Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 73/2024-32
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 32 011 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 12 011 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 151 Kč od 16. 12. 2022 do 22. 12. 2022 a z částky 5 151 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 060,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 12 011 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 151 Kč od 16. 12. 2022 do 22. 12. 2022 a z částky 5 151 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 060,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doučeným zdejšímu soudu dne 30. 11. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 25 151 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Návrh odůvodnila tím, že s žalovanou dne 15. 11. 2022 uzavřela smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 100 Kč, které byly žalované zaslány na účet č. účtu dne 30. 11. 2022. Dne 30. 11. 2022 byla na základě žádosti žalované žalobkyní navýšena zápůjčka o 4 900 Kč a peněžní prostředky téhož dne zaslány žalované na shora uvedený účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek v celkové výši 5 151 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 15. 12. 2022, žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovanou do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaná na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.Anonymizováno, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním. Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klientky, a to tak, že klientka je povinna žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovanou žalované odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) ZSÚ a žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaná je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinna poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 Smlouvy), (písemné výzvy odeslány dne: 22. 12. 2022, 29. 12. 2022, 5. 1. 2023, 14. 1. 2023 a 29. 1. 2023). K částce požadované za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi uvádíme, že důvodová zpráva k ZSÚ uvádí, že za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně žalované odeslala upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyně ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost MONETA Money Bank a.s. účtuje za každou upomínku 600 Kč, Komerční banka a.s. 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy žalobkyně se žalovaným se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalované, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobkyně požaduje, činí 27 651 Kč. Jistina + poplatek ve výši 25 151 Kč. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 11. 2022 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která ke dni vyhotovení návrhu činí po zaokrouhlení částku 6 860 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, když žalobkyně s rozhodnutím soudu bez jednání souhlasila již v podaném návrhu na vydání EPR a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 15. 11. 2022 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 15 100 Kč za poplatek ve výši 3 926 Kč. Termín splatnosti zápůjčky byl stanoven na 15. 12. 2022 RPSN činila 2 969 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, které popisují způsob uzavření rámcové smlouvy a článek 2.3., kde byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení v případě prodlení žalovaného s plněním jejího závazku a dále nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů v případě prodlení žalovaného, a to 500 Kč za každou písemnou upomínku. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne 30. 11. 2022 se strany dohodli, že dojde k navýšení zápůjčky o 4 900 Kč, a to za poplatek 1 225 Kč. Navýšenáí část zápůjčky včetně poplatku byly splatné do 15. 12. 2022.Žalovaná dne 5. 10. 2022 zaslala na účet žalobkyně částku 1 Kč (výpis z účtu). Upomínkami ze dne 22. 12. 2022, 29. 12. 2022, 5. 1. 2023, 14. 1. 2023 a 29. 1. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Zda žalobkyně tyto výzvy skutečně odeslala, není zřejmé. Předžalobní výzvou ze dne 5. 9. 2023 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky. Předžalobní výzva byla téhož dne podána k poštovní přepravě
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2993 o. z. stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. S ohledem na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Pokud jde o úrok z úvěru, který měl činit 0 %, jak je uvedeno v čl. 1.3 smlouvy, pak soud k tomuto uvádí, že úvěr nebyl poskytnut za úrok ve výši 0 %, ale za úrok ve výši 3 926 Kč na 30 dní, neboť žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 19 026 Kč s RPSN ve výši 2 969 %. Částka 3 926 Kč dle soudu představovala skryté ujednání o úroku a nepředstavovala poplatek, jak uváděla žalobkyně. Podle soudu se jedná pouze o formální označení poplatku tak, aby smlouva vypadala příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobkyní poskytovaných služeb. Žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná jako poplatek by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Za zjištěného skutkového stavu je podle soudu celé rozčlenění na úrok a „poplatek“ ryze formální a celá částka poplatku představuje právě úrok, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný poplatek tedy zastírá úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu „poplatku“ jako ujednání o úroku odporující dobrým mravům, jak bude dále popsáno. Z bodu A dodatku ke smlouvě o úvěru je pak zřejmé, že smlouva o zápůjčce ze dne 15. 11. 2022 nebyla poskytnuta v rámci marketingové akce bez poplatku se zápůjční úrokovou sazbou 0 % (viz čl. 1.3. věta druhá). Dodatek ke smlouvě je v zásadě samostatnou smlouvou o úvěru částky 4 900 Kč za úrok ve výši 1 225 Kč na 15 dní.
8. Při právním posouzení sporu soud přihlédl k rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni, zejména k rozsudkům sp. zn. 25 Co 145/2018 a 25 Co 141/2018 a dospěl k závěru, že žalovaný nárok žalobkyně je důvodný toliko zčásti. Úvěrovou smlouvou měl být sjednán roční úvěrový úrok ve výši 316 % ročně, pokud jde o dodatek smlouvy, pak úrok navýšené jistiny činil dokone 608 % ročně. Takový úrok soud posoudil jako úrok nemravný a lichvářský. Ujednání o takovém úvěrovém úroku je podle § 580 o. z. s odkazem na § 6 a § 8 o. z. neplatné, protože se příčí dobrým mravům, přičemž k této neplatnosti soud musí přihlédnout podle § 588 o. z. i bez návrhu. Je naprosto zřejmé, že takto ujednaný úvěrový úrok více než dvacetinásobně překračuje průměrné úrokové sazby bank. Takový úrok jednoznačně podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Posoudil-li nadřízený soud jako lichvářský úrok 240 % ročně v období let 2015 – 2016, kdy se úroky pohybovaly mezi 13 a 14 % ročně, pak musí být lichvářským i roční úrok přesahující 300 % ročně vztahující se k období listopadu 2022, ve kterém průměrná úroková sazba pro obdobné úvěry činila 11,62 % ročně (www.cnb.cz). Z tohoto důvodu posoudil zdejší soud smlouvu o úvěru včetně jejího dodatku uzavřenou účastníky řízení jako absolutně neplatnou podle § 588 o.z., přičemž nároky z ní vzniklé se opírají o bezdůvodné obohacení podle § 2991 o.z. Žalované proto vznikla povinnost vydat žalobkyni předmět bezdůvodného obohacení, tedy částku 20 000 Kč (15 100 Kč + 4 900 Kč). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil jí soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byla žalovaná vyzvána žalobkyní k vrácení dlužné částky výzvou ze dne 22. 12. 2022 se splatností ihned. Jelikož žalovaný předmět bezdůvodného obohacení nevydala, dostal se od 23. 12. 2022 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalované vznikla tedy dnem 23. 12. 2022 povinnost částku 20 000 Kč žalobkyni zaplatit, což jí soud uložil výrokem I. rozsudku. Pokud se žalobkyně domáhala příslušenství od data dřívějšího, byla žaloba s ohledem na výše uvedené skutečnosti, co do příslušenství zčásti zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, pak soud v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku), protože se nárok opíral o neplatnou úvěrovou smlouvu, jak je výše vysvětleno.
9. Nad rámec odůvodnění soud konstatuje, že pouze z důvodu shora uvedeného právního posouzení soud nevyzýval žalovanou k označení a předložení důkazů prokazujících tvrzený přezkum úvěruschopnosti žalované podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru při respektování rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nebýt posouzení smlouvy jako absolutně neplatné ze shora uvedených důvodů, přistoupil by soud ke zkoumání platnosti smlouvy s ohledem na zkoumání úvěruschopnosti žalované, ke které žalobkyně prozatím nepředložila žádné důkazy.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 060,58 Kč, přičemž tato částka představuje 29,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,9 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 381 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 011 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.