Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 209/2024-49
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: I-Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 398 934,15 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 398 934,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 459,71 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 170,59 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 392 934,15 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 984 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 398 934,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 459,71 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 170,59 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 392 934,15 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 984 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 398 934,15 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – smlouvy, úvěrových podmínek, příkazu k úhradě, potvrzení o převodu a předpisu splátky, výpisu PÚ, SS, upozornění před zesplatněním, oznámení o odstoupení od úvěrové smlouvy, sazebníku, upomínek, předžalobní výzvy, poštovního archu a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.
Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne 19. 7. 2016 s právním předchůdcem žalobce – korporací Moneta stavební spořitelna a.s. smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření na sjednaný úrok, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil s výzvou na úhradu zbývající nesplacené části úvěru. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobkyně o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaný tento již splatný závazek dosud řádně nesplnil.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Ačkoli právní předchůdce žalobkyně nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě nesplacené jistiny úvěru, poplatků a sjednaného úroku z něj povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 15 958 Kč, navýšené odměně advokáta o 21 % DPH ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 3 x 9 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva k plnění) a 3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.