Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
13 C 115/2024-96
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 28 888 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, a to až do úplného zaplacení dluhu.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně, a to z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, a to až do úplného zaplacení dluhu.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně, a to z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa, PSČ adresa (dále jen „předchůdce žalobkyně“), s žalovaným Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka; žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem a veškerými ujednanými úhradami za služby formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši částka, kdy poslední splátka připadala na den datum. Žalovaný nicméně tuto svou povinnost neplnil řádně a včas, když na splátkách úvěru předchůdci žalobkyně zaplatil celkem pouze částka, přičemž poslední splátku úvěru ve výši částka uhradil dne datum. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru částka, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částka, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy částka, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částka (celkem tedy částka). Pohledávka za žalovaným z výše označené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum; postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, a to dopisem odeslaným jako běžná zásilka. Za období od postoupení pohledávky žalobkyni do dne sepisu této žaloby pak nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně touto žalobou požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši částka představující nad rámec výše uvedené souhrnné dlužné částky částka též částku ve výši částka představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, ujednanou ve Smlouvě pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku úvěru řádně a včas. Dále se žalobkyně předmětnou žalobou domáhá po žalovaném též zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka (odpovídající dlužné jistině úvěr ve výši částka a dlužnému úroku z sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka) od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto tuto výzvu však žalovaný na předmětný dluh ničeho neuhradil.
právnická osoba výzvě soudu žalobkyně návrh doplnila o tvrzení stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy s tím, že její předchůdce před uzavřením předmětné smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného stran jeho osobních a majetkových poměrů, které předchůdce žalobkyně ověřil doklady předloženými žalovaným. Konkrétně příjmy žalovaného byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, výdaje žalovaného pak výpisem z bankovního účtu žalovaného. Předchůdce žalobkyně zároveň přihlédl k prohlášení žalovaného, který v žádosti o úvěr uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost. S ohledem na vše uvedené pak předchůdce žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný byl schopen úvěr ve výši částka prostřednictvím měsíčních splátek částka ve výši splatit.
3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že aktuálně nemá příjem, a tudíž by se rád domluvil na úhradě dluhu prostřednictvím měsíčních splátek ve výši částka.
4. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavil.
5. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobkyně tuto dohodu, na základě které poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření dohody, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se touto dohodou zavázal poskytnutou částku splatit, a to spolu s úrokem v celkové výši částka a veškerými ujednanými úhradami za služby (konkrétně hradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka) formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši částka, kdy poslední splátku byl žalovaný povinen zaplatit dne datum. Celková částka splatná žalovaným tedy činila částka. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN činila 272,44 %. Smluvní strany si v této dohodě dále ujednaly, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku dle této dohody, řádně a včas, je povinen zaplatit předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Nedílnou součástí dohody je mimo jiné Příloha č. hodnota – Předpis splátek. Žalovaný v této dohodě uvádí jako svou doručovací adresu adresa.
6. Z Přílohy č. hodnota označené jako Předpis splátek soud zjistil podrobné rozúčtování měsíčních splátek úvěru, tj. kolik z ujednané splátky připadá na její jistinu, kolik na její příslušenství, pevně sjednaný úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek.
7. Z transakční historie ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaný na splátkách úvěru zaplatil předchůdci žalobkyně celkem částka, přičemž jednotlivé splátky hradil v hotovosti, a to následovně: dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně strany 13 Přílohy č. hodnota této smlouvy soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se společností právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa, PSČ adresa, tuto dohodu, na základě které byly pohledávky specifikované v Příloze 1, a to včetně předmětné pohledávky za žalovaným, postoupeny žalobkyni.
9. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že obsahem této listin y je oznámení předchůdce žalobkyně adresované žalovanému, že pohledávka ze Smlouvy byla postoupena žalobkyni; žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve prospěch žalobkyně na označený bankovní účet.
10. Z Potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne datum soud zjistil, že se jedná o písemné potvrzení ze strany právnická osoba., že pošta předala do poštovní přepravy 631 ks obyčejných zásilek společnosti právnická osoba. s datem odeslání datum.
11. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejí žalobě ze dne datum a příslušného dokladu o odeslání soud zjistil, že dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum žalovanému na adresu adresa, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem částka, a to nejpozději do datum, a to z titulu předmětné Smlouvy, jak je ve výzvě blíže specifikováno. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním pro případ, že by svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil.
12. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost; dále uvedl, že má základní vzdělání a bydlí u rodičů. Čistý měsíční příjem žalovaný uvedl ve výši částka, s tím, že je zaměstnán od datum na dobu určitou, a to do datum. Uvedené příjmy žalovaný dle žádosti dokládá příslušnou pracovní smlouvou a výplatními páskami. Nezbytné měsíční výdaje pak žalovaný v žádosti vyčíslil částkou částka, z čehož částka částka je strhávána ze mzdy (dle čestného prohlášení žalovaného výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů ke dni podání žádosti činila částka). Z této žádosti konečně vyplývá, že výpis z bankovního účtu žalovaný k ověření deklarovaných příjmů nepředložil.
13. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný jako zaměstnanec se společností právnická osoba. jako zaměstnavatel, kdy žalovaný na základě této smlouvy byl u zaměstnavatele zaměstnán jako metař, přičemž tato pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do datum.
14. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl v měsíci červnu 2020 čistý příjem ze zaměstnání ve výši částka, v měsíci červenci 2020 čistý příjem ze zaměstnání ve výši částka a v měsíci srpnu 2020 čistý příjem ze zaměstnání ve výši částka.
15. Z poštovní poukázky soud zjistil, že tato byla vystavena na částku částka, kterou měl zaplatit žalovaný společnosti právnická osoba.; účel platby zde není blíže specifikován.
16. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci:
17. Dne datum uzavřel předchůdce žalobkyně s žalovaným Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření dohody za úrok ve výši 15 % ročně. Žalovaný se označenou dohodou zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši částka, kdy poslední splátku byl žalovaný povinen zaplatit dne datum; celková částka splatná žalovaným tedy činila částka. Před uzavřením této dohody předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr splácet předmětný úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy; deklarované výdaje žalovaného přitom nijak neověřil. Žalovaný svůj závazek splácet úvěr řádně a včas neplnil, když na splátkách úvěru předchůdci žalobkyně zaplatil celkem pouze částka, přičemž poslední splátku úvěru ve výši částka uhradil dne datum. Předchůdce žalobkyně následně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni, což žalovanému písemně oznámil dopisem odeslaným na doručovací adresu žalovaného dne datum. K úhradě předmětného dluhu byl žalovaný vyzván též předžalobní upomínkou ze dne datum. Žalovaný nicméně na poskytnutý úvěr nad rámec uvedené nic nezaplatil.
18. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné dohody, neboť tuto dohodu uzavíral předchůdce žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum C - 679/18), přičemž aktuální znění citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jej již plně zohledňuje.
25. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv.
26. Jakkoliv žalobkyně doložila, že její předchůdce před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumal, z provedeného dokazování zároveň jednoznačně vyplynulo, že předchůdce žalobkyně opomenul zcela zásadní věc, tj. ověřit tvrzení žalovaného, a to zejména stran jeho výdajů. Žalobkyně sice tvrdila, že její předchůdce měl při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného, kterým tvrzení žalovaného stran jeho příjmů a zejména výdajů ověřila. Takový výpis žalobkyně nicméně soudu nedoložila. Z listin y označené jako žádost žalovaného o poskytnutí úvěru přitom bylo zjištěno, že žalovaný k této žádosti přiložil pracovní smlouvu a výplatní pásky, nikoliv ovšem výpis ze svého bankovního účtu. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného výpis z bankovního účtu ani jiné relevantní doklady neměl, a tudíž nemohl deklarované výdaje žalovaného nikterak ověřit.
27. Soud však opakovaně judikoval, že pokud má být zachován smysl a účel normy obsažené v ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele úvěru, nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření, doložení) spotřebitelem poskytnutých tvrzení.
28. S ohledem na výše uvedená zjištění tedy soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala splnění podmínky řádného zjištění schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet, a předmětná dohoda je proto absolutně neplatná.
29. K námitce žalobkyně, že nelze přičítat poskytovateli úvěru, pokud vycházel toliko z tvrzení spotřebitele stan jeho příjmů a výdajů, neboť je to primárně spotřebitel žádající o poskytnutí úvěru, kdo je povinen uvést v žádosti o úvěr požadované údaje úplně a pravdivě, soud uvádí, že taková argumentace je zcela zavádějící, když výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jasně stanoví povinnost poskytovatele úvěru náležitě, řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž takové řádné zjištění je pak podmínkou platnosti následně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. V daném případě tedy bylo povinností předchůdce žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně zjišťovat, zda spotřebitel bude schopen poskytnutý úvěr splácet, přičemž břemeno tvrzení a důkazní stran splnění této povinnosti, jež je podmínkou platnosti předmětné úvěrové smlouvy, nese v daném případě žalobkyně jako její právní nástupce.
30. S ohledem na závěr, ke kterému soud dospěl výše pod bodem 23. odůvodnění tohoto rozsudku, se pak jeví jako zcela nepřiléhavá též argumentace žalobkyně, kdy tato odkazuje na rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, neboť v posledně označené věci soud věc posuzoval na půdorysu skutkově odlišné věci. Jak vyplývá z bodu 18. označeného rozsudku, v tehdy posuzovaném případu poskytovatel úvěru vycházel při zjištění příjmů i výdajů žadatele z ověřených údajů. Tak tomu ovšem v aktuálně posuzovaném případě nebylo. Žalobkyně pak ani netvrdila, že by její předchůdce měl pro účely ověření pravidelných měsíčních výdajů žalovaného nějaké další podklady.
31. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že předchůdce žalobkyně na základě absolutně neplatné smlouvy žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný na tuto pohledávku uhradil toliko částka. Lze tedy uzavřít, že žalovaný se co do částky ve výši částka na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalobkyně přitom aktivní legitimaci k vymáhání předmětné pohledávky prokázala platnou smlouvou o postoupení pohledávky, a tudíž má nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z).
33. Soud proto žalobě co do částky částka vyhověl a zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení úrok z prodlení ve výši dle žalobního návrhu, a to až ode dne datum s tím, že splatnost dluhu určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, platně sjednáno) až dopisem, kterým mu bylo zároveň oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Tento dopis byl žalovanému zaslán dne datum. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalovanému doručena dne datum. Následující den se tedy žalovaný ocitl v prodlení. Ve zbytku byla žaloba ze shora podrobně uvedených důvodů zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že soud uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné částky prostřednictvím splátek ve výši částka měsíčně, kdy žalovaný vyjádřil ochotu dlužnou částku uhradit, nicméně požádal o možnost ji splácet ve splátkách v uvedené výši; výše splátek se přitom soudu - s ohledem na výši dlužné částky - jeví jako přiměřená.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci za situace, kdy žalobkyně i žalovaný byli v podstatě v řízení stejně úspěšné, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.