Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 2/2024-24

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0, adresa

o zaplacení 61 065,93 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 243 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 3 822,93 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 59 095,46 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 59 095,46 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 59 095,46 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 998,16 Kč od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 678 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 243 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 3 822,93 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 59 095,46 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 59 095,46 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 59 095,46 Kč od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 998,16 Kč od , datum, do , datum, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 678 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 61 065,930 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému částku 60 000 Kč. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 59 095,46 Kč, smluvní úrok 2 998,16 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 295,47 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne datum se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast soudu omluvila.

4. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, z Potvrzení o vyplacení úvěru vystaveného dne datum, z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti ze dne datum, z Potvrzení o zaslání potvrzovací sms, ze Splátkového kalendáře, z Úvěrové zprávy, z Výpisu z běžného účtu za den datum, z dopisu ze dne datum o zesplatnění úvěru a z úvěrových podmínek.

5. Na základě toho soud zjistil následující skutkový stav.

6. Žalobkyně se dne datum dohodla s žalovaným, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit do datum. Ve smlouvě byla uvedena roční úroková sazba 19,99 % s tím, že celková částka, kterou má žalovaný vrátit činí 78 478,87 Kč. Dne datum žalobkyně žalovanému převedla na jeho účet částku 60 000 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni na předmětný závazek dne datum toliko první splátku ve výši 2 757 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, bezvýsledně.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného, přičemž z výpisu z účtu vyplývá, že se jedná skutečně o účet žalovaného. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě i , jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem ( ).

13. Podle je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

14. Pokud jde tedy o úvěruschopnost žalovaného, k tomu žalobkyně uvedla, že nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřovala. Dále uvedla, že co se týče příjmů, u nich vycházela z tvrzených údajů a tyto ověřila na základě podkladů předložených žalovaným. Co se týče výdajů, žalovaným uvedené výdaje porovnala s normativními náklady na bydlení v daném místě a s částkou životního minima. U závazků čerpala žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným, a dále z dostupných bankovních i nebankovních registrů. K tomu předložila Úvěrovou zprávu a Potvrzení o prověření úvěruschopnosti. Z nich vyplývá, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 16 000 Kč čistého měsíčně, k čemu předložil doklad o příjmu, je svobodný, bydlí u rodičů, nemá děti a celkové jeho výdaje činí 10 000 Kč, dále byl prověřen v bankovním a nebankovním registru a v insolvenčním rejstříku a v registru NRKI.

15. Pokud jde o příjmy žalovaného, žalobkyně sice uvedla, s jakou výší příjmu žalovaný v době sjednání zápůjčky disponoval, a i že tyto žalobkyně ověřila, ale neuvedla již, jakým způsobem příjem žalovaného ověřila, ani toto soudu nijak nedoložila. Pokud je v Potvrzení o úvěruschopnosti uveden „doklad o příjmu“, žalobkyně neuvedla, o jaký doklad se jedná, ani jej soudu nepředložila. Pokud jde o výdaje žalovaného, u těch se žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, ačkoli sama v žalobě uvádí, že pouhé tvrzení žadatele je nedostatečné a je nutné i tento ověřit. Z Potvrzení o úvěruschopnosti vyplývají celkové výdaje žalovaného 10 000 Kč, přičemž žalobkyně neuvedla, o jaké konkrétní výdaje se jedná, zda tyto ověřovala. Lze tedy dospět jednoznačně k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo žalobkyní zcela nedostatečné a žalobkyně tak nedostála svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

16. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou v souladu se zněním , protože je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v .

17. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu a na žalovaném pak bylo vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalovanému částku 60 000 Kč, přičemž žalovaný dosud uhradil 2 757 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky 57 243 Kč a žalobu zamítl co uhrazené části jistiny, smluvní pokuty, pojistného, poplatku i co do úroků, když tyto vzhledem k neplatnosti celé smlouvy o zápůjčce nebyly platně sjednány.

18. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost jistiny nenastala. Z ZSÚ, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v , totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace z. s. ú. nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroků z prodlení. K tomu lze odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. , který tuto rozhodovací praxi rovněž respektuje. Jelikož žalovaný dle tvrzení žalobkyně dosud téměř ničeho neuhradil, je naprosto zjevné, že zatím nebylo v jeho možnostech uvedený dluh zcela splnit. Soud tak zamítl žalobu i co do požadovaných úroků z prodlení.

19. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná ve výši 94 % a žalovaný ve výši 6 % (vycházeje z žalované částky 61 065,93 Kč, proto soud ve výroku III. tohoto rozsudku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 88 % v souladu s Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 443 Kč a částky 600 Kč jako dvě paušální náhrady dle , vyhl. č. za předžalobní výzvu a podanou žalobu, jako účastníka nezastoupeného zástupcem v souladu s Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 3 043 Kč a z toho 88 % činí částku 2 678 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.