Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 9/2022-124

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému: Anonymizováno, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Anonymizováno sídlem Anonymizováno

o zaplacení 225 151,27 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 225 151,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 166 420,40 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha–východ plnou náhradu nákladů řízení, o jejíž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění:

I. Žaloba, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 225 151,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 166 420,40 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha–východ plnou náhradu nákladů řízení, o jejíž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k Okresnímu soudu Praha-východ dne 12. 1. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 225 151,27 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % z částky 166 420,40 od 16. 6. 2021 do zaplacení. Na odůvodnění podaného návrhu uvedla, že účastníci uzavřeli dne 11. 8. 2018 smlouvu o úvěru č. 90216959, jejímž předmětem bylo financování nákupu specifikovaného zboží – automobilu tov. zn. Volkswagen Passat CC (3C) – 1.8 TSI, VIN: Anonymizováno, rok výroby 2008 (dále jen „předmětné vozidlo“) v částce 245 697 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky č. 600518CAR ze dne 1. 5. 2018 a sazebník poplatků. Podle ujednání účastníků (článek 9.1 obchodních podmínek) byl poskytnutý úvěr uhrazen přímo prodávajícímu společnosti Anonymizováno. dne 20. 8. 2018. Žalovaný vozidlo převzal dne 11. 8. 2018, zavázal se poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 27,54 % ročně žalobkyni v 72 měsíčních splátkách po 7 175 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci počínaje měsícem září 2018. Účastníci si sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv dlužné částky dle smlouvy o úvěru právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1% z aktuálně dlužné částky. Mezi účastníky byla dále uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou, kterou si sjednali účastníci převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalobce do doby řádné úhrady poskytnutého úvěru žalovaným. Žalobkyně před uzavřením označených smluv posuzovala úvěruschopnost žalovaného a to jednak v rámci skupiny Anonymizováno., do které žalobkyně patří, prověřením žalovaného ve veřejně i neveřejně dostupných databází, doložením příjmů, telefonického ověření zaměstnavatele žalovaného, jakož i doložením nákladů žalovaného. Žalovaný sjednaný úvěr nesplácel řádně a včas (uhradil pouze 17 splátek), žalobkyně proto úvěr ke dni 12. 10. 2020 zesplatnila, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 22. 10. 2020. Protože žalovaný nehradil úvěr ani v reakci na výzvu žalobkyně, došlo k zabavení předmětného vozidla podle článku 2.13 smlouvy a jeho prodeji dne 27. 4. 2021 za částku 84 000 Kč, která byla započtena na úhradu části závazků žalovaného dle úvěrové smlouvy po úhradě nákladů žalobkyně spojených s odebráním a prodejem vozidla (podle článku 2.14 smlouvy byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni i náklady za odebrání vozidla). Žalobkyně vynaložila náklady za služby poskytnuté v souvislosti se zprostředkováním prodeje vozidla ve výši 5 203 Kč. Dále žalobkyně hradila dopojištění vozidla, evidenční kontrolu vozu a poplatek související s registem vozu. Ke dni podání žaloby činila částka jistiny 158 230,40 Kč, dále žalovaný dluží pojistné v částce 143 Kč, náklady na prodej vozidla 5 203 Kč, poplatek za evidenční kontrolu vozidla 350 Kč, poplatek související s registrem vozu 2 494 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 158 230,40 Kč od 11. 11. 2020 do dne podání žaloby (12. 1. 2022) v částce 58 730,87 Kč.

2. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky bez pobytu na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), a dospěl k závěru, že podle čl. 7 odst. 1 bodu b) nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci (k tomu viz také ustálená judikatura Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 25. září 2014, sp. zn. a v něm citovaná rozhodnutí) a podle čl. 3 bodu 1 nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl neznámého pobytu, ustanovil mu soud v souladu s , (dále jen „ “), usnesením ze dne 21. 8. 2023, č. j. -73, opatrovníka.

4. Opatrovník žalovaného nárok uplatněný žalobou neuznal. Uvedl, že žalovaný byl při uzavírání úvěrové smlouvy v postavení spotřebitele a bylo na žalobkyni jako poskytovateli úvěru, aby řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. V daném případě však došlo pouze k formálnímu posouzení úvěruschopnosti za pomoci skóringového modelu žalobkyně, který byl nastaven tak, aby neposuzoval skutečnou situaci žalovaného. Žalobkyně v podstatě vycházela pouze z prohlášení žalovaného o výši mzdy a nákladů na bydlení. Doplňující informace po žalovaném nepožadovala. Neprověřovala další závazky žalovaného či jeho pohledávky. Žalovaný disponoval pouze potvrzením o přechodném pobytu cizince za účelem zaměstnání a byl ubytován na ubytovně v Brně, která jeho pobyt evidovala pouze do roku 2016. Ohlášená adresa bydliště žalovaného je hotel, který není vůbec uzpůsoben pro dlouhodobé bydlení. Z těchto důvodů shledal opatrovník žalovaného úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, stejně jako sjednanou smluvní pokutu. Shrnul, že žalovaný sám splatil celkem sedmnácti splátkami částku 121 975 Kč a za prodej vozidla Volkswagen žalobkyně utržila částku 84 000 Kč, kterou použila na částečnou úhradu dluhu žalovaného. V součtu tak žalovaný žalobkyni zaplatil celkem 205 975 Kč, což uplatnil jako kompenzační námitku. Navrhl podanou žalobu zcela zamítnout.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku s daty účinnými k 24. 6. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně je společnost zabývající se mimo jiným poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, činností platební instituce v rozsahu platebních služeb dle povolení ČNB a zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví.

6. Ze smlouvy o úvěru č. 90216959 ze dne 11. 8. 2018 vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru za účelem nákupu vozidla Volkswagen Passat CC, VIN: Anonymizováno. Žalobkyně byla v této souvislosti zastoupena prodávajícím, obchodní společností Anonymizováno. (dále jen "zprostředkovatel úvěru"). Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky č. 600518CAR ze dne 1. 5. 2018 a Sazebník. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 196 557 Kč za účelem financování koupě označeného vozidla přímo prodávajícímu (část kupní ceny v částce 49 140 Kč byla zaplacena přímo žalovaným prodávajícímu). Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 27,54 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 7 175 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci počínaje 11. 9. 2018. V článku 1.2 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, s kterou se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky úvěru či jiné částky). Podle článku 1.3 smlouvy pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek ani přes výzvu k zaplacení a v ní poskytnuté dodatečné lhůty 30 dnů, žalobkyně měla právo prohlásit úvěr za splatný. Podle článku 2.1 uzavřením smlouvy o úvěru na koupi zboží je mezi účastníky uzavřena dohoda o zajišťovacím převodu vlastnického práva, podle které žalovaný převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalobkyni včetně všech součástí a příslušenství za účelem zajištění úhrady všech dlužních částek. Úplnou úhradou veškerých dlužných částek se pak automaticky převádí vlastnické právo k předmětnému vozidlu zpět na žalovaného. Podle článku 2.14 smlouvy v případě předčasného ukončení smlouvy o úvěru jinak než úhradou veškerých dlužných částek nebo k okamžité splatnosti jistiny zavázal se žalovaný odevzdat předmětné vozidlo žalobkyni a v případě jeho prodlení s odevzdáním byla žalobkyně oprávněna ho odebrat podle článku 2.13 smlouvy. Podle článku 2.15 v případě okamžitého zesplatnění jistiny úvěru, pokud žalovaný úvěr včetně úroku nezaplatí do 30 dnů dle článku 1.7 podmínek, měla žalobkyně právo předmětné vozidlo prodat a prodejní cenu použít po úhradě vzniklých nákladů žalobkyně v souvislosti s převzetím nebo odebráním vozidla, skladováním, oceněním, prodejem, včetně uhrazeného zákonného pojištění, havarijního pojištění, nákladů na vyhotovení znaleckého posudku, posouzení technického stavu vozidla, opravy, na úhradu dlužných částek po splatnosti dle úvěrové smlouvy. Shodná dílčí skutková zjištění soud učinil z předsmluvního formuláře ze dne 11. 8. 2018.

7. Z Obchodních podmínek č. 600518CAR z 1. 5. 2018 soud zjistil, že poskytnutý úvěr byl uhrazen přímo prodávajícímu (článek 9.1). Účastníci si sjednali povinnost vrátit čerpaný úvěr do 30 dnů od odstoupení od smlouvy (článek 1.7).

8. Ze Sazebníku k úvěrovým podmínkám č. 600518CAR ze dne 1. 5. 2018 vyplynulo, že za účelně vynaložené náklady související s odesláním upomínky byl stanoven poplatek 150 Kč a za účelně vynaložené náklady související s odesláním odstoupení od smlouvy poplatek 200 Kč.

9. Ze sdělení o ukončení smlouvy z 22. 10. 2020 vč. dodejky bylo zjištěno, že žalovanému byl zaslán na adresu Anonymizováno dopis oznamující zesplatnění úvěru podle smlouvy o úvěru č. 90216959. Vyčíslený dluh se skládal z jistiny 158 230,40 Kč, splatné dlužné splátky 58 122 Kč, náklady a poplatky 300 Kč, úroky a smluvní pokuta 575 Kč, celkem 217 227,40 Kč.

10. Z dopisu ze dne 24. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byl zaslán na adresu Anonymizováno dopis se sdělením o odprodeji předmětu financování a s vyčíslením dluhu. Ten se skládal z jistiny 158 231 Kč, smluvní pokuty vyčíslené od 31. 12. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 18 066 Kč, dopojištění od 11. 3. 2021 do 10. 5. 2021 ve výši 143 Kč, poplatku za evidenční kontrolu vozu 350 Kč, poplatku související s registrem vozu 2 494 Kč a poplatku za zprostředkování prodeje vozu 5 203 Kč.

11. Ze splátkového kalendáře ze dne 8. 9. 2021 vyplynulo, že splátka úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. 90216959 činila měsíčně částku 7 175 Kč, která zahrnovala částku 1 570 Kč jako pojistného. První splátka byla splatná dne 11. 9. 2018, splatnost poslední splátky připadla na 11. 8. 2024.

12. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný splácel průběžné splátky s prodlením. Poslední jím zaplacená splátka byla sedmnáctá, k čemuž došlo dne 9. 3. 2020. Na splátkách tak žalovaný celkem zaplatil 121 975 Kč.

13. Z mandátní smlouvy ze dne 15. 11. 2004 vyplynulo, že mandatář (společnost Anonymizováno.) má oprávnění uzavírat jménem mandanta (žalobkyně) leasingové nebo úvěrové smlouvy, jejichž předmětem je financování koupě ojetých nebo nových automobilů.

14. Z potvrzení o poskytnutí úvěru ze dne 20. 8. 2018 soud zjistil, že zmíněného dne byl na účet společnosti Anonymizováno. zaslána částka 196 557 Kč.

15. Z kupní smlouvy ze dne 27. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně jako prodávající uzavřela se společností Anonymizováno jako kupující uzavřena kupní smlouva na vozidlo Volkswagen Passat CC, rok výroby 2008 za kupní cenu 84 000 Kč.

16. Z předžalobní upomínky z 29. 9. 2021 včetně poštovního archu vyplynulo, že žalovanému byla zástupcem žalobkyně před podáním žaloby zaslána upomínka o zaplacení dluhu.

17. Z faktury č. 010200250 vystavené dne 18. 6. 2020 vyplynulo, že společnost Anonymizováno. vyúčtovala žalobkyni částku 6 050 Kč za zabavení vozidla.

18. Z faktury č. 2010120 vystavené dne 30. 4. 2021 soud zjistil, že společnost Anonymizováno. vystavila žalobkyni fakturu znějící na částku 98 678 Kč jako provizi za prodej vozidla.

19. Ze splátkového kalendáře ze dne 8. 9. 2021 soud zjistil, že první splátka byla splatná dne 11. 9. 2018 ve výši 7 175 Kč. Celkově měl žalovaný zaplatit 72 splátek, přičemž poslední byla splatná dne 11. 8. 2024 a součet všech splátek činil 516 600 Kč.

20. Z vyčíslení škody ze dne 24. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyčíslila svou škodu z důvodu ukončení úvěrové smlouvy č. 90216959 na celkem 184 487 Kč. Tato částka zahrnovala 158 231 Kč zesplatněná jistina, 18 066 Kč smluvní pokuta vyčíslená od 31. 12. 2020 do 30. 4. 2021, 143 Kč dopojištění vyčíslené od 11. 3. 2021 do 10. 5. 2021, 350 Kč poplatek za evidenční kontrolu, 2 494 Kč poplatek související s registrem vozu a 5 203 Kč poplatek za zprostředkování prodeje vozu.

21. Z výpisu platby ze dne 8. 7. 2020 vyplynulo, že dne 8. 7. 2020 proběhla z účtu č. Anonymizováno platba ve výši 6 050 Kč na účet č. Anonymizováno.

22. Z faktury č. ZPZ21/0003363 ze dne 8. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 91 Kč. Splatnost faktury nastala dne 11. 4. 2021. Z faktury č. ZPZ21/0003362 ze dne 8. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 91 Kč. Splatnost faktury nastala dne 11. 3. 2021. Z faktury č. ZPZ21/0003361 ze dne 8. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 91 Kč. Splatnost faktury nastala dne 11. 2. 2021. Z faktury č. ZPZ21/0003360 ze dne 8. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 91 Kč. Splatnost faktury nastala dne 11. 1. 2021. Z faktury č. ZPZ20/0007540 ze dne 26. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 91 Kč. Splatnost faktury nastala dne 11. 12. 2020. Z faktury č. ZPZ20/0007540 ze dne 26. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 91 Kč. Splatnost faktury nastala dne 11. 12. 2020. Z faktury č. ZPZ20/0007543 ze dne 26. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 91 Kč. Splatnost faktury nastala dne 11. 11. 2020.

23. Z protokolu o předání a převzetí vozidla ze dne 11. 8. 2018 vyplynulo, že vozidlo Volkswagen Passat CC, RZ Anonymizováno, byl žalovaným v 12.00 hodin převzat.

24. Z databáze leasingových společností vyplynulo, že žalovaný nemá leasing u jiné společnosti.

25. Z ověřovacího protokolu soud zjistil, že žalovaný při uzavírání úvěrové smlouvy uvedl, že bydlí na adrese Anonymizováno. Dále uvedl, že je zaměstnán od 1. 11. 2017 na dobu neurčitou jako administrativní pracovník s čistým příjmem 24 000 Kč u zaměstnavatele Anonymizováno., že bydlí v podnájmu s výdaji na bydlení 3 500 Kč.

26. Z detailu k posouzení ze dne 11. 8. 2018 vyplynulo, že žalovaný prošel zrychleným ověřením příjmů jako zaměstnanec. Jako výše disponibilního příjmu byla vyčíslena částka 9 236 Kč. Ve výpisu jsou uvedeny výsledné údaje ohledně žalovaného z jednotlivých registrů (např. Solus, CEE).

27. Z výpisu z registru ekonomických subjektů Anonymizováno ze dne 11. 8. 2018 vyplynulo, že jde o subjekt se sídlem v Brandýse nad Labem.

28. Z výpisů z účtu žalovaného č. Anonymizováno od 1. 5. 2018 do 31. 7. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný přijímal na tento účet pravidelně mzdu ve výši cca 24 000 Kč. Z účtu jsou prováděny drobné platby do 1 000 Kč, výběry z bankomatu a jednou měsíčně je provedena platba na zahraniční účet označený „Anonymizováno“ ve výši 300 EUR. Na konci období byl k 31. 5. 2018 na účtu zůstatek 2 338,94 Kč, k 30. 6. 2018 činil zůstatek -41,11 Kč a k 31. 7. 2018 činil zůstatek -55,96 Kč.

29. Z kopie průkazu vyplynulo, že žalobkyně měla k dispozici okopírovaný průkaz žalovaného jako občana Bulharské republiky a řidičského průkazu.

30. Z kopie potvrzení o přechodném pobytu vyplynulo, že žalobkyně měla k dispozici okopírované potvrzení o přechodném pobytu žalovaného s uvedenou adresou adresa.

31. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. 90216959 ze dne 11. 8. 2018, jejímž předmětem bylo financování nákupu Volkswagen Passat CC, VIN: Anonymizováno. Žalobkyně byla v této souvislosti zastoupena prodávajícím, obchodní společností Anonymizováno. (dále jen "zprostředkovatel úvěru"), jejíž oprávnění uzavírat tento typ smluv vyplývá z přiložené Mandátní smlouvy uzavřené dne 15. 11. 2004. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky č. 600518CAR ze dne 1. 5. 2018 a Sazebník. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 196 557 Kč za účelem financování koupě označeného vozidla přímo prodávajícímu (část kupní ceny v částce 49 140 Kč byla zaplacena přímo žalovaným prodávajícímu). Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 27,54 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 7 175 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci počínaje 11. 9. 2018. V článku 1.2 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, s kterou se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky úvěru či jiné částky. Podle článku 1.3 smlouvy pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek ani přes výzvu k zaplacení a v ní poskytnuté dodatečné lhůty 30 dnů, žalobkyně měla právo prohlásit úvěr za splatný. Podle článku 2.1 uzavřením smlouvy o úvěru na koupi zboží je mezi účastníky uzavřena dohoda o zajišťovacím převodu vlastnického práva, podle které žalovaný převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalobkyni včetně všech součástí a příslušenství za účelem zajištění úhrady všech dlužních částek. Úplnou úhradou veškerých dlužných částek se pak automaticky převádí vlastnické právo k předmětnému vozidlu zpět na žalovaného. Podle článku 2.14 smlouvy v případě předčasného ukončení smlouvy o úvěru jinak než úhradou veškerých dlužných částek nebo k okamžité splatnosti jistiny zavázal se žalovaný odevzdat předmětné vozidlo žalobkyni a v případě jeho prodlení s odevzdáním byla žalobkyně oprávněna ho odebrat podle článku 2.13 smlouvy. Podle článku 2.15 v případě okamžitého zesplatnění jistiny úvěru, pokud žalovaný úvěr včetně úroku nezaplatí do 30 dnů dle článku 1.7 podmínek, měla žalobkyně právo předmětné vozidlo prodat a prodejní cenu použít po úhradě vzniklých nákladů žalobkyně v souvislosti s převzetím nebo odebráním vozidla, skladováním, oceněním, prodejem, včetně uhrazeného zákonného pojištění, havarijního pojištění, nákladů na vyhotovení znaleckého posudku, posouzení technického stavu vozidla, opravy, na úhradu dlužných částek po splatnosti dle úvěrové smlouvy. Žalobkyně prokazovala prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy ověřovacím protokolem, ve kterém žalovaný vyplňoval svého zaměstnavatele, měsíční příjem, výdaje na bydlení. Žalobkyně dále ověřila zaměstnavatele žalovaného Anonymizováno výpisem z registru ekonomických subjektů, příjem žalovaného pak podle výpisu z účtu za období květen až červenec 2018. Dále byl žalovaný prověřen v seznamu exekucí, kdy bylo zjištěno, že proti němu není vedeno exekuční řízení, dále prověřením v databázi leasingových společností. Žalovaný zaplatil celkem sedmnáct splátek, dohromady 121 975 Kč.

32. Dle protokolu o předání – převzetí vozidla bylo předmětné vozidlo předáno žalovanému 11. 8. 2018. Podle ujednání účastníků (článek 9.1 obchodních podmínek) byl poskytnutý úvěr uhrazen přímo prodávajícímu společnosti Anonymizováno. (dříve Anonymizováno) dne 20. 2. 2018. Dopisem nazvaným zesplatnění pohledávky, vyplývající z úvěrové smlouvy č. 90200368 ze dne 22. 10. 2020, včetně doručenky žalobkyně prokázala, že úvěr byl zesplatněn, pohledávka vůči žalovanému z úvěrové smlouvy činila jistinu 158 230,40 Kč, splatné dlužné splátky 58 122 Kč, náklady a poplatky 300 Kč, úroky a smluvní pokuta 575 Kč, celkem 217 227,40 Kč a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě zesplatněné částky. Žalobkyně vyúčtovala celkem sedmi fakturami žalovanému částku 91 Kč (dle tvrzení žalobkyně se jednalo o přefakturované pojistné). Žalobkyně žalovanému odebrala předmětné vozidlo prostřednictvím společnosti Anonymizováno., za což žalobkyně uhradila vyúčtovanou částku 6 050 Kč. Kupní smlouvou ze dne 27. 4. 2021 žalobkyně doložila prodej předmětného vozidla za částku 84 000 Kč prostřednictvím společnosti Anonymizováno, v této souvislosti žalobkyni vznikly náklady 5 203 Kč. Dle dopisu ze dne 24. 5. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému prodej předmětného vozidla a opětovně vyzvala žalovaného k úhradě jistiny 158 231 Kč, smluvní pokuty vyčíslené od 31. 12. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 18 066 Kč, dopojištění od 11. 3. 2021 do 10. 5. 2021 ve výši 143 Kč, poplatku za evidenční kontrolu vozu 350 Kč, poplatku související s registrem vozu 2 494 Kč a poplatku za zprostředkování prodeje vozu 5 203 Kč. Výše poplatků za upomínky byla zjištěna ze sazebníku. Předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu.

33. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), neboť k právním jednáním mezi účastníky došlo až po uvedeném datu.

34. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

35. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

36. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

38. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

39. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

40. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít, byla smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.

41. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena absolutní neplatností (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020). Zákon o spotř. úvěru jasně stanovuje povinnost poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to před uzavřením smlouvy, a poskytovateli zakazuje smlouvu uzavřít, pokud by posoudil, že spotřebitel nebude schopen úvěr splácet. Tuto povinnost měla žalobkyně plnit s odbornou péčí a nespoléhat se pouze na údaje sdělené žalovaným. Tuto povinnosti na straně poskytovatele spotřebitelských úvěrů a zápůjček nelze odbýt poukazem na to, že kdyby žadatel o úvěr neuvedl pravdivé informace, mohl by se dopustit trestného činu. Povinnost kladená zákonem na poskytovatele spotřebitelských úvěrů je povinnost nezávislá na případné odpovědnosti žalované v trestněprávní rovině.

42. V projednávané věci prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla z žalovaným uvedených údajů. Příjem žalovaného ze zaměstnání byl prověřen výpisem z účtu. Dále žalobkyně doložila svůj interní výstup, podle něhož prověřovala žalovaného i v dostupných registrech. Žalobkyně však nedoložila výstupy přímo z jednotlivých registrů, pouze svůj interní výpis a jednotlivé výsledky. Výdajovou stránku žalovaného žalobkyně posoudila jen na základě jím uvedené informace, že platí za podnájem částku 3 500 Kč měsíčně. Na základě těchto údajů dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonnými požadavky.

43. V prvé řadě je třeba připomenout, jak bylo uvedeno shora, že žalobkyně byla povinna informace poskytnuté žalovaným ověřovat. Žalobkyně přitom nepožadovala ani potvrzení o nákladech na bydlení, prostřednictvím nichž by si ověřila reálnost výdajů žalovaného. Náklady na bydlení přitom představují v životě běžného člověka významnou položku. Výše měsíčních nákladů na bydlení přitom v souvislosti s informací, že žalovaný neuvedl formu bydlení, sama o sobě bez další kontroly nemohla obstát. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila doklady o prověřování žalovaného v dostupných registrech, doložila pouze svůj interní výstup, vzal soud toto její tvrzení jako neprokázané. Nadto z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný platil pravidelně nemalou část svého příjmu (300 EUR) na zahraniční účet. Bylo tedy na žalobkyni, aby se zabývala hlouběji i výdajovou stránkou finančního hospodaření žalovaného, např. jestli nemá vyživovací povinnost. V souhrnu dostupných informací žalobkyně nemohla dojít k závěru, že žalovaný je schopen splatit úvěr ve výši a za podmínek, na nichž se účastníci dohodli.

44. Jak vyplývá ze shora uvedeného, na základě informací, které žalobkyně předložila a které tedy měla v době uzavírání smlouvy k dispozici, neměla dostatek informací pro zhodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně tak podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotř. úvěru nesměla úvěr žalovanému poskytnout. I přes zákonný zákaz to žalobkyně učinila. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze jistinu úvěru. Soud neshledal podanou žalobu důvodnou, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 196 557 Kč, ale žalovaný jí splatil celkem 121 975 Kč a vozidlo zabavené žalovanému žalobkyně prodala za 84 000 Kč. Z poskytnuté jistiny úvěru tak žalovanému nezůstává žádný dluh k úhradě. Z toho důvodu soudu nezbylo než podanou žalobu zcela zamítnout.

45. O nákladech státu soud rozhodl dle tak, že žalobkyně je povinna zaplatit jejich plnou náhradu, protože byla v řízení zcela neúspěšná. Žalovanému byl v řízení ustanoven opatrovník, neboť se nepodařilo zjistit místo jeho současného pobytu (usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 21. 8. 2023, č. j. -73). Státu tak v řízení vzniknou náklady spočívající v odměně ustanoveného opatrovníka, o nichž však doposud nebylo rozhodnuto. Je tedy namístě ponechat rozhodnutí o výši na samostatném usnesení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.