Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
11 C 16/2024-54
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Ševčíkem, LL.M., ve věci
žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátem Anonymizováno
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0
Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 126 141,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 200,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 100 941,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 290,23 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 124 541,16 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 195,27 Kč za dobu od 25. 8. 2023 do 13. 11. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 126 141,62 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 200,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 100 941,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 290,23 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 124 541,16 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 195,27 Kč za dobu od 25. 8. 2023 do 13. 11. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 126 141,62 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 11. 2023, ve znění jejího doplnění ze dne 26. 3. 2024, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 126 141,62 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne 6. 8. 2019 byla mezi účastníky řízení uzavřena úvěrová smlouva č. hodnota, kdy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 96měsíčních splátkách ve výši 3 325 Kč. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru, pojištění, poplatky a úroky. Úroková sazba byla sjednána na 15,81 % p.a. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní řádně prověřena před uzavřením smlouvy, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobkyně žalovaného lustrovala v registrech NRKI, CEE a ISIR, přičemž v registru NRKI byla nalezena s výsledkem - pozitivní vyhodnocení, ve zbylých registrech nebyl nalezen. Žalobkyně v samostatné příloze k žalobě podrobně popsala svoji metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně vzala v úvahu úvěrovou zprávu klienta, kdy vycházela ze sumarizace 3 existujících splátkových kontraktů, 1 nesplátkového a 2 kreditních karet. Žalobkyně dále vycházela z údajů žalovaného, který byl zaměstnán, s výší příjmu 23 000 Kč, s příjmy ostatních členů domácnosti 24 000 Kč, měsíčními výdaji 12 000 Kč, kdy žalovaný byl ženatý, s vlastním domem/bytem, a 2 dětmi. Příjmy a část výdajů žalovaného si žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2019, kdy z něj bylo zřejmé, že žalovanému byla na účet připsána platba od zaměstnavatele anonymizováno v tvrzené výši. Výdaje žalovaného si žalobkyně ověřila rovněž z tohoto výpisu z účtu, a to třeba nákupy potravin či doprava. Žalobkyně rovněž zjistila, že žalovaný má i zbytné výdaje v Anonymizováno, anonymizováno, anonymizováno, anonymizováno aj., které by mohly být po převzetí úvěrového závazku omezeny. Žalovaný zaplatil žalobkyni částku v souhrnné výši 154 799,54 Kč, z níž bylo 55 458,84 Kč započteno na jistinu, 3 000 Kč na náklady vymáhání, 5 499,54 Kč na smluvní pokutu, 90 841,16 Kč na úroky. Z důvodu porušení závazku splácet úvěr řádně a včas žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 10. 8. 2023, přičemž ke splacení celého úvěru byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 10. 8. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 31. 8. 2023.
2. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 114a o. s. ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzvána (usnesením ze dne 7. 3. 2024), aby doplnila skutková tvrzení mimo jiné tak, že specifikuje, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, a předložila všechny listiny, na jejichž základě prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobkyně byla poučena, že je ve smyslu ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. povinna vylíčit všechny významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinen označit a předložit soudu důkazy, přičemž nerespektování těchto povinností může vést k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 26. 3. 2024, v němž proces posouzení úvěruschopnosti popsala, a k němuž připojila listiny na podporu tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla z její strany prověřena pečlivě a řádně.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti a učinil závěr o následujícím skutkovém stavu:
5. Z úvěrové smlouvy ze dne 6. 8. 2019 č. hodnota včetně přílohy č. 1, úvěrových podmínek Anonymizováno platných od 1. 12. 2018 a výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 8. 2019 uzavřena smlouva prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím SMS kódu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 180 000 Kč ve prospěch účtu Anonymizováno. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 15,81 %. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni hradit v 96 splátkách po 3 325 Kč vždy do 15. dne v kalendářním měsíci. Dle záhlaví smlouvy o úvěru byl žalovaný ženatý, bydlel ve vlastním domě/bytu, byl zaměstnán u společnosti anonymizováno s čistým měsíčním příjmem 23 000 Kč a příjmem ostatních členů domácnosti 24 000 Kč (ničím neověřeno a nepodloženo), a měl vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Smlouva o úvěru má podobu tiskopisu a její úvodní ustanovení se ve vztahu ke klientovi týkají pouze jeho osobních údajů, rodinného stavu, dosaženého vzdělání, druhu bydlení, zaměstnání, příjmů. V úvěrové smlouvě zcela absentují rubriky k vyplnění ve vztahu k výdajům a závazkům žadatele o úvěr, uvedené výdaje uvedl žadatel jako částku 12 000 Kč na celou domácnost. Žalobkyně v metodice posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z výpočtů MLS klienta a MLS domácnosti, kdy vycházela ze statistických údajů minimálních uvěřitelných nákladů domácnosti i celkových pravidelných měsíčních výdajů domácnosti. Z předložených tabulek výpočtů klienta a domácnosti vyplývá, že domácnost žalovaného má celkový příjem 47 000 Kč, existující splátky žalovaného jiným společnostem 18 456 Kč a jako spoludlužníka dalších 4 028 Kč a 3 482,5 Kč, splátky žalobkyni 1 600 Kč, nová zamyšlená splátka 3 325 Kč, minimální výdaje na bydlení 11 260 Kč a životní minimum členů domácnosti 10 250 Kč (tj. 3 140 Kč, 2 830 Kč a 4 280 Kč). To znamená výsledné měsíční minimální náklady domácnosti žalovaného dostanou do záporné bilance -5 401,5 Kč. Bylo zjištěno, že částka 180 000 Kč byla vyčerpána dne 6. 8. 2019 a že žalovaný uhradil celkem částku 154 799,54 Kč, kdy poslední částečná úhrada proběhla dne 15. 5. 2023 ve výši 8 248 Kč. Dále již na poskytnutý úvěr žalovaný neuhradil ničeho.
6. Z dopisu ze dne 10. 8. 2023, odeslaným doporučeně dne 11. 8. 2023, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván ke splacení celého úvěru (částky 132 327,28 Kč) v důsledku prodlení s úhradou úvěrových splátek, a to do 14 dnů od sepsání výzvy.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2023, dané k poštovní přepravě dne 1. 9. 2023, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání výzvy, přičemž byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky.
8. Z předloženého výpisu z účtu za měsíc červenec 2019 vyplývá, že účet č. č. účtu je vedený u společnosti anonymizováno. na jméno Jméno zainteresované osoby 0/0, počáteční zůstatek byl ve výši -30 765,86 Kč, kreditní obrat ve výši 75 912,04 Kč, debetní obrat ve výši 107 815,47 Kč a konečný zůstatek -1 137,57 Kč s uzavřeným kontokorentem ve výši 10 000 Kč. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovanému krom příjmu ze zaměstnání přicházely jednotlivé platby od jméno FO, úvěr u společnosti Anonymizováno, splátky úroků a úvěrů, běžné nákupy potravin, pohonných hmot a zbytné výdaje nákupů v Anonymizováno a Anonymizováno a ubytování v hotelu. Z účtu naopak nejsou zřetelné platby za energie a základní náklady domácnosti (poplatky tv, rozhlas), naopak částka za internet ve výši 499 Kč a mobilnímu operátorovi ve výši 2 200 Kč jsou nad poměry žalovaného vysoké.
9. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní před uzavřením smlouvy prověřována, avšak naprosto nedostatečně, a to za situace, že žalovaný měl 3 existující splátkové závazky a jeden nesplátkový, 2 kreditní karty, a běžný záporný zůstatek na účtu ve výši přesahujícím 1 000 Kč nejméně v posledním měsíčním období před podáním žádosti o spotřebitelský úvěr.
10. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
11. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
16. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost před uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
17. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že v daném případě při sjednávání spotřebitelského úvěru žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele. Poskytovatel úvěru v daném případě provedl posouzení toliko formálně, když bez dostatečných podkladů nezkoumal příjmy žadatele v souvislosti s jeho pravidelnými a nezbytnými výdaji, vše s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného zkoumána (a to s kladným výsledkem) byla. Žalobkyně se spokojila toliko s informacemi od žadatele o tom, že je zaměstnán a má pravidelný příjem, což doložil posledním výpisem z účtu. Žalobkyně však nijak nezkoumala a neověřovala další příjmy domácnosti žadatele, základní výdaje žalovaného, zejména náklady na bydlení, ačkoli výdaje na bydlení jsou zpravidla nevyšší výdajovou položkou. S ohledem na uvedené soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota ze dne 6. 8. 2019 jako neplatnou. V důsledku toho je žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem ve výši 180 000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil částku 154 799,54 Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 25 200,46 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.
19. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.
20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky v celkové výši 180 681,39 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla pouze ohledně částky 25 200,46 Kč bez příslušenství, tedy v rozsahu 13,95 %. Naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 86,05 %. Žalovanému by tak příslušelo 72,1 % z plné náhrady jim účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v řízení nevznikly, o procesní úspěch se nikterak nezapříčinil. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
21. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době „přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v obecné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, a to vzhledem k nečinnosti žalovaného, který nikterak nesdělil, že by nebylo v jeho možnostech uvedenou částku vrátit. Vzhledem k tomu, že se původně zavázal 319 200 Kč zaplatit během 8 let, uplynutí doby delší než 5 let k navrácení částky 180 000 Kč je doba více než přiměřená jeho možnostem. Soud tak žalovanému poskytuje možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodňuje na úkor žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.