužníka s úhradou dlužné částky má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. Žalobkyně má dále v případě prodlení dlužníka nárok na úrok z prodlení v zákonné výši.
8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, výpisu identifikovaných příjmů, soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně z bankovního účtu žalovaného zjistila pravidelný měsíční příjem ve výši 39 629 Kč, žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši 31 000 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky činí 9 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, další 2 000 Kč. Disponibilní měsíční příjem žalovaného činí 16 500 Kč. Na hospodaření domácnosti se žalovaný podílí sám. Minimální výdaje žalovaného činí 11 870 Kč, rezerva pro výdaje činí 500 Kč.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 3. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 21 800 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky do splatnosti vrátit spolu s příslušenstvím, které představuje poplatek za poskytnutí úvěru a poplatek za službu klidné spaní. Žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, pročež mu vznikl dluh v žalované výši, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.
11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; podle odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 ZSÚ pak poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po provedeném dokazování s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., na jejímž základě měla žalobkyně povinnost poskytnout žalovanému požadovaný úvěr ve výši 21 800 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr i se sjednanými poplatky žalobkyni vrátit v dohodnuté lhůtě splatnosti. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když úvěr v uvedené lhůtě nesplatil a žalobkyni tak vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, který žalobkyně požaduje za období od 17. 3. 2023 do 15. 6. 2023 ve výši 2 783,58 Kč. Současně soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplynuly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný se v řízení nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně řádně vyčíslila žalovanou pohledávku včetně požadovaných poplatků a smluvní pokuty a její výši v řízení prokázala. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 163 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši 1 452 Kč sestávající z odměny advokáta za 3 úkony á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif “), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění, podání žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradu DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 252 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
19. Pro úplnost soud uvádí, že přistoupil k přiznání odměny dle § 14b advokátního tarifu z důvodu, že žalobkyně vede jen u zdejšího soudu v poslední době cca 10 obdobných řízení, kde uplatňuje své nároky stejným způsobem.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.