Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 301/2024-41

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupen: Jméno Zástupce, advokátka,

se sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného,

bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení částky 22 084,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 22 084,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 084,96 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 22 084,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 084,96 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 22 084,96 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení. Žalovaná jistina představuje žalobkyní kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 29 555,47 Kč za období od datum do datum, která byla mezi účastníky dohodnuta ve smlouvě o úvěru č.RČ uzavřené dne datum, pro případ porušení povinnosti žalovaného z uvedené smlouvy.

2. Žalobkyně uvedla, že posoudila před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS a taktéž na základě prohlášení žalovaného. Byl zjištěn příjem žalovaného ve výši 10 497 Kč měsíčně a výdaje ve výši 4 610 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl ověřen výplatními páskami za měsíc leden a únor 2017 a dále potvrzením zaměstnavatele o příjmu. Z databáze SOLUS, insolvenčního rejstříku ani z výpisu z Nebankovního registru klientských informací nebyly zjištěny žádné skutečnosti bránící poskytnutí úvěru žalovanému. Ohledně výdajů žalovaného vycházela žalobkyně zejména z údajů uvedených žalovaným.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru č.RČ na základě které byly žalovanému žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnuté prostředky spolu s odměnou za jejich poskytnutí ve splátkách po 3572 Kč měsíčně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni na základě shora specifikované smlouvy částku 171 456 Kč. Dále se žalovaný zavázal v čl.6.5. smlouvy o úvěru pro případ, že po zesplatnění úvěru nezaplatí tzv. novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. RČ ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobkyní posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, podle nichž je žalovaný zaměstnán s příjmem ve výši 10497 Kč měsíčně a má výdaje na bydlení ve výši 1200 Kč měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného vyšla žalobkyně z částky 4610 Kč měsíčně, když k výdajům za bydlení uvedeným žalovaným, připočetla částku životního minima ve výši 3410 Kč (zjištěno z formuláře Hodnocení klienta). Žalobkyně ověřila příjem žalovaného výplatními páskami za měsíc leden a únor 2017, z nichž bylo soudem zjištěno, že čistá měsíční mzda žalovaného za tato období činila 11 296 Kč. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j.spisová značka, který je svou povahou rozsudkem pro zmeškání, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru č.RČ, a to dlužnou jistinu úvěru ve výši 29 555,47 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2600 Kč, smluvní úrok a smluvní pokutu kapitalizovanou ve výši 6917,04 Kč ujednanou mezi účastníky v čl.6.5. shora specifikované smlouvy o úvěru (zjištěno z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j.14C 80/2021-57). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné smluvní pokuty nárokované žalobkyní v tomto řízení, před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum a dokladu o odeslání ).

5. Podle odst. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle zák. č. č. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. . Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. Soud má za to, že rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j.spisová značka, kterým bylo vyhověno nárokům uplatněným žalobkyní z titulu smlouvy o úvěru č.RČ uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným včetně nároku na úhradu smluvní pokuty kapitalizované žalobkyní za jiné období než je smluvní pokuta uplatněná žalobkyní v tomto řízení (vedeném pod sp.zn.spisová značka), nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu , (dále jen jako „ “). Uvedené ustanovení totiž upravuje závaznost výroku rozsudku, nikoli závaznost posouzení předběžné otázky. Výrok rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j.spisová značka poté nekonstatuje platnost smlouvy o úvěru č.RČ uzavřené mezi účastníky. Platnost smlouvy si soud (navíc pouze omezeně pro účely vydání rozsudku, který byl svým charakterem rozsudkem pro zmeškání ) posoudil jen jako předběžnou otázku. Posouzení předběžné otázky nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté a nelze tak bez dalšího konstatovat, že pakliže soud shora specifikovaným rozsudkem vyhověl nárokům žalobkyně uplatněným z titulu téže smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky včetně nároku na úhradu smluvní pokuty ujednané v .5. smlouvy, zakládá toto překážku věci pravomocně rozhodnuté a tím i povinnost soudu vyhovět nároku žalobkyně na úhradu téže smluvní pokuty uplatněné pouze za jiné období. Navíc je potřeba zohlednit, že v době, kdy byl shora specifikovaný rozsudek pro zmeškání vydán, nebyly dostatečně ustáleny závěry judikatury o tom, zda je povinností soudu zabývat se z úřední povinnosti platností smlouvy o úvěru uzavřené se spotřebitelem a konstatovat i bez námitky spotřebitele neplatnost v případě, že soud dospěje k závěru, že nebyla úvěruschopnost posouzena s odbornou péčí ve smyslu a 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V současné době, jsou již závěry judikatury ustálené a jednoznačně z nich vyplývá, že soud se musí z úřední povinnosti zabývat tím, zda byla před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posouzena poskytovatelem úvěru úvěruschopnost spotřebitele jakožto dlužníka s tím, že pokud dospěje k závěru, že nikoli, konstatuje bez dalšího neplatnost smlouvy o úvěru a tím i nárok poskytovatele na úhradu pouze těch peněžních prostředků, které byly spotřebiteli poskytovatelem úvěru poskytnuty a zůstaly spotřebitelem nezaplaceny.

8. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že i v posuzované věci je nutné zabývat se tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a žalovaným posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soud dospěl k závěru, že nikoli. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným ověřila pouze příjem žalovaného, který činil cca 10 000 Kč až 11 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se vůbec nezabývala ověřením měsíčních výdajů žalovaného, vyšla podle názoru soudu z ničím nepodložené částky životního a nákladů na bydlení v žalovaným uvedené výši 1200 Kč měsíčně. V souladu s odst. , o spotřebitelském úvěru, však žalobkyně má ohledně majetkové situace získat před uzavřením smlouvy o úvěru se spotřebitelem spolehlivé a dostačující informace, nelze se pouze spolehnout na údaje uváděné spotřebitelem. Navíc je nutné přihlédnout i k tomu, že ujednaná měsíční splátka úvěru (3572 Kč měsíčně) je vzhledem ke zjištěnému měsíčnímu příjmu žalovaného poměrně vysoká. Taktéž má soud za to, že částka údajných měsíčních výdajů žalovaného spojených s bydlením (pouze 1200 Kč ) se jeví jako nepřiměřeně nízká a neodpovídající běžně vynakládaným výdajům v souvislosti s bydlením. Podle názoru soudu, pakliže se žalobkyně nezabývala ověřením skutečné výše měsíčních výdajů žalovaného, nedostála svým povinnostem ve smyslu v zákona o spotřebitelském úvěru a nelze tak konstatovat, že by posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru č.RČ uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jakožto neplatnou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud se tedy žalobkyně touto žalobou domáhá po žalovaném úhrady smluvní pokuty ujednané na základě neplatné smlouvy o úvěru, je třeba konstatovat, že i na ujednání o smluvní pokutě je třeba hledět jako na neplatné a nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty proto není dán. Pakliže nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty není dán, nemohl se žalovaný ocitnout s úhradou smluvní pokuty v prodlení a není tak dán ani nárok uplatněný žalobkyní na úhradu úroku z prodlení. Soud proto podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. , když žalovaný je procesně úspěšným účastníkem ve věci a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni. Žalovaný však zůstal ve věci zcela nečinný, žádné náklady mu tedy nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku shora.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.