Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 239/2024-26

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do částky částka, zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka, na účet Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, , zamítá.III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku , částka, , na účet , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne datum žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalované úvěr až do výše částka a žalovaná se zavázala jej splatit dle čl. IV a čl. IX Smlouvy. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno, kdy žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru a svým podpisem stvrdila, že se seznámila s VOP a výslovně tedy přijala následky porušení smlouvy a sankce tak, jak jsou ve VOP uvedeny. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalované a vyplatil jí dne datum částku částka. Úvěr byl splatný dne datum. Žalovaná si zvolila další volitelné služby, a to službu „Anonymizováno“ za částka. Žalovaná nezaplatila ničeho. Žalobou se domáhal žalobce uhrazení částky částka, která sestává z jistiny částka, poplatku Anonymizováno částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Tuto částku požaduje se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a dále požaduje smluvní pokutu ve výši částka za prvých 90 dnů prodlení. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. V této věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz pro nejasné právní posouzení. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven. U žalované bylo doručeno fikcí dnem datum. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle a 3 a rozhodl na základě listinných důkazů bez přítomnosti účastníků.

3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne datum, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, kopii občanského průkazu žalované, přehled bankovních operací vyplacených spotřebiteli – tj. o úhradě částky částka dne datum žalované, výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne datum. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaná získala úvěr dle podmínek uvedených ve smlouvě ve výši částka, který se zavázala uhradit spolu s poplatkem částka a poplatkem za vybrané služby částka do datum, což je celkem částka. Smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská ve smyslu § 1810 a násl. o. z., úvěruschopnost žalované byla žalobcem rovněž zjišťována. Pohledávka za žalovanou vznikla z titulu neuhrazení plného dluhu žalovanou. Soud vycházel z předložených důkazů jak žalobcem, tak žalovanou a uzavřel, že žaloba byla podána pouze částečně po právu. Dne datum byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit, o konkrétních údajích týkajících se smlouvy o úvěru měla informace o poskytovateli spotřebitelského úvěru. Nicméně z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele – požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr zjišťoval. Z důvodů uvedených shora i následných soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce sice ve smlouvě uvádí, že se jedná o úvěr s 0% úrokovou sazbou, nicméně požaduje po žalované poplatek ve výši částka + částka za „volitelné“ služby typu „Anonymizováno“. Těmito přinejmenším zvláštními poplatky tak navyšuje splatnou pohledávku, která pak tvoří částku částka + částka a představuje 30,75% z částky, která byla žalované půjčena. Tímto žalobce požaduje po žalované „úrok“ za poskytnutí úvěru v nepřiměřené výši, který byl sjednán shora zmíněnou pevnou sazbou. Výši tohoto úroku za poskytnutí spotřebitelského úvěru vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Dále je třeba zmínit, že dalšími nevyváženými ujednáními (nikoliv ve smlouvě, ale v připojených informacích!) jsou náklady související se smlouvou, tj. smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,1% denně, kterou počítá ze zůstatku úvěru v každém kalendářním dni v období od datum do datum. Již bylo judikováno např. pod sp. zn. NS , jde-li o spotřebitelskou smlouvu, nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu obsažena v tzv. obchodních podmínkách, jež jsou součástí smlouvy, neboť to znamená bez dalšího značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Obchodní podmínky slouží spíše k vysvětlení různých technických či jiných slovních obratů, ale nemohou nahrazovat skrytě ujednání, jež má být součástí smlouvy samotné. Toto ujednání je tedy samo o sobě neplatné. Smlouva se tedy jeví celkově jako nevyvážená, která různými poplatky a sankcemi navyšuje k vrácení zapůjčenou částku, proto nelze jednotlivé její části oddělit, ale je nutno jí brát v celém kontextu jako celek. Je zřejmé, že bez těchto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel, jeho zájem je fiskální. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, v důsledku nepřiměřeného ujednání ve smlouvě v neprospěch žalované, neplatným právním jednáním.

4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce neuhradila dosud ničeho. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované částka žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle V této části bylo žalobě vyhověno s tím, že žalovaná je povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od datum, tj. ode dne následujícího, kdy jí byla byť fikcí, do místa trvalého bydliště, doručena žaloba. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis v nař. vl. č. Ve zbývající části, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka, částky částka od datum do datum, byla žaloba zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění se zákonným úrokem z prodlení.

5. Podle měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

6. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení vyplývá z práva procesního, soud především posuzoval, zda žaloba byla podána z tohoto procesního hlediska důvodně, tzn. z hlediska vztahu výsledku chování žalované k požadavkům žalobce, pokud se týče částečného vyhovění návrhu ve výši částka. V daném případě je nesporné, že ke dni podání žaloby byl žalobním návrh důvodný jen pokud se týče částky částka. Z tohoto pohledu soud uzavřel, že žaloba byla důvodně podána ze 70% a ohledně zbývajících 30% byla nedůvodná. Žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení (úspěch – neúspěch) ve výši 40% celkových nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle ) odst. 1 částku částka (žalobce podává žaloby na ustáleném vzoru opakovaně ). V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předž. upomínky), tj. částka. Dále žalobci náleží dle a ) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem hodnota x 3 = částka. Dle patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka. Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tak jak bylo odůvodněno shora, žalobci náleží odměna za právní zastoupení ve výši 40% z celkových nákladů řízení, což činí z částky částka výši částka. Tuto částku je tedy povinna žalovaná nahradit žalobci na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

7. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo právnická osoba. 1. a) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.